Den vstupu do NATO byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin a znamenal historický přelom pro naše bezpečí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomínající čtvrtstoletí od vstupu do Aliance. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. I když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem a tím, kdo podstupuje nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, dodala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Nynější česká vláda se soustředí na to, aby členství v NATO nefungovalo jako výmluva pro pasivitu a lehkovážnost, ale chápe ho jako odpovědné partnerství, uvedl Fiala. „Být součástí Aliance nám poskytuje vůbec nejsilnější bezpečnostní záruky, ale také jedinečnou možnost koordinovat naše kroky se spojenci, a znásobit tak dopad našich vlastních aktivit a iniciativ.“
Česko musí mít aktivní, promyšlenou, sebevědomou a čitelnou bezpečnostní politiku, protože jen taková politika dokáže odradit agresory, řekl Fiala. Za důležité úspěchy v obranné politice označil uzákonění závazku dávat dvě procenta hrubého domácího produktu do obrany, uzavření obranné dohody s USA, přeorientování české energetiky směrem k nezávislosti na ruských zdrojích či vojenskou, ekonomickou a humanitární podporu Ukrajiny.
Lipavský: Ukrajina není jediným a posledním Putinovým cílem
Lipavský uvedl, že v Evropě zuří největší válka za poslední desetiletí. Spojenci ale mají podle něj prostředky, jak ji zastavit. Máme peníze, máme ekonomické kapacity, víme, kdo je oběť a kdo zločinec, řekl ministr. „Volba je jasná – buď budeme pasivně sledovat, jak se svět stává nebezpečným, nebo můžeme jednat, abychom naši svobodu a demokracii uhájili.“ Česká diplomacie bude podle něj stát v první linii pomoci Ukrajině.
Přestože Ukrajina není členem NATO ani EU, obětovala podle Lipavského západním hodnotám víc než kterákoli jiná země od druhé světové války.
„Zůstává odhodlaná a sebevědomá. S obrovským nasazením zadržuje mnohem lépe vyzbrojeného protivníka a v minulosti dokázala osvobodit téměř polovinu území, které Rusko obsadilo po začátku agrese v roce 2022. Dokázala změnit poměr sil v Černém moři. Věřím, že letošní rok bude rokem lepších a dobrých zpráv, věřím, že se podaří udržovat jednotu Západu v podpoře Ukrajiny, protože Ukrajina se sama bránit nedokáže,“ uvedl Lipavský a upozornil, že Ukrajina není jediným a posledním cílem ruského vůdce Vladimira Putina.
Česko může být podle Lipavského hrdé na své členství v NATO a na svou roli v podpoře demokracie, svobody a bezpečnosti ve světě. Mělo by podle něj mít na paměti vlastní lekce historie a pracovat nadále na udržení stability a bezpečnosti v regionu i celosvětově.
Černochová: Ukrajina nám získává čas vlastní krví
Ruskem napadené Ukrajině je podle Černochové třeba dodávat veškerou možnou podporu, aby ve svém spravedlivém boji obstála. „Aby uhájila svou i naši svobodu, suverenitu a své území,“ řekla Černochová. „Sami ze své historie víme, jaká je okupace nepřátelskou velmocí. Považuji proto za naši morální povinnost bránit tomu, aby touto zkušeností museli procházet i jiní.“
Podle ní je potřeba dodávat Ukrajině zbraně a munici a pokračovat i ve výcviku vojáků. „I když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem. A to v této době tím, který podstupuje úplně ten nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, kterou je (ruský vůdce Vladimir) Putin připraven uplatňovat kdekoliv,“ zdůraznila.
Ruská válka proti Ukrajině je podle ní posledním varováním, aby Česko nepodceňovalo svou obranu, staralo se o ni a nezanedbávalo ji. „Ukrajina nám získává čas vlastní krví na to, abychom dali svou obranyschopnost co nejrychleji do pořádku a nespoléhali se jen na ostatní, jak jsme si navykli právě po vstupu do Aliance,“ řekla Černochová.
Příklad Ukrajiny také ukazuje, že je životní nutností mít kromě profesionální armády také dostatečné výrobní kapacity, dodala ministryně. Kapacity českého obranného průmyslu přitom podle ní nejsou takové, jaké by bylo potřeba mít.
Havlíček: Vstup do NATO byl významnější než vstup do EU
Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček na konferenci označil vstup do NATO za nejdůležitější krok samostatné České republiky. „Z mého pohledu je to významnější než vstup do EU,“ podotkl. Členství v NATO vnímá jako rozhodnutí být součástí západního světa a neschovávat se alibisticky za neutralitu. „Po ruské invazi význam NATO roste,“ doplnil. Nikdo podle něj nechce, aby Ukrajina kapitulovala, na konflikt je ale nutné se dívat reálnou optikou.
Šéf poslanců SPD Radim Fiala řekl, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení, a naopak se snadno může stát jaderným. Slovo mír nesmí být nežádoucí alternativou řešení války, míní. Za „nebezpečný blud“ označil, že je možným východiskem konfliktu jen strategická porážka Ruska. „Je nutné zmrazit válku a jednat o míru se zapojením všech stran, tedy i Ruska. Pokud se hranice měnily při řešení krize v bývalé Jugoslávii, je nutné mít dostatek odvahy měnit hranice v části Ukrajiny, které vznikly z rozhodnutí sovětských zločinců,“ poznamenal.
Šedivý: Armáda a společnost se vzájemně ovlivňují
„Součástí NATO se nestala jen armáda, ale celá společnost,“ podotkl bývalý náčelník armádního generálního štábu Jiří Šedivý. „Armáda je společností ovlivňována, ale i opačně, armáda ovlivňuje společnost v pozitivním i negativním slova smyslu.“
Bývalý generální tajemník NATO Javier Solana, který se na konferenci připojil krátce přes video, označil vstup Česka, Polska a Maďarska do Aliance před 25 lety za „fascinující a velmi důležitý den“.
Další bývalý generální tajemník NATO George Robertson na Pražském hradě upozornil, že pokud Rusko na Ukrajině zvítězí, nezastaví se tam. Na Ukrajině se bojuje i za nás a Severoatlantická aliance musí vyslat do Kremlu jasný vzkaz, že napadené zemi poskytne všechny možné prostředky k tomu, aby se mohla bránit a útočníka vyhnat, dodal Robertson.
Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na konferenci řekl, že česká iniciativa nákupu munice pro Ukrajinu je dobrým příkladem fungování takzvané koalice ochotných. Koalice zemí, které se chtějí zapojit do konkrétní iniciativy, budou podle něj v budoucnu čím dál důležitější v prostředí, kde je stále složitější dosáhnout konsenzu.
Na konferenci se diskutovalo mimo jiné o výši výdajů na obranu. Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka uvedl, že k výdajům ve výši dvou procent HDP se Česko zavázalo při vstupu, tedy v době míru. „Potřebujeme silné ozbrojené síly, potřebujeme plnit své závazky,“ řekl a upozornil, že na summitu ve Vilniusu se Česko zavázalo k tomu, že dvě procenta jsou minimum a jsou v pořádku, pouze pokud země plní všechny své závazky v obranném plánování. „Aniž bych chtěl být konkrétní, tak my je ještě zdaleka neplníme,“ zdůraznil.
