V Chicagu začne v pondělí čtyřdenní předvolební sjezd Demokratické strany, který by měl potvrdit podporu Kamale Harrisové jako kandidátce na prezidentku v listopadových volbách. Sjezd je zároveň pro Harrisovou další příležitostí oslovit americké voliče – s projevem by měla vystoupit poslední večer, tedy ve čtvrtek.
Demokraté mají sjezd, má potvrdit kandidaturu Harrisové
Předvolební sjezdy bývají v USA momentem, kdy velké politické strany oficiálně nominují vítěze svých primárek kandidátem pro listopadové prezidentské volby. U demokratů je ale letos všechno jinak.
Nečekaná změna
Původně měl mít předvolební sněm americké Demokratické strany jednoznačný průběh: potvrdit Joea Bidena (dosavadního prezidenta a vítěze letošních primárek) jako kandidáta pro listopadové prezidentské volby. Pak však stranické špičky po televizní debatě seznaly, že Biden není schopen být republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi důstojným soupeřem, a proto donutily současného šéfa Bílého domu svou další kandidaturu vzdát.
Současná viceprezidentka Harrisová se po souhlasu předních demokratů, včetně bývalého prezidenta Baracka Obamy, posunula na vedoucí pozici místo Bidena. K sobě si poté vybrala jako kandidáta na viceprezidenta současného guvernéra Minnesoty Tima Walze. Nikdo další do konkurenčního klání demokratů nevstoupil, a tak se očekává, že shromáždění bude mít jednoznačný průběh.
Současná viceprezidentka USA má za sebou slibný start kampaně a díky sjezdu může dál zůstat v centru pozornosti.
Shromáždění v Chicagu je pro ni další příležitostí, jak oslovit americké voliče necelé tři měsíce před vyvrcholením kampaně.
Čekání na prezidentské plány
Také se očekává, že Harrisová oznámí podrobnosti ohledně svých plánů pro případný prezidentský mandát poté, co se v prvních týdnech po neoficiálním převzetí kandidatury spíše držela obecných hesel spojených s Demokratickou stranou a kritiky svého republikánského rivala Donalda Trumpa.
Harrisová je první ženou, která se jako viceprezidentka dostala do Bílého domu. Před ní se o tuto funkci ve volbách ucházely jen dvě političky. První byla v roce 1984 demokratka Geraldine Ferrarová, kterou si jako svou pravou ruku vybral Walter Mondale, jenž ale ve volbách prohrál s Ronaldem Reaganem. V roce 2008 ji následovala republikánka Sarah Palinová. Ta byla volbou Johna McCaina, jehož však porazil Barack Obama.
Na stranickém sjezdu viceprezidentka vystoupí tradičně poslední večer, tedy ve čtvrtek. O den dříve by měl nominaci na viceprezidenta přijmout guvernér Minnesoty Walz, kterého si Harrisová vybrala jako volebního partnera. Na pondělí byl avizován projev končícího prezidenta Bidena.
Mezi dalšími řečníky jsou rovněž dva bývalí šéfové Bílého domu – Barack Obama a Bill Clinton, uvedla televize CBS News. Dále má vystoupit i Clintonova manželka Hillary, která s Trumpem prohrála ve volbách před osmi lety.
Sjezd bude nový v tom, že mediální prostor zde získali také influenceři, kteří mají velkou sledovanost na sociálních sítích, aby mohli informovat o tom, co se na místě děje. Přes tyto sítě také budou vysílány všechny projevy, aby demokraté nalákali mladé voliče, uvedl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.
„Demokraté se za Harrisovou sjednotili“
Je to velká událost, vše je naplánováno, není tam žádný vnitrostranický spor, uvedl v pořadu 90' ČT24 amerikanista Kryštof Kozák z katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Politolog Jiří Pehe z New York University zmínil, že nástup Harrisové po odstoupení Bidena byl impozantní a demokraté se za ní velmi rychle sjednotili, protože pochopili, že je to pro ně velká šance. Vůbec se tak neprojevilo, že neměla v uplynulých čtyřech letech velkou podporu ani uvnitř strany. „Pokud tam byly nějaké pochybnosti, tak jsou pryč. A teď se to projeví, téměř manifestačně.“
Očekává, že projev Harrisové na závěr sjezdu se ponese ve slavnostním duchu, byť tam budou zmínky o právu na potrat či o migrační politice. „Slíbí, že bude dobrou prezidentkou, jak už to bývá na těchto sjezdech.“ Další konkrétní body jejího programu pak budou podrobně diskutovány až při televizních debatách s Donaldem Trumpem či na tiskových konferencích, předpokládá Pehe.
Tím, že nahradila Bidena, úplně upravila uvažování mediálních stratégů, řekl Kozák. „Najednou je mnohem přitažlivější pro spoustu Hispánců, než by byl kdy Biden,“ uvedl jako příklad. Domnívá se, že se ukážou i její slabiny. „Ale dynamika volební kampaně je úplně změněná.“
„Ta dynamika je opravdu zcela jednoznačně na její straně,“ souhlasil i Pehe. „Harrisová dohání Trumpa i ve státech, jako je Texas nebo Florida, přestihla ho v Severní Karolíně či Arizoně. Nadšení demokratických voličů výrazně vzrostlo. Mnozí nechtěli jít volit Bidena, teď mají o volby zájem. Navíc je (Harrisová) ženou menšinového původu.“
Protesty v Chicagu
Před místem konání sjezdu se scházejí zástupci asi dvou stovek organizací zabývajících se otázkami sociální spravedlnosti, z nichž se mnohé řadí k propalestinským skupinám. Někteří propalestinští demokratičtí účastníci sjezdu prosazují, aby strana omezila dodávky zbraní Izraeli. Biden takovýto postup odmítá a Harrisová se zatím od jeho stanoviska o podpoře Izraele neodklání. Demokraté budou podle Reuters hlasovat o 92stránkovém programovém prohlášení, které k uvalení zbrojního embarga na Izrael nevyzývá.
Účastníci manifestace v Chicagu Bidena a Harrisovou obviňovali z podporování „genocidy“ Palestinců. Shromáždili se v centru města a odpoledne se vydali na pochod směrem ke stadionu United Center, který je hlavním dějištěm sjezdu. Podle amerického tisku se na začátku pochodu shromáždily nižší jednotky tisíců lidí, zatímco organizátoři ještě ráno hovořili o desítkách tisíc potenciálních účastníků.
„Musíme sehrát naši roli v jámě lvové, abychom zastavili genocidu, zastavili americkou podporu Izraele a drželi s Palestinou,“ uvedla koalice sdružení, které protest zorganizovaly. O žádných bezpečnostních incidentech média během odpoledne neinformovala, podle agentury AP na protestní pochod dohlížely stovky policistů.
Trump se rychle dostal z vrcholu do útlumu
Tandem Harrisová–Walz se v listopadovém klání utká s duem Trump–J. D. Vance, které už získalo pověření od republikánského sjezdu v polovině července.
Na sjezdu v Milwaukee tehdy podle amerických médií panovalo naprosté přesvědčení, že Trump nemůže prohrát. Poté, co přežil útok střelce, si mezi republikány získal auru vůdce vyvoleného Bohem, zatímco Bidenova kampaň se zmítala v problémech spojených s obavami ohledně jeho fyzické i mentální kondice.
Atmosféra z republikánského sjezdu se však nyní Trumpovým blízkým spojencům jeví jako mlhavá vzpomínka, „jako by se to nikdy nestalo,“ napsal minulý víkend deník The New York Times.
Osmasedmdesátiletý exprezident aktuálně v průzkumech preferencí za svou novou soupeřkou mírně zaostává a zatím se zdá, že proti o téměř dvacet let mladší Harrisové nenašel v kampani účinný recept. Demokraty mezitím vzpružila vlna entuziasmu, kterou ztělesňují mítinky Harrisové s tisícovkami příznivců.