Kritická infrastruktura

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Austrálie reaguje na množící se případy kybernetických útoků – tamní zpravodajské služby z nich otevřeně obvinily Čínu. Jejich ředitel uvedl, že špionáž, která se zaměřila na telekomunikační i energetické sítě, vodohospodářství a dopravu, Canberru stála v přepočtu přes 170 miliard korun. Peking veškerou zodpovědnost odmítá.

Bulharské úřady zavádějí bezpečnostní opatření v rafinerii ruské ropné společnosti Lukoil v Burgasu, aby ochránily kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl premiér Rosen Željazkov. Jeho vláda se kvůli americkým sankcím chystá tento podnik zestátnit a prodat.

Patnáct lidí včetně čtyř dětí utrpělo zranění při ruském nočním dronovém útoku na obytné domy a kritickou infrastrukturu ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny, informuje server RBK Ukrajina s odvoláním na šéfa oblastní vojenské správy Oleha Hryhorova. Ukrajinské dráhy uvedly, že Rusko zaútočilo na železniční infrastrukturu v Sumské a Charkovské oblasti. Náletům ukrajinských dronů během noci podle tamních úřadů čelila i některá ruská města.

V jihopolských Katovicích byli zadrženi muž a žena z Ukrajiny, kteří jsou podezřelí, že podle pokynů cizí tajné služby sháněli informace o vojácích polské armády a kritické infrastruktuře. Na sociální síti X o tom informoval mluvčí vládního koordinátora tajných služeb Jacek Dobrzyński. Polští představitelé obviňují Rusko a Bělorusko, že stojí za rostoucím počtem případů sabotáží, s nimiž se Polsko v posledních letech potýká.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo ruskému vzdušnému útoku, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na vzdušné síly a starostu metropole Vitalije Klyčka. Invazní jednotky podle něj zaútočily na kritickou infrastrukturu města a jeho část se ocitla bez proudu. Úřady informují o nejméně devíti zraněných. Kvůli útoku začalo hořet v sedmnáctipatrové budově v Kyjevě. Rusko udeřilo také na Záporožskou oblast.

Policie, armáda i bezpečnostní rada státu nyní řeší modernizaci protidronových systémů. Bezpečnostní rada státu kvůli tomu zřídila pracovní skupinu. Ta doporučuje využít zkušenosti zdejších i zahraničních firem, které už teď chrání jaderné elektrárny nebo letiště. Pravomoc eliminovat bezpilotní stroje mají kromě policistů a vojska nově dostat i složky zajišťující bezpečnost kritické infrastruktury. Podle prezidenta Aliance pro bezpilotní letecký průmysl Jakuba Karase zabezpečení v komplexním měřítku nyní neustále chybí. Dobrým příkladem je dle něj Polsko, které využívá nejmodernější techniku k zabezpečení východních hranic. Nabídky českých firem teď vyhodnocuje i pracovní skupina řízená Bezpečnostní radou státu.

Podle mluvčí policejního prezidia Ireny Pilařové strážci zákona detekují prakticky na denní bázi drony, které létají tam, kam nemají. Kde je možné létat bez omezení, kde s povolením a kde je úplný zákaz, stanovuje nová digitální dronová mapa. Subjekty patřící do kritické infrastruktury už se snaží posilovat bezpečnost. Například skrze detekční prvky či vlastní ochranné drony. K eliminaci bezpilotních letounů ale zatím i z legislativních důvodů nesahají. Pokud by stroj poškodily, majitel se může domáhat náhrady škody. Na druhou stranu ovšem za porušení pravidel hrozí vysoká pokuta.

Lidé sdílejí podle bezpečnostního experta Libora Kutěje s ostatními obrovské množství informací, které pomáhají cizím zpravodajským službám. A nejsou si tohoto rizika vědomí – už jen proto, jak rychle se technologie vyvíjejí. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) tento týden varoval před posíláním systémových a uživatelských dat do Číny.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve středu varoval před posíláním systémových a uživatelských dat do Číny. Obává se ovlivnění kritické infrastruktury v Česku, tedy třeba energetiky, dopravy, zdravotnictví či veřejné správy. Čínská vláda může zasahovat i do chodu tamních firem a potažmo využít systémy s čínskými technologiemi ke špionáži v Česku.

Rusko v noci na neděli podniklo dosud největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku plnohodnotné invaze. Zaútočilo 477 drony a 60 raketami různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana tvrdí, že zničila 211 dronů a 38 raket. Při odrážení rozsáhlého ruského útoku přišel o život ukrajinský pilot a stíhací letoun F-16, který pilotoval, byl ztracen, uvedla armáda. Ruské údery zabily další dvě osoby, nejméně šest jich zranily a poškodily domovy a infrastrukturu, oznámily místní úřady. Aktivní byly také ukrajinské síly na Ruskem okupovaných územích.

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.

Rusko proti Ukrajině v noci na neděli podniklo nejrozsáhlejší dronový útok od začátku války, oznámil Jurij Ihnat, mluvčí ukrajinského letectva. Nad ukrajinské území vyslalo 472 bezpilotních letounů a také sedm raket a řízených střel. Zasaženo bylo osmnáct míst. Několik zraněných hlásí Záporoží. Během dne pak Rusové zabili dva lidi v Chersonu.

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.

Do měst u ukrajinské fronty se pomalu vkrádá třetí válečná zima. Úřady odpojují obce od centrálního topení a dodávek vody, aby mrazy neponičily infrastrukturu. Lidé nakupují dřevo, brikety a pece. Nejhorší bude zima pro staré lidi, kteří přišli o domov, odmítají odjet a sami se o sebe nepostarají. Mezi nimi je i paní Tamara, se kterou v Lymanu natáčela Darja Stomatová.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Polské úřady pro podezření ze špionáže zadržely ruského profesionálního hokejistu, hrajícího v polském prvoligovém klubu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na polskou prokuraturu. Za úkol měl podle ní mimo jiné průzkum kritické infrastruktury v zemi. Moskva Varšavu vyzvala, aby zatčení vysvětlila, napsala agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou.

Peking dá tajným službám větší pravomoci včetně možnosti prověřovat data a dokumenty. Díky rozšíření protišpionážního zákona země získá nové nástroje, které ji mají připravit na možnou konfrontaci se Západem. Legislativa vystavuje riziku všechny zahraniční podniky a jejich zaměstnance, kteří v Číně působí. První úprava zákona od roku 2014 začne platit 1. července.

Polsko se čím dál častěji stává terčem kybernetických útoků. Podle vlády i expertů za nimi stojí Rusko a Bělorusko. Od začátku ruské plnohodnotné války proti Ukrajině se jejich počet skoro zdvojnásobil. Hackeři nejčastěji cílí na kritickou infrastrukturu, nevyhýbají se ale ani soukromým firmám. I proto polské úřady vyhlásily vysoký stupeň tohoto ohrožení.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před instalací a používáním čínské aplikace TikTok na zařízeních s přístupem k systémům spadajícím do kritické informační infrastruktury a dalších významných informačních systémům. Úřad ve středu sdělil, že aplikace představuje bezpečnostní hrozbu. Zvážit používání aplikace i to, co skrze ni lidé sdílí, doporučuje úřad i široké veřejnosti.

Labe by se mohlo stát součástí kritické infrastruktury státu. Takový krok by urychlil splavnění této řeky. Usilují o něj provozovatelé výletních lodí, rejdaři i některá města na Labi. Mají navíc podporu ministerstva dopravy. Podle šéfa resortu Martina Kupky (ODS) by navíc mohli poslanci do půl roku projednat dohodu, která Česko zavazuje zajistit splavnost Labe až do Pardubic po 340 dní v roce. Do konce roku chce mít proto hotovou kompletní dokumentaci pro posouzení vlivu stavby děčínského jezu na životní prostředí.

Deklaraci o dalším rozvoji vzájemné spolupráce podepsali v úterý lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. Jde o historicky třetí společnou deklaraci obou organizací. Chtěly by společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj. Shodly se také na další podpoře Ukrajiny.

Ukrajina hlásí další rozsáhlý vzdušný útok ruských sil na svou infrastrukturu. Kyjevem otřásly výbuchy, exploze byly hlášeny i z jiných míst. Některá města se podle úřadů ocitla bez elektřiny. Úder poškodil devět energetických zařízení, řekl podle agentury Reuters ministr energetiky Herman Haluščenko. Nejméně dva lidé zahynuli při zásahu obytné budovy v Krivém Rihu, třetí v Chersonu, většinou ale ruské údery cílily na kritickou civilní infrastrukturu. Bez proudu je Charkov a další velká města přerušila provoz hromadné dopravy – včetně kyjevského metra.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) pokročil v přípravě návrhu zákona, který by měl omezit vliv rizikových dodavatelů informačních a komunikačních technologií na nejvýznamnější infrastrukturu v Česku. Prověřování by měl podle návrhu provádět NÚKIB ve spolupráci s ministerstvy, zpravodajskými službami a dalšími organizačními složkami státu. Ředitel úřadu Lukáš Kintr chce o předloze nad rámec běžného připomínkového řízení vést diskusi s partnery ze státní správy, soukromého a akademického sektoru.