V Gaze již čtvrtým dnem protestují Palestinci proti hnutí Hamás. Agentury píšou o největších demonstracích od začátku izraelské ofenzivy po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023, které jsou vzácným projevem nesouhlasu s teroristickým hnutím. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka mají protesty obrovský účinek. „Stovky demonstrantů v Gaze mají neskonale větší dopad než statisíce protestujících ve svobodném světě,“ vysvětluje.
Mocné beduínské klany z jižní Gazy se postavily do čela čtvrtého dne protestů. Tisíce lidí vyšly demonstrovat jak proti izraelskému bombardování, tak i proti Hamásu. Na pátek svolaly den hněvu. Teroristickou skupinu varovaly, aby se demonstrace nesnažila potlačit.
Protesty vypukly počátkem týdne mezi troskami Gaza City a uprchlického tábora Džabalíja. Postupně se rozšířily i do měst ve středu a na jihu pásma. Každého se zúčastnily stovky až nízké tisíce Palestinců.
„Chceme doručit vzkaz nejprve izraelským okupantům: Skončete s válkou, skončete s krveprolitím. To už nejde vydržet. Druhý vzkaz je pro Hamás, vládu Hamásu. Bratři, už toho bylo dost. Přísahám bohu, jsme unavení. Nic tu nezůstalo. Nestojí tu žádný dům, není tu jídlo, práce, nikdo z rodin nezůstal,“ prohlásil lékař Mahmúd Alhaj Ahmed.
„Máme dost bombardování, zabíjení a vysídlování,“ řekl agentuře AP účastník úterní demonstrace Ammar Hasan. Podle něj se původně protiválečných protestů účastnily desítky lidí, ale jejich počet vzrostl na více než dva tisíce a lidé na nich začali skandovat hesla proti Hamásu. „Je to jediná strana, kterou můžeme ovlivnit,“ řekl. Dodal, že demonstrace nezastaví Izrael, ale mohou ovlivnit postup Hamásu. Předchozí protesty hnutí podle AP násilně potlačilo.
Největší výzvou nadvlády islamistů se stalo rázné prohlášení sjednocené organizace beduínských klanů, ke kterým se hlásí čtvrtina gazánské populace. Mocné klanové federace disponují už z dob Jásira Arafata velkým arzenálem zbraní. Hamás si je ani za osmnáct let diktatury nedokázal zcela podmanit.
Větší občanská odvaha
„Musíme si uvědomit, že tohle je úplně jiný kontext, než v jakém se konají demonstrace v Izraeli nebo kdekoliv ve svobodném světě. Lidé riskují neskonale víc, opravdu riskují své životy,“ zdůrazňuje zpravodaj Borek. „To, že veřejně v Pásmu Gazy zaznělo ‚Pryč s Hamásem‘, má obrovský účinek. Je to narušení jednotné fronty, která byla na venek prezentována, že jsou všichni Palestinci přinejmenším konformní s cíli teroristického hnutí,“ poznamenal. Dodal, že na záběrech demonstrací jsou vidět policejní jednotky Hamásu s obušky.
„V Gaze tento akt vyžaduje mnohem větší občanskou odvahu. S tím ale souvisí i jiná disproporce: tisíc lidí v Gaze, kteří takto skandují, má neskonale větší účinek než statisíce demonstrantů ve svobodném světě,“ míní Borek. To vysvětluje paradoxem, že význam slov v demokraciích klesá.
„Už si toho všiml před dvěma sty lety Alexis de Tocqueville, když pozoroval tehdy mladé Spojené státy americké. Zaregistroval, že ve svobodě slova zní tisíce hlasů a názorů, ale jedna proklamace již nemá takovou sílu, jakou mívá v autoritářských režimech,“ přiblížil blízkovýchodní zpravodaj.
Podle něj není vůbec jasné, jestli demonstrace můžou vést k trendu, který by změnil politickou situaci v Gaze. „To závisí na represi ze strany Hamásu, toho, co chce a je schopen provést. Také to bude záležet na tom, jakou dynamiku budou mít demonstrace v příštích dnech,“ uzavřel Borek.
