Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.
Šéf BIS: Zařízení od Huawei stále představují riziko
Varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE vydal koncem roku 2018 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). „Varování zásadním způsobem ovlivnilo bezpečnost kritické infrastruktury státu. Soukromý sektor k němu přihlížet nemusí, ale měl by, neměl by ekonomickým zájmům podřizovat bezpečnost. Do budoucna se to nevyplatí,“ míní Koudelka.
Ředitel kontrarozvědky řekl, že v poslední době existují snahy dostat zařízení čínské firmy do nemocnic či škol. „Kdyby došlo ke konfliktu, kde budeme stát na straně svobodného světa, na straně NATO, budeme v takovém případě v podobné závislosti na těchto technologiích, jako jsme byli v případě Ruska na plynu,“ uvedl. Česko by se podle něj vystavilo hrozbě, že Čína zařízení například jednoduše vypne.
Ze stejného důvodu podle Koudelky bezpečnostní složky ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu varovaly před zapojením ruské společnosti Rosatom do jaderného tendru na stavbu bloků v Dukovanech. „Varovali jsme přesně před tím, že když dojde k nějaké krizi, kdy se postavíme na stranu NATO a demokratického světa a Rusko bude sankcionované, tak kdo bude Dukovany stavět?“ konstatoval.
Závislost na technologiích se stále zvyšuje
Šéf NÚKIB Lukáš Kintr dodal, že závislost na technologiích se stále zvyšuje. „Udržet si dnešní životní úroveň není bez současných technologických systémů možné prakticky v žádné oblasti lidské činnosti,“ uvedl. Technologie jsou čím dál komplexnější, lidé řadě z nich nerozumí a nevědí, jak fungují. „A vidíme snahy protivníků a našich vyzyvatelů o kontrolu dodavatelských řetězců jako celku,“ doplnil.
BIS ve výroční zprávě za rok 2023 popsala pokračující úsilí Číny získávat pokročilé technologie a know-how. Země se podle zprávy soustředí na společné projekty, při kterých přesune výrobní proces na své území, kde pak může snáze západní technologii odcizit, využívá také cesty čínských studentů na univerzity, kde se podílí na vývoji a výzkumu.
Koudelka varoval před čínským zneužíváním otevřenosti akademického prostředí. „Nejefektivnější ochranou je stavět systémové bariéry, prověřovat zahraniční investice a budovat povědomí o rizicích pro soukromé subjekty,“ zmínil. Vyslovil se pro posílení bezpečnostních prověrek u čínských vědců a studentů. „To se týká i institucí, které je vysílají,“ dodal.
Ředitel BIS o hrozbě zařízení Huawei (zdroj: ČT24)
Čína se snaží působit jako partner, ale usiluje o úpadek demokracií
Šéf BIS se na konferenci věnoval i dalším tématům souvisejícím s Čínou. Důležitým prostředkem pro Peking je podle něho udržování a získávání kontaktů ve světě – buduje si přes ně své renomé a postavení. Kontakty získává především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky, uvedl. „To platí ve všech demokratických zemích včetně České republiky a typickým příkladem je pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana,“ dodal. Zeman měl k BIS i Koudelkovi osobně dlouhodobě výhrady, opakovaně odmítal vládní návrh na jeho jmenování do generálské hodnosti.
Koudelka upozornil, že při jakýchkoliv vztazích s Čínou je nutné si uvědomovat, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se neostýchá masivně omezovat práva vlastního obyvatelstva. „Je to diktatura, která se připravuje na budoucí vojenský střet,“ konstatoval. Čína cílevědomě dělá kroky, které jí umožní anektovat Tchaj-wan, dodal. Západ by podle něj neměl dopustit scénář z Ukrajiny a měl by pomoci potenciální oběti vybudovat takovou obranu, že potenciálnímu útočníkovi se agrese nevyplatí. „Jakákoliv aktivita po agresi nenahradí dnešní pasivitu,“ zdůraznil.
Obchodní vztahy jako zbraň
Prakticky při každém kontaktu s Tchaj-wanem osočuje Čína české politiky a státní úředníky, uvedl Koudelka. „Snaží se za pomoci tlaku a nepřímých výhrůžek odradit Česko a jeho představitele od jakékoliv podpory či komunikace s Tchaj-wanem,“ sdělil. Ocenil, že tlaku nepodlehl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Tchaj-wan navštívil. „Byl to jasný vzkaz, že Česká republika se nehodlá sehnout, a to v době, kdy prezident Zeman vyhlašoval, že se jezdí do totalitní Číny učit, jak stabilizovat společnost,“ doplnil.
Cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje Peking všechno, řekl šéf kontrarozvědky. „Včetně špionáže, která je akceptována jako prostředek ke zvýšení bohatství a síly Číny. Každý čínský občan, instituce nebo firma má povinnost ze zákona spolupracovat se zpravodajskými službami, pakliže o to požádají,“ zmínil.
Peking neváhá používat obchodní vztahy jako zbraň, podotkl. Podle Koudelky je potřeba se vyvarovat nepřímých obchodních závislostí, které je možné proti Česku využít. „Čína ke své budoucí stabilitě potřebuje světový řád založený na úspěchu totalitních a autoritářských států a úpadku demokracií,“ doplnil s tím, že navenek se tváří jako přítel a atraktivní partner, ale vždy se bude snažit omezit a ovlivnit své svobodné protějšky.
