Kamala Harrisová vidí jako stěžejní téma své kampaně právo na potrat. Prohlásila to ve svém prvním vystoupení v rámci předvolební kampaně, v níž ji po svém odstoupení z voleb podpořil prezident Joe Biden. Republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump zdůraznil, že je připraven s demokratickou političkou debatovat a absolvovat více než jednu diskuzi. Z nového průzkumu Reuters/Ipsos vyplývá, že Harrisová má před Trumpem nepatrný náskok dvou procentních bodů.
Americký prezident prostřednictvím telekonference vyzval svůj volební štáb, aby přijal viceprezidentku Harrisovou, kterou si po svém ohlášeném odstoupení vybral jako svou nástupkyni pro očekávaný souboj s republikánským sokem Donaldem Trumpem. Prohlásil, že bude v kampani pracovat pro Harrisovou, a vyzval demokraty, aby se za ni postavili. Zdůraznil také, že cíl kampaně se nezměnil.
Harrisová, která v pondělí štáb Bidenovy volební kampaně navštívila, se nechala slyšet, že jejím záměrem je jít do boje, získat nominaci demokratické strany a vyhrát prezidentské volby. Joe Biden přislíbil, že udělá vše, o co ho Harrisová před listopadovými volbami požádá.
Při vystoupení na shromáždění v Milwaukee ve státu Wisconsin pak Harrisová označila souboj o Bílý dům mezi ní a kandidátem republikánů Trumpem za volbu mezi svobodou a chaosem. Řekla také, že cílem jejího případného působení v prezidentském úřadu bude posílení střední třídy, včetně dostupné zdravotní péče a péče o děti nebo placené rodičovské dovolené.
Podle čerstvého průzkumu od Reuters/Ipsos Harrisová vede před Trumpem v poměru 44 procent ku 42 procentům. V průzkumu z 15. a 16. července měli Harrisová a Trump shodně 44 procent a v průzkumu ze začátku měsíce vedl Trump o jeden procentní bod.
Průzkumy preferencí na úrovni celých USA jsou dlouhodobě poměrně vyrovnané, v americkém systému jsou ale rozhodující výsledky v jednotlivých státech. Ty přidělují vítězným kandidátům hlasy volitelů, jejichž součty určují celkového vítěze. Ve většině amerických států dlouhodobě dominuje jedna či druhá strana, pozornost se tak zpravidla zaměřuje na hrstku míst, kde výsledek není předem jasný.
Poslední průzkum mimo jiné také ukázal, že 56 procent registrovaných voličů souhlasilo s tvrzením, že 59letá Harrisová je „mentálně bystrá a schopná vypořádat se s výzvami“, zatímco 49 procent voličů uvedlo totéž o 78letém Trumpovi. Bidena takto hodnotilo pouze 22 procent voličů.
Podpora více než dvou tisíc delegátů
Podle propočtů AP má Harrisová podporu nejméně 2214 delegátů, což by jí stačilo k nominaci. Demokratická strana se chystá uspořádat elektronické hlasování mezi delegáty, ze kterého má do 7. srpna vzejít jméno prezidentského kandidáta nebo kandidátky. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy se domnívá, že se jedná o legitimní postup. Dodal, že tato volba bude závazná i na sjezdu, kde demokraté vyberou osobu, která se bude ucházet o prezidentský úřad.
„Jsem hrdá na to, že jsem si zajistila širokou podporu potřebnou k nominaci,“ uvedla Harrisová v prohlášení krátce po oznámení počtu delegátů a sama se označila za „předpokládanou“ kandidátku. „Těším se, že brzy formálně přijmu nominaci,“ dodala.
„Během několika příštích měsíců budu cestovat po celé zemi a mluvit s Američany o všem, co je aktuální. Mám v úmyslu plně sjednotit naši stranu, náš národ a v listopadu porazit Donalda Trumpa,“ doplnila také. V projevu hovořila i o své minulosti, kdy pracovala jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu a ministryně spravedlnosti ve státu Kalifornie.
„Bývala jsem žalobkyní v soudní síni. Vypořádala jsem se s pachateli všeho druhu. Predátory, kteří zneužívali ženy. Podvodníky, kteří obrali zákazníky. Znám typ lidí, jako je Donald Trump,“ prohlásila Harrisová. V úterý večer středoevropského času vystoupila na shromáždění s voliči v Milwaukee ve státu Wisconsin, které bylo jejím prvním v roli pravděpodobné kandidátky Demokratické strany v listopadových prezidentských volbách.
„Tím nám přesně řekla, jaké bude téma její kampaně,“ míní profesor historie a mezinárodních vztahů na bostonské univerzitě Igor Lukeš s tím, že Harrisová jakožto osoba, která byla dlouhá léta zodpovědná za to, aby se dodržovaly zákony, poukazuje na Trumpa jako na odsouzeného zločince, který byl obviněn ve 34 bodech a kromě toho byl před občanským soudem uznán vinným ze znásilnění.
Formálně Harrisová zatím nominaci ale jistou nemá a stále se hovoří i o možných dalších kandidátech. Postavila se za ni nicméně část významných demokratů včetně bývalé šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové nebo guvernérů, o nichž se spekulovalo jako o možných kandidátech na prezidenta. Podle listu The New York Times už se za viceprezidentku postavila drtivá většina demokratů v Kongresu, přičemž žádný jiný uchazeč o stranickou nominaci se zatím neobjevil.
„Taková rychlá podpora svědčí o tom, že v době, kdy jsme se dozvěděli, že Joe Biden nebude kandidátem pro příští období, tak za scénou už bylo rozhodnuto – přinejmenším týden,“ sdělil Lukeš s tím, že právě tato rychlost ukazuje na to, že celá řada věcí byla připravena ještě před tím, než se veřejnost o všem dozvěděla. „Rychlost, s níž viceprezidentka dokázala získat podporu velké většiny delegátů na srpnový sjezd, také ukazuje, že strana je hladová dát se do boje a zvítězit v listopadových volbách,“ domnívá se expert.
Viceprezidentka Harrisová dostala od dárců 100 milionů dolarů (přes 2,3 miliardy korun) od nedělního oznámení, že se uchází o prezidentskou nominaci Demokratické strany. Informaci přinesl štáb političky. Podle prohlášení kampaně současné viceprezidentce přispěli zejména drobnější dárci. Web Axios uvedl, že ji podpořilo přes 880 tisíc přispěvatelů. Na šedesát procent z nich darovalo peníze demokratické kampani vzápětí po odstoupení Bidena vůbec poprvé v letošním roce. Několik desítek tisíc lidí se zavázalo k tomu, že budou kampaň finančně podporovat každý týden.
„Ukazuje to, že odstoupení Joea Bidena přineslo pro podporovatele demokratů velkou vzpruhu,“ míní politoložka Eva Lebedová. Zmínila, že kampaně jsou v USA velmi drahé. „V roce 2020 ve federálních volbách bylo utraceno 14 miliard dolarů (325 miliard korun) a v roce 2016 sedm miliard (přes 160 miliard korun), takže vidíme, že částky neustále narůstají a od roku 2016 do roku 2020 se zdvojnásobily,“ podotkla a dodala, že je to dáno zákonem z roku 2010, který umožnil korporacím přispívat na kampaně a znovu odmítl regulaci takzvaných soft money (měkkých peněz) do amerických volebních kampaní.
Právě prostřednictvím soft money, které jsou hůře dohledatelné, se podle ní nejvíce ovlivňují volby. „Zájemci, neziskové organizace mohou utratit stovky milionů dolarů na reklamu pro jednotlivé kandidáty,“ připomněla. Zajímavé a specifické pro USA je podle ní to, že zhruba 70 procent všech peněz utracených v tamních kampaních poskytují dárci z řad velmi bohatých a vlivných Američanů. „Je to velmi úzká skupina lidí, kteří mají vliv na volby,“ dodala.
Vše zatím podle agentur nasvědčuje tomu, že Harrisová se 5. listopadu utká o Bílý dům s exprezidentem Donaldem Trumpem, který znovu získal nominaci Republikánské strany. Pokud by si zajistil druhý mandát, překonal by Bidenův rekord a stal by se nejstarším vítězem prezidentských voleb v dějinách země. Harrisová zase může být první ženou a také první osobou s předky z jižní Asie v prezidentské funkci.
Možní kandidáti na viceprezidenta
Objevují se také spekulace o tom, koho by si mohla Harrisová vybrat jako kandidáta na viceprezidenta. Podle agentury Reuters paří k možným kandidátům guvernér státu Kentucky Andy Beshear, americký ministr dopravy Pete Buttigieg, guvernér Severní Karolíny Roy Cooper, senátor Arizony Mark Kelly, guvernér Pennsylvánie Josh Shapiro, guvernér státu Illinois Jay Robert Pritzker či guvernérka Michiganu Gretchen Whitmerová.
„Pokud umí demokraté politicky kalkulovat, tak by si měli vybrat muže jménem Mark Kelly – je to vojenský hrdina, pilot, který nalétal tisíce hodin v boji, člověk, který se poté stal astronautem a je nyní senátor za stát Arizona, ve kterém Biden v minulých volbách vyhrál jen o 10 450 hlasů – to byl nejtěsnější výsledek, kterého demokraté dosáhli, přitom Arizona je jedním z klíčových států, který je potřeba vyhrát, pokud jedna či druhá strana chce uspět ve volbách,“ podotkl Lukeš.
Demokratická strana plánuje podle předsedy Demokratického národního výboru Jaimeho Harrisona uspořádat elektronické hlasování delegátů, z něhož bude jasné jméno kandidáta nejpozději do 7. srpna, tedy dvanáct dní před začátkem nominačního sjezdu. O kandidátovi rozhodnou čtyři tisícovky delegátů, jejichž jasnou většinu měl po primárkách zajištěnu Biden.
Alespoň 300 delegátů
„Můžeme být a budeme jak rychlí, tak féroví při výkonu tohoto procesu,“ řekl podle AP novinářům Harrison o výběru kandidáta. Demokratický výbor bude podle něho rozhodovat o detailech ve středu. Návrh počítá s tím, že do konečného hlasování se dostanou kandidáti, které v transparentní volbě podpoří alespoň tři sta delegátů. Pokud takový bude pouze jeden, mohlo by jeho jméno být známo do 1. srpna, dodal Harrison.
