Gazanské demonstrace proti Hamásu mají obrovský účinek, míní Borek

14 minut
Zpravodaj David Borek o protestech v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

V Gaze již čtvrtým dnem protestují Palestinci proti hnutí Hamás. Agentury píšou o největších demonstracích od začátku izraelské ofenzivy po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023, které jsou vzácným projevem nesouhlasu s teroristickým hnutím. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka mají protesty obrovský účinek. „Stovky demonstrantů v Gaze mají neskonale větší dopad než statisíce protestujících ve svobodném světě,“ vysvětluje.

Mocné beduínské klany z jižní Gazy se postavily do čela čtvrtého dne protestů. Tisíce lidí vyšly demonstrovat jak proti izraelskému bombardování, tak i proti Hamásu. Na pátek svolaly den hněvu. Teroristickou skupinu varovaly, aby se demonstrace nesnažila potlačit.

Protesty vypukly počátkem týdne mezi troskami Gaza City a uprchlického tábora Džabalíja. Postupně se rozšířily i do měst ve středu a na jihu pásma. Každého se zúčastnily stovky až nízké tisíce Palestinců.

„Chceme doručit vzkaz nejprve izraelským okupantům: Skončete s válkou, skončete s krveprolitím. To už nejde vydržet. Druhý vzkaz je pro Hamás, vládu Hamásu. Bratři, už toho bylo dost. Přísahám bohu, jsme unavení. Nic tu nezůstalo. Nestojí tu žádný dům, není tu jídlo, práce, nikdo z rodin nezůstal,“ prohlásil lékař Mahmúd Alhaj Ahmed.

6 minut
Horizont ČT24: Protesty proti Hamásu v Gaze
Zdroj: ČT24

„Máme dost bombardování, zabíjení a vysídlování,“ řekl agentuře AP účastník úterní demonstrace Ammar Hasan. Podle něj se původně protiválečných protestů účastnily desítky lidí, ale jejich počet vzrostl na více než dva tisíce a lidé na nich začali skandovat hesla proti Hamásu. „Je to jediná strana, kterou můžeme ovlivnit,“ řekl. Dodal, že demonstrace nezastaví Izrael, ale mohou ovlivnit postup Hamásu. Předchozí protesty hnutí podle AP násilně potlačilo.

Největší výzvou nadvlády islamistů se stalo rázné prohlášení sjednocené organizace beduínských klanů, ke kterým se hlásí čtvrtina gazánské populace. Mocné klanové federace disponují už z dob Jásira Arafata velkým arzenálem zbraní. Hamás si je ani za osmnáct let diktatury nedokázal zcela podmanit.

Větší občanská odvaha

„Musíme si uvědomit, že tohle je úplně jiný kontext, než v jakém se konají demonstrace v Izraeli nebo kdekoliv ve svobodném světě. Lidé riskují neskonale víc, opravdu riskují své životy,“ zdůrazňuje zpravodaj Borek. „To, že veřejně v Pásmu Gazy zaznělo ‚Pryč s Hamásem‘, má obrovský účinek. Je to narušení jednotné fronty, která byla na venek prezentována, že jsou všichni Palestinci přinejmenším konformní s cíli teroristického hnutí,“ poznamenal. Dodal, že na záběrech demonstrací jsou vidět policejní jednotky Hamásu s obušky.

„V Gaze tento akt vyžaduje mnohem větší občanskou odvahu. S tím ale souvisí i jiná disproporce: tisíc lidí v Gaze, kteří takto skandují, má neskonale větší účinek než statisíce demonstrantů ve svobodném světě,“ míní Borek. To vysvětluje paradoxem, že význam slov v demokraciích klesá.

„Už si toho všiml před dvěma sty lety Alexis de Tocqueville, když pozoroval tehdy mladé Spojené státy americké. Zaregistroval, že ve svobodě slova zní tisíce hlasů a názorů, ale jedna proklamace již nemá takovou sílu, jakou mívá v autoritářských režimech,“ přiblížil blízkovýchodní zpravodaj.

Podle něj není vůbec jasné, jestli demonstrace můžou vést k trendu, který by změnil politickou situaci v Gaze. „To závisí na represi ze strany Hamásu, toho, co chce a je schopen provést. Také to bude záležet na tom, jakou dynamiku budou mít demonstrace v příštích dnech,“ uzavřel Borek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Z disidentky agentkou Moskvy. Sudlianková v Česku řídila ruské dezinformace

Nově sankcionovaná běloruská novinářka Natalia Sudlianková byla v Česku dlouho vnímána jako disidentka, jeden ze zlomů ale přišel v době nelegální anexe ukrajinského Krymu Ruskem. Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) v tuzemsku řadu let skrytě a vědomě pracovala pro ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. V Česku žije s rodinou, která tu může zůstat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dopad amerických cel probírali Topolánek a Kolář

O dopadu cel, která zavádí americký prezident Donald Trump vůči obchodním partnerům Spojených států, diskutovali v pořadu Události, komentáře bývalý předseda Rady Evropské unie a expremiér Mirek Topolánek a poradce prezidenta a bývalý velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. Probrali také strategii a taktiku Trumpa i evropské vyjednávání se Spojenými státy.
před 6 hhodinami

Akciové burzy druhým dnem zažily jízdu z kopce

Evropské akciové burzy prožily i v pátek prudký pokles. Investoři tak reagovali na dopad nových amerických cel, která prezident Donald Trump oznámil ve středu večer. Panevropský index Stoxx 600 uzavřel se ztrátou 5,1 procenta. Britský FTSE 100 i německý DAX odepsaly necelých pět procent, francouzský CAC pak přes čtyři procenta. Propad zažily trhy i ve čtvrtek. Ve výrazném minusu zakončily týden též americké akcie. Situaci vyostřila i páteční razantní odpověď Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cla jsou mimořádně radikální, odpověď bude adekvátní, řekl Šefčovič

Nová cla oznámená prezidentem USA Donaldem Trumpem jsou mimořádné radikální a pozice EU a Washingtonu zůstávají přes intenzivní kontakty velmi rozdílné. V rozhovoru se zpravodajem ČT Petrem Obrovským to uvedl eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Evropská unie podle něj chystá „bezprecedentní“ odpověď.
před 6 hhodinami

Turci usilují o klíčovou základnu v Sýrii, Izrael udeřil

Turecko chce převzít leteckou základnu Tijas v Sýrii a rozmístit tam systémy protivzdušné obrany a drony. S odkazem na své zdroje to píše The Middle East Eye (MEE) a další média. Ankara jedná s Damaškem i o vojenském centru pro výcvik syrských vojáků. Izrael mluví o „tureckém protektorátu“ a základny bombarduje. Damašek má útoky za porušení suverenity.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Velitelé britské a francouzské armády jednali se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Kyjevě setkal s veliteli britské a francouzské armády, aby s nimi projednal plány na případné rozmístění kontingentu zahraničních vojáků na Ukrajině v rámci možné budoucí dohody o příměří.
před 6 hhodinami

Rusové udeřili na elektrárnu v Chersonu. Porušili dohodu, řekl Zelenskyj

Rusko v pátek zaútočilo bezpilotním letounem na tepelnou elektrárnu v ukrajinském městě Cherson, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Obvinil proto Moskvu z porušení moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře, které bylo zprostředkováno Spojenými státy. Ruské síly útočily během pátku rovněž v Kryvém Rihu, kde zabily nejméně čtrnáct lidí, z toho šest dětí, a v Charkově, kde zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin bude muset brzy říci, zda to s mírem myslí vážně, prohlásil Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...