Ve Wiesbadenu na západě Německa začalo fungovat nové velitelství NATO pro koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků, oznámil ve středu šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Na jeho pozvání se večer také sejdou vybraní evropští státníci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Velitelství známé jako NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine, Bezpečnostní asistence a výcvik pro Ukrajinu), na jehož vzniku se členské státy NATO dohodly letos v létě na summitu ve Washingtonu, nyní přebírá zodpovědnost od amerických a dalších mezinárodních útvarů.
„Dnešek (středa) je dobrým dnem pro Ukrajinu i pro NATO,“ prohlásil americký generál Christopher Cavoli, který je velitelem sil Severoatlantické aliance v Evropě a zároveň šéfem armády USA v Evropě.
Přesun odpovědnosti na alianční struktury média vysvětlují i nejistotou před lednovým nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu, protože panuje nejistota, zda Spojené státy budou nadále pokračovat v rozsáhlé pomoci Ukrajině v její obraně před ruskou invazí.
Chod velitelství bude zajišťovat asi sedm set vojáků, zhruba čtyřicet z nich vyčlenilo Německo. Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v létě v rozhovoru s Radiožurnálem řekl, že několik pozic je ve Wiesbadenu vyčleněno i pro české důstojníky.
Evropští státníci a Zelenský
Generální tajemník NATO Mark Rutte svolal na středeční večer do Bruselu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zástupci několika dalších evropských zemí, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Tématem jednání má být poskytnutí další pomoci válkou zmítané zemi, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu, ale i možné budoucí mírové rozhovory. Zelenskyj v úterý zmínil, že by se debata mohla vést i o rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině.
Schůzky se má podle agentury DPA účastnit rovněž německý kancléř Olaf Scholz, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský ministr zahraničí David Lammy a polský prezident Andrzej Duda.
Ukrajinský prezident mezitím už hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který prohlásil, že Francie považuje posílení Ukrajiny za svou absolutní prioritu. Paříž bude nadále Ukrajině dodávat „prostředky k obraně a k tomu, aby Ruská agrese selhala“, uvedla Macronova kancelář.
Ukrajinský prezident k jednání se svým francouzským protějškem později na síti X napsal, že se soustředili na klíčové priority pro posílení pozice Kyjeva vůči ruské vojenské agresi. „Pokračovali jsme v práci na iniciativě prezidenta Macrona ohledně přítomnosti jednotek na Ukrajině, které by mohly přispět ke stabilizaci cesty k míru,“ uvedl dále Zelenskyj. Macron poprvé možnost nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině zmínil v únoru, podotkla agentura Reuters.
Například protivzdušná obrana je jedním z největších problémů, připomněl brigádní generál v záloze František Mičánek, který zároveň působí i na Vysoké škole CEVRO. „Rusko bombarduje Ukrajinu takřka každý den, má obrovské množství prostředků vzdušného napadení – od klouzavých bomb až po balistické rakety středního doletu,“ poznamenal.
Zabezpečit protivzdušnou obranu pro Ukrajinu je kvůli její rozloze „takřka nemožné“, pokračoval. Relativně dobře se však Kyjevu daří chránit alespoň nejdůležitější části kritické infrastruktury a klíčová města, zmínil.
Neumí si však představit rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině, o nichž v uplynulých dnech Zelenskyj hovořil. „Pokud se podívám na Evropu, tak myslím, že i Donaldu Trumpovi je jasné, že v Evropě se velmi těžko bude hledat země, která není součástí Severoatlantické aliance. A když náhodou není, tak nemá odpovídající armádu a možnosti, aby byla schopna zabezpečit nějaké demilitarizované pásmo,“ uvedl.
Přítomnost evropských vojsk z NATO na ukrajinském území je tak podle něj něčím, s čím Rusko absolutně nebude souhlasit. „Bylo by to v podstatě předání kontroly Ukrajiny Severoatlantické alianci,“ dodal.
