Voliči v Kansasu v referendu odmítli omezení či rušení potratových práv

Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.

Americký prezident Joe Biden řekl, že „vítězství zastánců lidských práv v takto konzervativním státě prokazuje, že většina Američanů souhlasí, že by ženy měly mít přístup k potratům“. „Kongres by měl naslouchat vůli amerických občanů a obnovit ochranu precedentu ,Roeová versus Wade‘ federálním zákonem,“ uvedl Biden.

Referendum v Kansasu proběhlo paralelně se stranickými primárkami, v nichž podporovatelé Demokratické a Republikánské strany vybírají své kandidáty do listopadových kongresových voleb. 

Po sečtení 98 procent hlasů je již jisté, že se Kansasané vyslovili proti změně ústavy. Devětapadesát procent voličů se vyslovilo pro zachování práva na potrat, zatímco téměř 41 procent hlasujících podpořilo odstranění ochrany potratů ze státní ústavy, uvádí Edison Research. Účast byla vyšší, než se očekávalo.

Žádné výjimky pro oběti znásilnění

Navrhovaný dodatek by specifikoval, že ústava právo na potrat negarantuje, a tím by podle zastánců umožnil nové omezení procedur nebo jejich úplný zákaz. Odpůrci dodatku se obávali, že Kansas by v případě jeho schválení mohl následovat sousední státy Missouri a Oklahoma, kde republikánští zákonodárci po rozhodnutí nejvyššího soudu potraty zakázali, v případě Missouri bez výjimky pro oběti znásilnění.

„Měl by to být skutečný budíček pro všechny odpůrce potratů,“ uvedl politolog Neal Allen z Wichitské státní univerzity. „Když bude naprostý zákaz vypadat jako reálná možnost, tak přijde hlasovat hodně lidí a ztratíte značnou část umírněnějších zastánců omezení práva na potrat,“ dodal.

Političtí analytici přitom očekávali, že obyvatelé v Kansasu omezení práva na potrat v referendu schválí, jelikož voliči republikánů mají v primárkách tradičně vyšší účast než voliči demokratů a nezávislých, píše agentura Reuters. 

Kansas na rozdíl od jiných bašt Republikánské strany ihned po zrušení ústavního práva na potrat Nejvyšším soudem USA nezavedl přísné potratové restrikce. Možnost ukončit těhotenství je v Kansasu chráněná státní ústavou od roku 2019, kdy tak rozhodl místní nejvyšší soud.

Aktuálně jsou umělé potraty ve státě povolené do 22. týdne těhotenství a Kansas se stal cílovou destinací pro těhotné ženy, které chtějí své těhotenství uměle ukončit, ale v jejich domovských státech, například v Texasu nebo sousední Oklahomě, to kvůli přísnějším zákonům není možné.

Výsledek v Kansasu dodá sebevědomí Demokratické straně, která očekávala přinejlepším těsný souboj a mnozí její voliči drtivé vítězství těch, kteří si přejí omezit potratová práva, uvedla stanice BBC.

Podlé lži

Nepříznivý vývoj se ještě během voleb snažil otočit bývalý republikánský poslanec Tim Huelskamp, který v letech 2011 až 2017 zastupoval stát v Kongresu. Stojí za falešnou textovou zprávou o ústavním dodatku, která v pondělí rozzuřila demokraty, píše The Washington Post. Ta nepřesně uváděla, že „hlasování ANO o dodatku dá ženám možnost volby“. Hlasování pro ve skutečnosti znamenalo konec práva na ukončení těhotenství v Kansasu a dalo by zákonodárnému sboru pravomoc přijmout úplný zákaz potratů. Hlasování proti zachovalo současný stav, kdy jsou potraty přísně regulovány a legální do 22. týdne těhotenství.

„Tohle je maximálně podlé,“ uvedl na Twitteru Davis Hammet, advokát se specializací na volební právo. „Protipotratová koalice rozesílá na poslední chvíli hromadnou textovou zprávu kansaským voličům, kteří jsou pro potraty, a nehorázně lže o potratovém dodatku, aby hlasovali špatně.“  

Ústavní právo na potrat napříč celými Spojenými státy garantoval precedens Nejvyššího soudu z roku 1973 známý jako Roeová versus Wade, jenž stanovil federální právo na ukončení těhotenství zhruba do jeho 24. týdne. Pětice konzervativních členů devítičlenného soudu regulaci potratů vrátila 24. června do rukou amerických států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Migrační vlnu do Ceuty z konce července řídilo Maroko, tvrdí španělská policie

Zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě tvrdí, že nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do tohoto španělského města na severu Afriky na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Že tuto informaci policejní zpráva obsahuje, potvrdily ve středu televizi TVE zdroje z justice. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v noci na středuu požádal policejního šéfa Franciska Pardu, aby mu potvrdil informace z policejní zprávy, o které v úterý informoval web El Espaňol.
před 3 mminutami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 11 mminutami

Úmyslný zkrat v rozvodně na západě Německa vyšetřují úřady jako sabotáž

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul následně oznámil, že úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl.
08:21Aktualizovánopřed 27 mminutami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.