Republikáni nominovali Trumpa jako prezidentského kandidáta

Republikánská strana na sjezdu v Milwaukee podle očekávání v pondělí nominovala exprezidenta Donalda Trumpa jako svého kandidáta pro listopadové prezidentské volby. Ten mezitím oznámil, že po jeho boku půjde do těchto voleb jako kandidát na viceprezidenta Spojených států senátor J. D. Vance. Trump také po víkendovém atentátu předeslal, že jeho čtvrteční projev bude výrazně jiný, než původně plánoval.

Trumpova nominace se očekávala s ohledem na skutečnost, že prezident z let 2017 až 2021 jednoznačně zvítězil v republikánských primárkách. Nominační sjezd, na který se ze všech amerických států sjelo více než 2400 delegátů vázaných výsledky primárek, má za úkol kandidáta s největším počtem nominací formálně potvrdit.

Trump ve volbách 5. listopadu pravděpodobně vyzve demokratického prezidenta Joea Bidena, jehož nominaci by demokraté podle předpokladů měli oznámit na sjezdu konaném od 19. srpna. Straničtí delegáti by ale o věci mohli hlasovat už na konci července.

7 minut
Trump si vybral kandidáta na viceprezidenta
Zdroj: ČT24

Podle agentury AP momentálně ve straně panuje hněv a tíseň, někteří její představitelé nicméně ve světle atentátu volají po klidu a snížení napětí na politické scéně. Americký tisk si v této souvislosti všímal změny v rétorice někdejšího prezidentského kandidáta Viveka Ramaswamyho, který v minulosti vystupoval velmi bojovně, v pondělí ovšem na jedné z doprovodných akcí sjezdu varoval před nahlížením na spoluobčany jako na „nepřátelské bojovníky“.

Trump s projevem vystoupí až na závěr sjezdu ve čtvrtek, v pondělí ale oznámil svého kandidáta na viceprezidenta. Stal se jím senátor J. D. Vance.

Projev, který má spojit zemi

V rozhovoru pro portál Washington Examiner exprezident sdělil, že se projev ponese ve zcela jiném duchu, než zamýšlel před sobotním pokusem o vraždu. „Je tu možnost spojit zemi, možná celý svět. Projev bude hodně jiný, hodně odlišný, než by byl před dvěma dny,“ prohlásil Trump.

„Původní řeč měla být velmi rázná, měla být zaměřená proti Joeu Bidenovi,“ dodala zpravodajka ČT ve Washingtonu Katarína Sedláčková. Sám Trump přitom již dříve řekl, že si „připravil extrémně tvrdý projev“ o „Bidenově příšerné administrativě“, ale že od něj upustil.

Donald Trump po příletu na letiště v Milwaukee
Zdroj: Dan Scavino Jr. via X/via Reuters

Hlavními tématy sjezdu mají být kupní síla, imigrace, kriminalita a bezpečnost. Je možné, že se víkendový pokus o atentát podepíše i na zbytku programu.

„Asi tam nebudou apely na bojování, výrazy, které v některých případech mohou evokovat nějaký potenciál k násilí,“ uvedl ještě před zahájením sjezdu politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Jakub Dopieralla. „Rétorika, která byla velmi agresivní – především z Republikánské, ale i z Demokratické strany vůči Donaldu Trumpovi – se asi v nejbližších dnech zklidní. Nicméně v těch čtyřech měsících, které zbývají do volebního dne na začátku listopadu, si myslím, že se (obě) kampaně k agresivní rétorice vrátí,“ odhadl expert.

13 minut
Události: Amerika po atentátu na Trumpa a start republikánského sjezdu
Zdroj: ČT24

Lepš: Trump má motivaci mít střízlivější tón

„Na Trumpův projev ve čtvrtek bych si počkal, protože Trump je mistr rychlých obratů. Ale věřím tomu, že teď má motivaci mít střízlivější tón,“ uvedl ve vysílání ČT24 amerikanista Jakub Lepš (TOP 09) z University of New York in Prague.

Někdejší šéf Bílého domu má podle něj „nakročeno k tomu mít naprosto jednotný sněm, který je – lidově řečeno – jeho“. I s odkazem na víkendový pokus o atentát uvedl, že Trumpovi v současnosti „leží Republikánská strana u nohou“.

„Jediné, co on teď z pohledu voleb potřebuje, je neudělat chybu. V zásadě výzva změnit dynamiku kampaně je na straně Joea Bidena, demokratů,“ pokračoval. Biden podle Lepše nyní hraje spíše roli prezidenta než prezidentského kandidáta.

12 minut
Studio 6: Amerikanista Jakub Lepš (TOP 09) o republikánském sjezdu
Zdroj: ČT24

Na sjezd, který potrvá do 18. července, má dorazit až padesát tisíc lidí, včetně zhruba 2400 republikánských delegátů. Úřady v neděli informovaly, že nebudou posilovat přísná bezpečnostní opatření, jelikož nemají poznatky o konkrétní hrozbě proti sjezdu či jeho účastníkům. Také podle nich v souladu s tamním zákonem bude možné v těsné blízkosti akce nosit střelné zbraně.

Trumpa v sobotu na volebním mítinku ve státě Pensylvánie postřelil dvacetiletý útočník. Při střelbě zahynul jeden účastník setkání a bezpečnostní složky zastřelily i atentátníka. Důvody jeho činu jsou zatím nejasné. Bývalého prezidenta střela zasáhla do ucha, z mítinku ho odvedli osobní strážci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...