Kamala Harrisová je první ženou tmavé pleti a první Američankou asijského původu, která působí ve funkci viceprezidentky. Teď cílí ještě výš – na křeslo v Oválné pracovně. Harrisová proslula jako tvrdá prokurátorka, jež celý život bojuje za menšiny a v poslední době se soustředí hlavně na právo žen na potrat. Ukrajině slibuje pomoc, dokud bude třeba. Kritikům se nelíbí její odmítavý postoj k trestu smrti a nedostatečné řešení migrační krize. Podle průzkumů vycházející hvězda demokratů zaostává za kandidátem republikánů, exprezidentem Donaldem Trumpem, o zhruba dva procentní body.
Tvrdá prokurátorka Harrisová chtěla změnit systém zevnitř. Teď cílí na Bílý dům
Publicista Fištejn o kampani Kamaly Harrisové (zdroj: ČT24)
Šéf Bílého domu Joe Biden klání o víkendu opustil dobrovolně a svou viceprezidentku jasně podpořil. Harrisovou by jako novou kandidátku chtělo stále více demokratů, podle médií už má potřebnou podporu k získání stranické nominace. „Udělám vše, co je v mých silách, abych sjednotila Demokratickou stranu – a náš národ – abych porazila Donalda Trumpa,“ slíbila politička.
Harrisová se narodila 20. října 1964 v Oaklandu v Kalifornii. Kořeny má ale v Asii i Střední Americe. Ve svých pamětech z roku 2019 uvedla, že její křestní jméno se vyslovuje „comma-la“, což znamená lotosový květ. Ten je důležitým symbolem v indické kultuře. Její matka Shyamala Gopalanová totiž emigrovala na konci padesátých let do USA z jižní Indie. Prostřední jméno Harrisové Devi pak vychází z hinduismu.
Gopalanová v Americe získala doktorát z endokrinologie na univerzitě v Berkeley, kde potkala Donalda Harrise, jenž pochází z Jamajky. Dvojice se intenzivně zapojila do lidskoprávního hnutí v USA v 60. letech, rozvedla se ale ještě v době, kdy byly Harrisová a její sestra Maya malými dětmi. Gopalanová se před svou smrtí v roce 2009 stala uznávanou výzkumnicí rakoviny prsu, informuje americká stanice CNN. Harris je emeritním profesorem ekonomie na Stanfordu.
Harrisová v memoárech děkuje své matce za to, že ji naučila být hrdá na své indické a afroamerické kořeny a stát se sebevědomou ženou. „Naše tradiční indická jména odkazovala k našemu dědictví a byly jsme vychovány se silným povědomím a uznáním indické kultury,“ napsala ve svých pamětech.
V mládí se Harrisová setkávala s předsudky, hlavně v kalifornském Palo Altu, kam se přestěhoval po rozvodu její otec. „Nemohla jsem si v sousedství hrát s ostatními dětmi, protože jsem byla tmavé pleti,“ zavzpomínala v minulosti pro Los Angeles Times.
Se sestrou a matkou se Harrisová přestěhovala do Kanady, kde vystudovala střední školu. Vysokoškolské vzdělání si doplnila ve Washingtonu, kde se v roce 1982 zapsala na tradičně afroamerickou Howardovu univerzitu. Tam se připojila k nejstaršímu afroamerickému spolku v USA Alpha Kappa Alpha a získala bakalářský titul v oboru politologie a ekonomie.
Tři dekády v roli prokurátorky
Jedna vysoká škola ale Harrisové nestačila. Na Kalifornské univerzitě v roce 1990 složila zkoušku a vstoupila do advokátní komory. Když se rozhodla budovat kariéru prokurátorky v kanceláři okresního státního zástupce, věděla, že bude muset svou volbu obhájit před svými blízkými.
„Amerika má hlubokou a temnou historii lidí, kteří využívali moc žalobce jako nástroj nespravedlnosti,“ upozornila politička ve svých memoárech. „Ale také jsem věděla, že to, co je v systému špatně, nemusí být neměnný fakt. A chtěla jsem být součástí toho, abychom to změnili,“ cituje Harrisovou CNN.
Kamala Harrisová
Celé tři dekády poté působila jako žalobkyně. Začínala jako zástupkyně okresního prokurátora pro okres Alameda v Oaklandu. V čele sanfranciské kriminální divize poté měla na starost vraždy, vloupání, sexuální napadení a další násilnou trestnou činnost. Významně se zasadila o potlačení dětské prostituce ve městě i náhled státu Kalifornie na tuto problematiku. Chtěla, aby úřady tyto dívky posuzovaly jako oběti, nikoliv jako zločince nabízející sex.
Později proslula jako tvrdá okresní prokurátorka San Francisca a v roce 2011 se stala první ženou a Afroameričankou na prestižní pozici kalifornského generálního prokurátora. Během svého působení ve funkci se Harrisová spřátelila s Bidenovým nejstarším synem Beauem, jenž tehdy pracoval jako generální prokurátor v Delawaru.
V roce 2014 se po schůzce naslepo vdala za bývalého vedoucího partnera v právnické firmě Douga Emhoffa. „Když jsme se s Dougem vzali, Cole, Ella a já jsme se shodli, že se nám nelíbí výraz ,nevlastní máma‘. Místo toho jsme přišli se jménem ,Momala‘,“ vzpomíná Harrisová. Média je brala jako ztělesnění moderní americké „smíšené“ rodiny.
Proti trestu smrti a záškoláctví
Nejvyšší státní zástupkyní byla Harrisová celkem šest let, tedy až do doby, kdy se stala teprve třetí senátorkou za stát Kalifornie v historii. Během prezidentské kampaně v roce 2020 si za svou prokurátorskou éru vysloužila kritiku od některých aktivistů, kteří jí vyčítali mimo jiné její odmítavý postoj vůči trestu smrti.
Jedno z nejprobíranějších rozhodnutí udělala rok po nástupu do pozice okresní návladní, tedy v roce 2004. Tehdy odmítla navrhnout trest smrti pro Davida Hilla, který zavraždil policejního důstojníka Isaaca Espinozu. „Pro ty, kteří chtějí, aby byl tento obžalovaný zabit, mám jednoduchý vzkaz, že neustoupím ze svých principů,“ napsala tehdy do San Francisco Chronicle mladá návladní. V pozdější fázi kariéry se pak nechala slyšet, že „celou svoji kariéru byla proti trestu smrti, a to se nikdy nezměnilo“.
Harrisová se zajímala také o dostupnost školství a záškoláctví. Její rozhodnutí jako generální prokurátorky hrozit trestním obviněním rodičům záškoláků vzbudilo emoce, jelikož některé soudy poslaly rodiče v souladu s prosazováním této politiky za mříže. Harrisová to označila za „nezamýšlené důsledky“, píše The Washington Post.
Podporovala také používání tělesných kamer u policistů, ale nezavedla celostátní normy pro používání těchto přístrojů a postavila se proti návrhu zákona, který by vyžadoval, aby státní zastupitelství vyšetřovalo policejní střelby.
Vedle toho přišla v rámci své právnické kariéry i s řadou pokrokových názorů, zasazovala se o práva komunity LGBT, včetně nároku na uzavření manželství. Justici „otevřela“ veřejnosti, když nechala spustit on-line platformu Open Justice.
Senátorka i prezidentská kandidátka
V roce 2015 Harrisová zahájila kampaň před volbami do Senátu USA, kde chtěla nahradit dlouholetou kalifornskou senátorku Barbaru Boxerovou. Její kandidaturu podpořili tehdejší viceprezident Biden i prezident Barack Obama. „Byla jsem zvolenou senátorkou USA – první Afroameričankou z mého státu a druhou v historii země,“ vzpomíná politička v memoárech na svůj triumf.
V Senátu USA působila v soudním výboru a také v užším výboru pro zpravodajství, než v roce 2019 zahájila kampaň v demokratických primárkách, v nichž konkurovala Bidenovi a výrazně se vůči někdejšímu viceprezidentovi vymezovala. Kritizovala ho například za negativní postoj k desegregačním zákonům ještě v době, kdy byl senátor.
Harrisová podporuje rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena různorodost ve třídách. V jedné prezidentské televizní debatě Bidenovi vyčetla, že v minulosti spolupracoval s předními segregacionistickými politiky a byl proti rozvážení afroamerických dětí autobusy do veřejných škol.
Bidenova překvapivá volba
Dobré výkony v debatách nicméně Harrisové nedokázaly kompenzovat špatně formulované politiky, píše BBC. Kandidaturu na prezidentský úřad tak do roka stáhla.
Rozhodnutí vybrat si ji za svou pravou ruku řadu komentátorů překvapilo, Biden ale mluví o „nejlepším rozhodnutí, jaké kdy udělal“, píše CNN. V lednu 2021 se tak Harrisová stala první ženou a osobou afroamerického a jihoasijského původu v čele úřadu viceprezidenta USA.
Dřívější ředitel komunikace Harrisové a novinář Gil Duran to nazval „velkým osudovým obratem“. „Mnoho lidí si nemyslelo, že má disciplínu a soustředění na to, aby se dostala na pozici v Bílém domě tak rychle... Ačkoli lidé věděli, že má ambice a hvězdný potenciál. Vždy bylo jasné, že má neotřelý talent,“ uvedl pro BBC Duran.
Harrisová se osvědčila jako věrná spojenkyně prezidenta a letos zuřivě obhajovala jeho nepodařené vystoupení v červnové debatě. Připustila sice, že prezident měl „pomalý začátek“, ale tvrdila, že dále poskytl věcnější odpovědi než Trump. Ve dnech po debatě stále opakovala, že stojí za šéfem Bílého domu. „Joe Biden je náš kandidát. Porazili jsme Trumpa jednou a porazíme ho znovu, tečka,“ řekla mimo jiné Harrisová.
Joe Biden a Kamala Harrisová
Právo na potrat jako ústřední téma
Harrisová nepatří u americké veřejnosti mezi nejoblíbenější politiky, její práci schvaluje 37 procent Američanů, 51 procent s ní nesouhlasí, vyplývá ze zjištění serveru FiveThirtyEight, který průměruje sondáže. Bodovat by mohla zejména díky svému boji za práva žen na potrat či své elitní minulosti v roli žalobkyně. Nyní by totiž kandidovala proti několikanásobně obviněnému republikánovi a exprezidentovi Trumpovi.
Harrisová by také podle médií mohla získat více sympatií u afroamerické menšiny než Biden. Komentátor Jefim Fištejn si ale myslí, že rozhodující nebude původ nebo tvrzení kandidátů, jako spíše „životní zkušenost“, tedy v jakém stavu je ekonomika, inflace či imigrace, kterou byla pověřena právě Harrisová.
Biden na ni apeloval, aby usilovala o řešení rekordní imigrace na americko-mexické hranici, přičemž podle kritiků v tomto ohledu nedokázala dostatečně a rychle zasáhnout a rekordní přistěhovalectví zkrotit.
Harrisová jako prezidentova pravá ruka vedla celostátní turné „Boj za reprodukční svobody“, které hájilo právo žen rozhodovat o svém těle. Neustále poukazovala na škody způsobené zákazy interrupcí. Opakovaně vyzývala Kongres, aby obnovil precedent, tedy rozsudek v případu Roeová vs. Wade poté, co konzervativní soudci Nejvyššího soudu USA v roce 2022 zrušili ústavní právo na potrat.
Podle Fištejna ale Harrisová odvádí pozornost od imigrace k něčemu, co není její doménou. „Potraty jsou záležitost samostatných států. Pokud někdo z obyvatel není spokojen, může to ovlivnit u voleb,“ poznamenal publicista s tím, že nelze nabízet jednotné řešení.
Harrisová se v roli viceprezidentky rovněž zasazovala o schválení zákona o snížení inflace nebo záchranného plánu, který poskytl financování pomoci během pandemie covidu včetně stimulačních plateb.
Navzdory levicovému přístupu k otázkám jako hrdelní trest či sňatky homosexuálů nebyla pro řadu pokrokových demokratů dostatečně progresivní a během kampaně v roce 2020 se často objevovaly slogany „Kamala je policajt“, připomíná BBC.
Řada stoupenců se ale viceprezidentky zastává. „Věřím, že byla nápomocná při řešení klíčových problémů, jako jsou volební práva a imigrační reforma,“ řekla BBC ředitelka Programu ženských a genderových studií z Georgetownské univerzity Nadia Brownová. „Byla také Bidenovou nejvlivnější zástupkyní v otázkách přístupu k potratům a oslovení afroamerických komunit,“ dodala.
Neměnný přístup k pomoci Kyjevu
Pokud delegáti potvrdí nominaci Harrisové, současný postoj demokratického prezidentského kandidáta vůči Ukrajině zůstane nejspíš neměnný, píše server Kyiv Independent. Vychází při tom mimo jiné ze tří Mnichovských bezpečnostních konferencí, které viceprezidentka v posledních letech navštívila a na nichž se setkala s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským.
Při vystupování na mezinárodní scéně vždy opakuje, že podpora Kyjeva, jenž čelí ruské vojenské agresi, je neochvějná. „Jak prezident (Joe) Biden často říká: ‚Spojené státy budou podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba.‘ Nebudeme váhat,“ zdůraznila například na loňské konferenci.
Nedávno také zastupovala USA na mírovém summitu ve Švýcarsku, kde oznámila výdaje v hodnotě 1,5 miliardy dolarů na energetickou a humanitární pomoc a znovu odsoudila Rusko za jeho brutální válku. „Vystupuje prezidentsky a je mezi světovými lídry velmi schopná,“ zhodnotil v červnu pro CBS News Matt Bennett, který pracoval jako asistent bývalého viceprezidenta Ala Gorea.
Vedoucí pracovník konzervativního Hudsonova institutu Peter Rough však serveru Kyiv Independent řekl, že není jasné, jak by se Harrisová postavila k Ukrajině, pokud by byla skutečně zvolena prezidentkou. „Není specialistkou na zahraniční politiku a zastává progresivní hodnoty,“ uvedl expert.
Trumpa by dle průzkumu porazila jen Obamová
Z průzkumu CNN po červnové debatě vyplynulo, že Harrisová by si jako jediná demokratická kandidátka vedla o něco lépe než Biden, když by získala 45 procent hlasů oproti 47 procentům pro Trumpa. Další demokraté, kteří by teoreticky mohli Bidena nahradit, jako Newsom či Buttigieg zaostávají za exprezidentem s podobným odstupem jako šéf Bílého domu.
Nedávno zveřejněný průzkum agentury Reuters Ipsos zjistil, že jedinou osobou, která by mohla v listopadu porazit Trumpa, je Michelle Obamová. Bývalá první dáma ale opakovaně prohlásila, že nemá prezidentské ambice, připomíná BBC.