Austrálie viní Čínu z množících se případů kyberútoků

Nahrávám video

Austrálie reaguje na množící se případy kybernetických útoků – tamní zpravodajské služby z nich otevřeně obvinily Čínu. Jejich ředitel uvedl, že špionáž, která se zaměřila na telekomunikační i energetické sítě, vodohospodářství a dopravu, Canberru stála v přepočtu přes 170 miliard korun. Peking veškerou zodpovědnost odmítá.

Červencové setkání australského premiéra Anthonyho Albaneseho se Si Ťin-pchingem, prezidentem Číny, která je největším australským obchodním partnerem, se ještě neslo v mírumilovném duchu. V současné době však vzájemnými vztahy otřásá zjištění australských tajných služeb.

„Australské zpravodajské služby mají informace o jednom státě – a není těžké uhodnout, o který se jedná – který se opakovaně pokouší skenovat a proniknout do naší kritické infrastruktury,“ uvedl ředitel australské zpravodajské služby Mike Burgess.

Největší kyberútok na Spojené státy

Podezření padlo na dvě hackerské skupiny, které mají být součástí čínské rozvědky. Jedna z nich – Salt Typhoon – stojí i za útokem na opačné straně zeměkoule. Podle znalců je zodpovědná za dosud největší kyberútok na Spojené státy v historii.

„Vzhledem k rozsahu útoku si nedokážu představit, že by se nedotkl každého Američana,“ komentovala ho bývalá úřednice kybernetické divize FBI Cynthia Kaiserová.

Koordinovaný postup hackerů, který kromě USA zasáhl více než osmdesát dalších zemí, probíhal podle vyšetřovatelů několik let. Útočníci pronikli do americké telekomunikační sítě, včetně největších společností Verizon, T-Mobile a AT&T. Kromě běžných Američanů cílili i na politiky, včetně prezidenta Donalda Trumpa.

Šéf Bílého domu ale během jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji hackerské útoky na cíle v USA nezmínil. Pouhé dva týdny před jejich setkáním přitom média odhalila další – terčem se stala společnost zajišťující kyberbezpečnost pro americké vládní agentury.

Špionáž by mohla být nahrazena sabotáží, varují experti

Austrálie teď v reakci na množící se incidenty volí ostřejší tón. „Představte si následky toho, kdyby nějaký stát vyřadil všechny sítě. Kdyby vypnul elektřinu během vlny veder, znečistil naši pitnou vodu nebo ochromil náš finanční systém. Ujišťuji vás, že to nejsou hypotetické scénáře,“ řekl Burgess.

Peking takové výroky odmítá. „Australský činitel se od začátku tohoto roku opakovaně hanlivě vyjadřuje o Číně, šíří nepravdivé informace a záměrně podněcuje konfrontaci,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kchuo Ťia-kchun.

Drtivá většina bezpečnostních expertů ale čínský původ hackerských útoků nezpochybňuje. A naopak varuje před novou kapitolou kybernetických schopností Pekingu – ve které by špionáž mohla nahradit sabotáž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 33 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 5 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.