Právo na potrat

Zvolený prezident USA Donald Trump pokračuje ve výběru osobností do svého kabinetu. Proti jeho rozhodnutím však v tamní společnosti vyvstává vlna odporu. Do čela se postavila Kalifornie, nejlidnatější americký stát s nejsilnější ekonomikou. Los Angeles se už prohlásilo za „útočiště pro migranty“ – federální migrační úřady tak nebudou moci počítat se spoluprací na těchto místech.

Demokratická kandidátka na prezidentku Spojených států Kamala Harrisová varovala před republikánem Donaldem Trumpem, který podle ní chystá pomstu svým odpůrcům. V projevu u Bílého domu týden před volbami slíbila hájit zájmy všech Američanů, kterým nabídla novou generaci vedení. Rozruch způsobil slovy o odpadu prezident Joe Biden.

Kamala Harrisová vidí jako stěžejní téma své kampaně právo na potrat. Prohlásila to ve svém prvním vystoupení v rámci předvolební kampaně, v níž ji po svém odstoupení z voleb podpořil prezident Joe Biden. Republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump zdůraznil, že je připraven s demokratickou političkou debatovat a absolvovat více než jednu diskuzi. Z nového průzkumu Reuters/Ipsos vyplývá, že Harrisová má před Trumpem nepatrný náskok dvou procentních bodů.

Přísnější protipotratová politika, silnější pozice prezidenta nebo zákaz pornografie. Jen několik bodů, s nimiž počítá Projekt 2025. Vytvořil jej think-tank Heritage Foundation, který má velmi blízko k Republikánské straně. Americká média se v současnosti přou o to, nakolik je dokument závazný, případně jestli by jej republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump uvedl do praxe. Průzkumy nyní favorizují spíše exprezidenta – i kvůli věku obhájce úřadu Joea Bidena.

Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.

Nejvyšší soud Spojených států v pátek zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do třiadvacátého týdne těhotenství. To, že se vrcholová instance, v níž nyní převažují konzervativní členové, rozhodla verdikt zrušit, se označuje za historický obrat. Neznamená to, že budou interrupce považované za nelegální, ale rozhodování o nich bude na jednotlivých státech. Podle agentury AP se dá očekávat, že možná až polovina amerických států interrupce zakáže.

Řada Polek a Poláků vyšla do ulic na třetí blokádu Varšavy. Protestovali tak proti říjnovému rozhodnutí ústavního soudu významně omezujícímu právo ženy na přerušení těhotenství. Policie podle webu liberálního listu Gazeta Wyborcza byla připravena a krátce po zahájení akce kolem čtvrté hodiny odpoledne zadržela první demonstranty.

„Naprosto ignoruje právo na život a rozhodnutí ženy,“ kritizoval radní Varšavy Marek Szolc v Událostech, komentářích rozhodnutí ústavního soudu zakazující potraty v případě vážných vývojových vad plodu. Polská vláda ho prozatím ve sbírce zákonů nezveřejní. Proti zákonu se ve městech už druhým týdnem konají rozsáhlé demonstrace.