Jižanská Georgie se v letošním volebním klání nestává jen jedním z rozhodujících států pro výběr příštího amerického prezidenta, ale zřejmě významně ovlivní i jeho pozici v celém politickém systému. Nejasné totiž zůstává obsazení senátorských křesel za tento stát – a protože z voleb zatím vychází Senát v patových počtech, stranická příslušnost delegátů z Georgie může rozhodnout o tom, jestli bude většina patřit demokratům, nebo republikánům.
Stranická dominance v Kongresu je pro amerického prezidenta významná vždy, protože negativně naladěný zákonodárný sbor může do značné míry blokovat jeho praktickou politiku. Pokud by se potvrdily trendy z pátečního dopoledne a novým šéfem Bílého domu se stal demokrat Joe Biden, může počítat s demokratickou převahou ve Sněmovně reprezentantů, nejasné jsou ale poměry v Senátu.
Až dosud je Senát složený z 53 republikánů, 45 demokratů a dvou nezávislých politiků hlasujících s demokraty. Ambicí strany s oslem ve znaku bylo obnovit v Senátu svou převahu – buď proto, aby mohla podporovat svého prezidenta, nebo znesnadňovat pozici Donalda Trumpa.
Analytici se ale shodují, že republikáni si ve volbách do Senátu vedli nad očekávání a nyní v komoře dokonce hrozí dočasný pat, za kterým stojí jižanská Georgie. Ta se ukazuje jako mimořádně vlivná už při výběru prezidenta. Po sčítání výsledků z volební noci sice dlouho favorizovala obhajujícího Trumpa (republikáni navíc jižanským státům tradičně dominují), v pátek zde ale s postupným sčítáním korespondenčních hlasů nabíral převahu Biden – vliv na to podle listu Business Insider mají především voliči v dynamicky se rozvíjející Atlantě.
Odklon Georgie od jednoznačné podpory republikánů se projevuje i v hlasování do Senátu. V něm je každý ze států Unie zastoupen dvěma hlasy, jenže lokální pravidla v Georgii pracují s obdobou českého dvoukolového systému. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes padesát procent hlasů, bude se volit znovu na začátku ledna – a v tuto chvíli se čísla jeví tak, že Georgie neobsadí ani jedno ze svých křesel.
Prezidentské volby v malém
V prvním souboji proti sobě stojí republikánský senátor David Perdue a jeho demokratický vyzyvatel Jon Ossoff. V souběžném doplňujícím hlasování demokrat Raphael Warnock a republikánská senátorka Kelly Loefflerová.
V pátek dopoledne vyhlížely senátní volby na „plichtu“, 48 křesel pro demokraty, stejný počet pro republikány. Na Aljašce a v Severní Karolíně pravděpodobně zvítězí republikáni. Kdyby demokraté dokázali vyhrát oba posty z Georgie i prezidentskou funkci, měli by většinu. Americká média totiž připomínají, že pokud se Biden stane prezidentem, jeho viceprezidentka Kamala Harrisová podle ústavy bude v případě rovnosti hlasů 50:50 mít rozhodující hlas.
„Může se to stát? Samozřejmě že může. Je to ten nejpravděpodobnější výsledek? Vzhledem k neočekávané síle republikánských kandidátů není,“ uvádí CNN, ale současně upozorňuje, že Georgii můžou v následujících měsících čekat mamutí investice do kampaně a že zdejší lednové hlasování „bude médii pokryto jako prezidentské volby v malém“.
Bez demokratické většiny v Senátu totiž Biden jen stěží svede prosadit své plány ve zdravotnictví nebo v ochraně životního prostředí.
