Izrael nařídil evakuaci palestinského Rafahu a okolí

Izraelská armáda v pondělí nařídila evakuaci obyvatel většiny města Rafah a přilehlých oblastí na jihu Pásma Gazy. Uvedla, že zde hodlá obnovit intenzivní pozemní operaci proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Informovala o tom agentura AP a izraelská média.

Mluvčí armády na sociálních sítích v arabštině vyzval obyvatele vyznačených sektorů, aby se přesunuli do takzvané humanitární zóny Mavásí na jihozápadním pobřeží Pásma Gazy. Ta se skládá převážně z rozlehlých provizorních stanových táborů pro Palestince, kteří museli opustit své domovy. Armáda se podle mluvčího „vrací s velkou silou do boje, aby eliminovala kapacity teroristických organizací v těchto oblastech“.

Po oznámení izraelské vlády se podle agentury AFP vytvořily dlouhé kolony lidí, kteří prchali z Rafáhu nejčastěji pěšky či na kolech. Někteří z nich agentuře řekli, že kvůli spěchu a omezeným schopnostem přepravy museli na místě zanechat všechen svůj majetek. „Vzali jsme jen děti,“ uvedla jedna z prchajících Palestinek.

Izraelská armáda už v sobotu oznámila, že v jižní části Pásma Gazy zahájila pozemní operaci s cílem rozšířit nárazníkovou zónu podél hranic a zlikvidovat infrastrukturu teroristických skupin.

Izrael poprvé přikročil k rozsáhlé pozemní operaci v Rafahu, který leží při hranici s Egyptem, loni v květnu, velké části města poté zůstaly v troskách. Armáda tehdy také obsadila strategický koridor podél této hranice a hraniční přechod Rafah, jediný vstupní bod na izolované palestinské území, který Izrael do té doby nekontroloval. Z takzvaného Filadelského koridoru se měla armáda stáhnout v rámci příměří, které začalo platit 19. ledna, nakonec to však odmítla s odkazem na nutnost zabránit pašování zbraní.

Izrael příměří porušil 18. března a obnovil bombardování Pásma Gazy a pozemní operace proti Hamásu. Cílem návratu k bojům je podle vlády premiéra Benjamina Netanjahua vyvinout tlak na Hamás, aby propustil zbývajících šest desítek rukojmích, které hnutí zadržuje od teroristického útoku na Izrael v říjnu 2023.

Agentura Reuters v pondělí s odvoláním na izraelské zdroje napsala, že Izrael nyní navrhuje nové příměří v délce čtyřicet až padesát dní výměnou za propuštění zhruba poloviny zbývajících rukojmí. Nový návrh by ponechal otevřenou definitivní dohodu o ukončení války, předpokládá nicméně propuštění poloviny z 24 rukojmí, o nichž se Izrael domnívá, že jsou po téměř osmnácti měsících v zajetí stále naživu, a zhruba polovinu z dalších 35 osob, které jsou považovány za mrtvé. Reuters to sdělili nejmenovaní izraelští představitelé pod podmínkou zachování anonymity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...