Deklaraci o dalším rozvoji vzájemné spolupráce podepsali v úterý lídři Severoatlantické aliance a Evropské unie. Jde o historicky třetí společnou deklaraci obou organizací. Chtěly by společně lépe čelit například kybernetickým a hybridním hrozbám či dezinformacím, chránit kritickou infrastrukturu nebo posilovat obranný výzkum a vývoj. Shodly se také na další podpoře Ukrajiny.
Lídři EU a NATO podepsali vzájemnou deklaraci, reaguje i na ruskou hrozbu
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel podepsali jménem Aliance a Unie text, který navazuje na dosud poslední společné prohlášení z roku 2018 a uvádí spolupráci obou demokratických bloků do kontextu ruské invaze na Ukrajinu. V deklaraci potvrdili podporu Ukrajiny a vyzvali Rusko k ukončení války a stažení vojsk z napadené země. Konstatovali, že euroatlantická bezpečnost čelí největšímu ohrožení za několik desetiletí.
„Nikdy nezapomenu na 24. únor minulého roku, kdy jsme tu my tři stáli. Na den, v němž Rusko spustilo svou brutální invazi na Ukrajinu. Byl to velmi silný signál jednoty,“ řekla předsedkyně Evropské komise von der Leyenová.
Severoatlantická aliance a Evropská unie musí s ohledem na ohrožení představované Ruskem dále posílit svou spolupráci. Spojenci také musejí ještě silněji podporovat Ukrajinu. Po podpisu společného prohlášení obou organizací to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že EU bude vyvíjet na Rusko tlak prostřednictvím sankcí tak dlouho, jak to bude nutné.
Tisková konference k vojenské spolupráci NATO a EU (zdroj: ČT24/EBU)
Podpis zdržely spory Turecka
Lídři obou bloků podepsali historicky třetí společnou deklaraci, v níž potvrdili podporu Ukrajiny a snahu přimět Rusko k ukončení války. Zároveň se přihlásili k posilování spolupráce Aliance a Unie.
„Jsme připraveni posunout spolupráci NATO a EU na další úroveň,“ prohlásil Stoltenberg po podpisu dokumentu, jehož přijetí se proti původnímu plánu zdrželo o několik měsíců.
Schválení předcházely spory o to, zda má Unie více sázet na kooperaci s Aliancí, což prosazovala řada zemí střední a východní Evropy včetně Česka, nebo na vlastní obrannou samostatnost, jak chtěla zejména Francie.
Zdržení způsobily také spory mezi Tureckem a Kyprem. Ankara zároveň stále neschválila vstup Finska a Švédska do NATO, čímž by se dále zvýšil počet zemí, které jsou členy obou organizací. Stoltenberg připomněl, že po přistoupení Švédska a Finska by NATO hájilo bezpečnost šestadevadesát procent obyvatel Evropské unie.
Diskuze o vlastní armádě EU nejspíš skončila
Podle Jense Stontelberga aktuálně přijaté prohlášení o spolupráci potvrzuje klíčovou úlohu NATO coby garanta společné bezpečnosti. Akceschopnost jednotlivých členů EU k ní ale podle něj výrazně přispívá. Princip, který v jediné větě shrnul také Charles Michel. „Silní spojenci tvoří silná spojenectví.“
Čtrnáctibodová deklarace navazuje na obdobné dokumenty ratifikované v letech 2016 a 2018. Ale pojmenovává nové výzvy a hrozby. „Jsme svědky i toho, jak se Čína pokouší ovlivňovat mezinárodní řád ke svému prospěchu. Takže musíme posilovat vlastní odolnost,“ upozornila předsedkyně Evropské komise von der Leyenová.
V tomto kontextu se Unie a Aliance chtějí společně zaměřit na účinnější ochranu technologií, infrastruktury, kybernetickou bezpečnost a boj s dezinformacemi. Vojenská a zbrojní spolupráce ale dál zůstává základem.
„Neměli bychom podceňovat Rusko. Mobilizuje další vojáky, usilovně pracuje na získání dalšího vybavení i munice a projevuje ochotu skutečně trpět, a tak pokračovat ve válce. Nic nenasvědčuje tomu, že by prezident Putin změnil celkový cíl své brutální války proti Ukrajině,“ uvedl generální tajemník Aliance.
Výbojná politika Kremlu bude podle všeho dál působit ve prospěch úzké spolupráce mezi EU a NATO. Evropské projekty se jí pak s největší pravděpodobností podřídí. Nová deklarace v podstatě uzavírá dlouhé debaty uvnitř Unie o tom, zda přeci jen neusilovat o větší samostatnost v obraně tak, jak to navrhovala zejména Paříž.
„Mám pocit, že deklarace do určité míry uhlazuje přetrvávající spory uvnitř Evropské unie. Francie a další země nadále hovoří o strategické autonomii, dokonce někdy i o strategické nezávislosti. Na druhou stranu je zcela zřejmé, že v tom současném ohrožení Evropy ze strany Ruska má atlantické spojenectví větší význam než kdy jindy,“ řekl v pořadu Horizont ČT 24 bývalý velvyslanec České republiky ve Velké Británii Michael Žantovský.
Podle něj se nikdy nenaplnila obava, že by se evropské státy staly „rukojmím“ amerického prezidenta. Žantovský zároveň doplnil, že do bezpečnostní struktury NATO je kromě USA a EU potřeba počítat i Velkou Británii, která je jednou ze dvou evropských jaderných mocností a největší námořní silou v Evropě.