Americká viceprezidentka Kamala Harrisová získala v hlasování o nominaci do prezidentských voleb ve Spojených státech hlasy 99 procent delegátů sjezdu Demokratické strany. Po skončení pětidenního on-line hlasování to podle agentury AP uvedlo stranické vedení.
Nominaci Harrisové podpořilo 99 procent demokratických delegátů
To, že má Harrisová podporu dostatečného počtu delegátů, aby se stala prezidentskou kandidátkou demokratů ve volbách 5. listopadu, oznámila strana již minulý týden. Viceprezidentka byla v elektronickém hlasování jedinou kandidátkou, její nominaci musí nyní formálně potvrdit sjezd, který začíná 19. srpna.
Zhruba 4500 delegátů národního sjezdu Demokratické strany začalo hlasovat o nominaci Harrisové prostřednictvím zabezpečeného e-mailu ve čtvrtek a hlasování pokračovalo až do pondělního večera.
Hlasování bylo nutné uspořádat poté, co současný šéf Bílého domu Joe Biden, který zvítězil ve stranických primárkách, odstoupil v červenci z prezidentské kampaně. Biden ukončil kampaň po velmi slabém výkonu v první předvolební debatě 27. června. Následně uvedl, že obrana demokracie je důležitější než jakákoliv funkce a že chce sjednotit zemi tím, že uvolní místo nové generaci a podpořil svou viceprezidentku Harrisovou.
„Nejlepší možnost v daném kontextu“
„Kamala Harrisová se ukázala být řešením problému jménem Joe Biden. To je, myslím, ta jasná zpráva,“ komentoval výsledky hlasování amerikanista z Filozofické fakulty Ostravské univerzity Jan Beneš.
Podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Dopierally výsledek hlasování delegátů znamená, že demokraté se byli ochotni sjednotit. „Myslím si, že to v tuto chvíli vnímají jako tu nejlepší možnost, jakou v daném kontextu měli,“ hodnotil. Poznamenal, že teoreticky bylo možné uvažovat o jiných kandidátech, to by nicméně mohlo znamenat komplikace v kampani a její větší náročnost. Podpora Harrisové tak podle něj byla „nejschůdnější cestou“.
Jakub Dopieralla o nominaci na viceprezidenta Kamaly Harissové (zdroj: ČT24)
Změna kandidáta dala podle agentury AFP demokratické kampani novou dynamiku. Harrisové se podařilo dohnat ztrátu v průzkumech vůči republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi. Podle svého týmu také v červenci vybrala příspěvky ve výši 300 milionů dolarů, a to zejména v menších částkách, které začaly na její kampaň proudit poté, co Biden vzdal boj o znovuzvolení.
„Ten největší bezprostřední úkol, který před sebou Kamala Harrisová měla – sjednotit za sebou Demokratickou stranu včetně voličů, kteří váhali, že možná k těm volbám nepůjdou, protože měli problém s Joem Bidenem – tak to se jí podle všech indikátorů, které máme, podařilo,“ řekl Dopieralla.
Harrisová je první americkou viceprezidentkou tmavé pleti a jihoasijského původu – její matka byla z Indie, otec pochází z Jamajky.
Výběr viceprezidenta
Harrisová zatím neoznámila, koho si vybrala jako svého potenciálního viceprezidenta. Očekává se, že se s ním v úterý večer místního času objeví na předvolební akci ve Filadelfii. Podle agentury Reuters jsou v jejím užším výběru již pouze guvernér Pensylvánie Josh Shapiro a guvernér Minnesoty Tim Walz.
Jednapadesátiletý Shapiro se ve svém domovském státě Pensylvánii těší velké oblibě, stát je přitom v hlasování klíčový a o voliče tam bude usilovat jak Harrisová, tak republikán Trump. Šedesátiletý Walz je naopak podle Reuters oblíbený mezi bělošskými voliči z venkova, kteří v minulých letech volili Trumpa.
„To, že se Kamala Harrisová rozhoduje mezi dvěma guvernéry, ukazuje, že preferuje někoho, kdo má za sebou (…) dlouhodobou zkušenost s tím, že zvládá dát dohromady legislativu, prosadit ji, implementovat, zkrátka kdo má vysloveně exekutivní zkušenosti. A to splňují tito dva guvernéři, kteří navíc za sebou oba mají úspěchy, na něž lze poukazovat a zároveň mohou přilákat i republikánské či nějaké konzervativní voliče,“ řekl amerikanista Beneš.
Amerikanista Jan Beneš o volbě viceprezidenta Kamaly Harrisové (zdroj: ČT24)
