Moskva chce Donbas vylidnit, řekl Zelenskyj. Letiště v Oděse podle úřadů zasáhla ruská raketa

Cílem ruských vojenských útoků na Donbase je oblast zcela zničit a vylidnit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj hrozí, že oblast skončí jako těžce obléhaný Mariupol. Terčem útoků se podle ukrajinské armády stala i startovací dráha letiště v Oděse. Moskva tvrdí, že letectvo během soboty zabilo přes dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel, informovala agentura Reuters s odkazem na prohlášení armády. Představitel Pentagonu agentuře AP řekl, že ruská operace má ve srovnání s původní představou Moskvy skluz. Francie zesílí vojenskou a humanitární pomoc, slíbil prezident Emmanuel Macron Zelenskému. Další podporu přislíbil i britský premiér Boris Johnson.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Neustálé brutální bombardování, neustálé ruské útoky na infrastrukturu i obydlené oblasti ukazují, že Rusko chce tuto oblast zcela vylidnit,“ uvedl Zelenskyj. Za brutální označil i situaci v Charkově, kde se podle něj podařilo ukrajinské armádě dosáhnout „významných taktických úspěchů“, aniž by je dále upřesnil.

Z Mariupolu, který před válkou patřil mezi nejrozvinutější ukrajinská města, se podle něj stal „ruský koncentrační tábor pod širým nebem“. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Rusko ignoruje jakékoliv návrhy na evakuaci tamních obyvatel. „Není ani v nejmenším zapotřebí, aby někdo pomáhal otevírat humanitární koridory,“ řekl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Ten také připustil, že mírová jednání s Ukrajinou váznou.

Ostřelování Mariupolu

Ostřelování Mariupolu podle mluvčího ukrajinského ministerstva obrany Oleksandra Motuzjanyka stále pokračuje. „Hlavní úsilí okupantů se soustředí na zablokování našich jednotek poblíž železáren Azovstal,“ řekl podle BBC Motuzjanyk s tím, že někteří vojáci se však přesouvají dále na východ. Moskva podle něj zvyšuje intenzitu útoků a připravuje se na ještě větší aktivaci vojenských akcí.   

Britská BBC rovněž uvádí, že ruskými jednotkami obklíčený areál železáren již mohla opustit skupina civilistů. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob - včetně žen a dětí - byla přemístěna na „vhodné místo“. Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob.Není jasné, kam byli odvezeni. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí v továrně ukrývají. Jde o poslední místo, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko předtím pro BBC uvedl, že lidé v areálu oceláren jsou na pokraji smrti a mohou jim zbývat hodiny života.  

Motuzjanyk rovněž obvinil ruské jednotky z násilného odvážení obyvatel z Charkovské oblasti do Ruské federace. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dříve řekl, že od začátku invaze bylo z Ukrajiny do Ruska „evakuováno“ více než milion lidí. Ukrajina opakovaně obvinila Rusko, že deportuje lidi proti jejich vůli a používá je jako rukojmí.

Zelenskyj také uvedl, že od začátku války na konci února v zemi zemřelo na 23 novinářů a pracovníků v médiích. Poslední obětí byla redaktorka Rádia Svoboda Vira Hyryčová, jejíž dům v Kyjevě zasáhla ve čtvrtek ruská raketa.

Při pátečním útoku na Charkov zahynul ve městě jeden člověk. Dalších pět lidí bylo v Charkovské oblasti zraněno, napsal web listu The Kyiv Independent s odvoláním na regionální úřady.

Zničená ranvej v Oděse

Ruská raketa podle ukrajinské armády zasáhla startovací dráhu letiště v Oděse. Ranvej se tak stala nepoužitelnou, napsala agentura Reuters. Ukrajinská agentura Unian uvedla, že ve městě bylo slyšet několik explozí. 

„Dráha na letišti v Oděse byla zničena. Díkybohu se nikomu nic nestalo. V regionu probíhají opatření proti dalším sabotážím,“ uvedl ve videu zveřejněném na internetu gubernátor Oděské oblasti Maksym Marčenko. Raketu Bastion podle něj odpálily z Krymu ruské jednotky, uvedla agentura Reuters.

Oděsa podle starosty Hennadije Truchanova dráhu budovala deset let s cílem přilákat turisty z celého světa a otevřela ji teprve loni v červenci. „Díky nové dráze jsme očekávali kolosální příliv turistů z celého světa. Místo toho jsme dostali raketový úder. Oděsa však není město, které se vzdává. Po našem vítězství dráhu dokonale obnovíme a přijede k nám ještě více turistů,“ napsal Truchanov na Facebooku. 

Přístavní Oděsa, která měla před válkou téměř milion obyvatel, se terčem ruského ostřelování stává opakovaně, přestože je vzdálena od hlavního bojiště. Například před týdnem si zde ruský útok vyžádal osm životů. Další lidé utrpěli zranění.

V sobotu zdejší úřady oznámily, že ve městě bude od večera 1. května do 3. května platit zákaz vycházení. 

Kyjev: Rusko přesouvá k Izjumu jednotky z Belgorodské oblasti

Ukrajinská armáda v sobotu ráno uvedla, že v Doněcké a Luhanské oblasti odrazila čtrnáct útoků protivníka. Zničila při tom desítky kusů vojenské techniky a zneškodnila na dvě stovky ruských vojáků. Počty ale nelze nezávisle ověřit.

Do oblasti města Izjum v Charkovské oblasti přesouvají Rusové i jednotky z ruské Belgorodské oblasti, uvádí dále ukrajinský armádní generální štáb. Rusko podle něj nadále útočí na civilní i vojenské objekty „v hloubi Ukrajiny“, na ukrajinské pozice blízko linie dotyku a v příhraničních oblastech.

Ruská armáda tvrdí, že letectvo během soboty zabilo dvě stovky ukrajinských vojáků a zničilo 23 obrněných vozidel. Ruské rakety prý navíc zasáhly 17 ukrajinských vojenských objektů a zničily také jedno velitelské stanoviště a sklad raket a dělostřelectva. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruské armády.

Agentura TASS uvedla, že ruské síly dnes sestřelily také jeden ukrajinský bitevní letoun Su-25 a dvojici dronů. Mezi cíli zasaženými raketami podle ní bylo i pět skladů munice a pohonných hmot.

Výměna zajatců

Obě země se dohodly na další výměně zajatců. Na Ukrajinu se v sobotu vrátilo čtrnáct lidí, sedm civilistů a sedm vojáků, včetně jedné těhotné vojačky. Na sociálních sítích to oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Moskva jako v předchozích případech o výměně zatím mlčí.

„Dnes jsme si vyměnili vězně. Přivedeme domů 14 našich lidí: sedm vojáků a sedm civilistů. Tato výměna je pro mě zvláštní, jedna vojačka je v pátém měsíci těhotenství. Nechť nás Bůh ochraňuje!“ napsala vicepremiérka.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu, tedy od 24. února, je to už osmá výměna zajatců, připomíná server Ukrajinska pravda. Naposledy ve čtvrtek se z ruského zajetí dostalo 45 Ukrajinců. Obě znesvářené země si už vyměnily zajaté vojáky, civilisty, členy záchranné lodi, ruské brance nebo uneseného starostu Melitopolu.

Pentagon: Ruská ofenziva postupuje pomaleji, než se plánovalo

Podle amerického ministerstva obrany ruská ofenziva na Donbase postupuje výrazně pomaleji, než bylo v představách Moskvy. Podle představitele Pentagonu jsou ruské jednotky „alespoň několik dní pozadu vůči stavu, kde chtěly být“. Může za to i houževnatý vzdor ukrajinských jednotek.

Podle britského ministerstva obrany zůstává bitva na Donbase hlavním strategickým vojenským úsilím Ruska, aby dosáhlo svého deklarovaného cíle zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. 

Londýn také uvedl, že Rusko bylo nuceno sloučit a přesunout vyčerpané a nesourodé jednotky z neúspěšného postupu na severovýchodě Ukrajiny. Mnoho z těchto jednotek se podle něj pravděpodobně potýká s oslabenou morálkou. Agentura AP poznamenala, že podle některých analytiků byly ruské síly, kterým se zpočátku války nepodařilo dobýt Kyjev, přesunuty bez času potřebného k řádnému přezbrojení a doplnění stavu vojáků.

Výbuchy v ruské Brjanské oblasti

Z ruské Brjanské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, úřady ohlásily exploze, přičemž tlaková vlna podle nich poškodila budovu ropného terminálu. Tamní gubernátor Alexandr Bogomaz uvedl, že ruské síly protivzdušné obrany zaznamenaly na obloze ukrajinské bojové letadlo, píše ruská služba stanice BBC, která podotýká, že sdělení Bogomaze lze vykládat různě.

„Při plnění akcí, jejichž cílem bylo zabránit vstupu objektu na území Ruské federace, zasáhly obec Žeča dva granáty,“ uvedl Bogomaz na sociální síti Vkontaktě.

Není snadné pochopit, co přesně měl guvernér na mysli, poznamenala BBC. Ruský činitel podle ní netvrdí, že šlo o ukrajinské střely, výbuchy spíš přičítá práci ruské protivzdušné obrany. Jasnější jsou následky explozí: „V důsledku incidentu tlaková vlna poškodila opláštění technologických budov ropného terminálu. Druhý granát poškodil okolí,“ sdělil gubernátor, podle něhož nejsou na místě žádné oběti.

Ruská agentura RIA Novosti na základě gubernátorova sdělení píše, že ruská protivzdušná obrana zabránila ukrajinskému letadlu proniknout na území Brjanské oblasti a granáty v titulku svého článku označila za ukrajinské.

Jedná se o další z řady incidentů v ruských oblastech hraničících s Ukrajinou, proti níž Moskva 24. února zahájila vojenskou agresi. V poslední době v ruském příhraničí vzplálo několik skladů paliv a munice, přičemž ruské úřady z útoků obviňují ukrajinské síly a hrozí Kyjevu tvrdou odvetou. Ukrajina oficiálně útoky na ruském území nepřiznala.

Podle zpravodaje ČT na Ukrajině Andrease Papadopulose je důležité také to, co se děje za liniemi. „Za těmi ukrajinskými vypadává signál, tvoří se velké kolony u čerpacích stanic, dochází pohonné hmoty, ty jsou na příděl – patnáct litrů je maximum na osobu, které si lidé odvezou od čerpacích stanic,“ uvádí. Za těmi ruskými podle něj pokračují masové deportace, pokračuje zaměřování na likvidování civilního obyvatelstva, alespoň podle prohlášení ukrajinské strany. „Rusko ale také zabavuje úrodu, osivo, které ukrajinští farmáři schovávali na tento rok. Hrozí, že v některých oblastech nastane potravinová krize,“ říká Papadopulos.

Nahrávám video

Macron i Johnson přislíbili další pomoc

Francouzský prezident při telefonátu se svým ukrajinským protějškem přislíbil další pomoc, informují světové agentury s odvoláním na sdělení Elysejského paláce. Zelenskyj podle něho také čerstvě znovuzvolenému francouzskému prezidentovi poděkoval za dosavadní dodávky vojenské techniky.

Macron svůj protějšek v rozhovoru dále informoval o prodloužení mise francouzských expertů, kteří pomáhají shromažďovat důkazy o zločinech spáchaných v souvislosti s ruskou agresí.

Při telefonátu se Zelenským svou pomoc přislíbil i briský premiér Boris Johnson. „Potvrdil, že Spojené království poskytne další vojenskou pomoc, aby Ukrajincům poskytlo vybavení potřebné k obraně,“ uvedl mluvčí Johnsona.

Angelina Jolie ve Lvově

Do západoukrajinského Lvova přijela také americká herečka a zvláštní vyslankyně vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Angelina Jolie. Herečka přijela na hlavní nádraží ve Lvově přivítat vnitřně vysídlené Ukrajince, kteří přijeli evakuačním vlakem z Pokrovska v Doněcké oblasti, informoval list Kyiv Independent.

Podle ruské služby BBC se hollywoodská hvězda, která je známá svým zapojením do charitativních projektů, objevila v jedné z místních kaváren. 

Americká herečka Ukrajinu podpořila krátce poté, co zemi napadly ruské invazní jednotky. Podle ukrajinského serveru nv.ua se Jolie s pracovníky UNHCR podílí na pomoci ukrajinským uprchlíkům. Podle portálu Gazeta.ua sdílela video s herečkou v kavárně novinářka a bloggerka Maja Pidhorodecká na svém Facebooku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 1 hhodinou

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 2 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 3 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 3 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 6 hhodinami

Evropský pohled