V Německu začalo pracovat nové velitelství NATO pro zbrojní pomoc Ukrajině

Ve Wiesbadenu na západě Německa začalo fungovat nové velitelství NATO pro koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků, oznámil ve středu šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Na jeho pozvání se večer také sejdou vybraní evropští státníci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Velitelství známé jako NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine, Bezpečnostní asistence a výcvik pro Ukrajinu), na jehož vzniku se členské státy NATO dohodly letos v létě na summitu ve Washingtonu, nyní přebírá zodpovědnost od amerických a dalších mezinárodních útvarů.

„Dnešek (středa) je dobrým dnem pro Ukrajinu i pro NATO,“ prohlásil americký generál Christopher Cavoli, který je velitelem sil Severoatlantické aliance v Evropě a zároveň šéfem armády USA v Evropě.

Přesun odpovědnosti na alianční struktury média vysvětlují i nejistotou před lednovým nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu, protože panuje nejistota, zda Spojené státy budou nadále pokračovat v rozsáhlé pomoci Ukrajině v její obraně před ruskou invazí.

Chod velitelství bude zajišťovat asi sedm set vojáků, zhruba čtyřicet z nich vyčlenilo Německo. Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v létě v rozhovoru s Radiožurnálem řekl, že několik pozic je ve Wiesbadenu vyčleněno i pro české důstojníky.

Evropští státníci a Zelenský

Generální tajemník NATO Mark Rutte svolal na středeční večer do Bruselu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zástupci několika dalších evropských zemí, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Tématem jednání má být poskytnutí další pomoci válkou zmítané zemi, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu, ale i možné budoucí mírové rozhovory. Zelenskyj v úterý zmínil, že by se debata mohla vést i o rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině.

Schůzky se má podle agentury DPA účastnit rovněž německý kancléř Olaf Scholz, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský ministr zahraničí David Lammy a polský prezident Andrzej Duda.

Ukrajinský prezident mezitím už hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který prohlásil, že Francie považuje posílení Ukrajiny za svou absolutní prioritu. Paříž bude nadále Ukrajině dodávat „prostředky k obraně a k tomu, aby Ruská agrese selhala“, uvedla Macronova kancelář.

Ukrajinský prezident k jednání se svým francouzským protějškem později na síti X napsal, že se soustředili na klíčové priority pro posílení pozice Kyjeva vůči ruské vojenské agresi. „Pokračovali jsme v práci na iniciativě prezidenta Macrona ohledně přítomnosti jednotek na Ukrajině, které by mohly přispět ke stabilizaci cesty k míru,“ uvedl dále Zelenskyj. Macron poprvé možnost nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině zmínil v únoru, podotkla agentura Reuters.

Například protivzdušná obrana je jedním z největších problémů, připomněl brigádní generál v záloze František Mičánek, který zároveň působí i na Vysoké škole CEVRO. „Rusko bombarduje Ukrajinu takřka každý den, má obrovské množství prostředků vzdušného napadení – od klouzavých bomb až po balistické rakety středního doletu,“ poznamenal.

Zabezpečit protivzdušnou obranu pro Ukrajinu je kvůli její rozloze „takřka nemožné“, pokračoval. Relativně dobře se však Kyjevu daří chránit alespoň nejdůležitější části kritické infrastruktury a klíčová města, zmínil.

7 minut
Události, komentáře: Brigádní generál v záloze Mičánek k pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Neumí si však představit rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině, o nichž v uplynulých dnech Zelenskyj hovořil. „Pokud se podívám na Evropu, tak myslím, že i Donaldu Trumpovi je jasné, že v Evropě se velmi těžko bude hledat země, která není součástí Severoatlantické aliance. A když náhodou není, tak nemá odpovídající armádu a možnosti, aby byla schopna zabezpečit nějaké demilitarizované pásmo,“ uvedl.

Přítomnost evropských vojsk z NATO na ukrajinském území je tak podle něj něčím, s čím Rusko absolutně nebude souhlasit. „Bylo by to v podstatě předání kontroly Ukrajiny Severoatlantické alianci,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolín nad Rýnem zažil největší poválečnou evakuaci

Němečtí pyrotechnici zneškodnili tři letecké pumy z druhé světové války, kvůli kterým muselo více než dvacet tisíc lidí ve středu opustit centrum Kolína nad Rýnem. Město na západě Německa je na podobné evakuace sice zvyklé, podle radnice byla ale ta aktuální co do počtu evakuovaných největší od roku 1945. O úspěšné likvidaci bomb informovala večer agentura DPA.
10:00Aktualizovánopřed 44 mminutami

Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany, řekla Merkelová

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro Českou televizi připustila, že Německo nedostatečně investovalo do vlastní obrany. Teď se podle ní musí rychle dostat do stavu, kdy bude schopné odstrašit možné nepřátele podobně jako za studené války. V souvislosti s Ukrajinou uvedla, že bez vyjednávání konflikt neskončí.
13:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump telefonoval s Putinem, rozhovor dle něj k okamžitému míru nepovede

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve středu déle než hodinu telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Rozhovor označil za dobrý, nepovede však podle něj k okamžitému míru. Trump uvedl, že s vůdcem Kremlu mluvili mimo jiné o nedělním ukrajinském dronovém útoku na letadla stojící na ruských vojenských letištích. Putin podle Trumpa velmi silně zdůraznil, že Moskva bude muset reagovat.
před 1 hhodinou

Satelit vyfotil zničené ruské bombardéry po operaci Pavučina

Satelity společnosti Maxar vyfotily ruské základny Belaja a Oleňja, které se před pár dny staly terčem ukrajinské operace Pavučina. Při ní ukrajinská rozvědka propašovala do Ruska drony s výbušninami schované v kamionech. Ty stály poblíž letišť s ruskými strategickými bombardéry a v neděli 1. června řadu z nich zničily.
před 3 hhodinami

Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.
před 5 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
před 5 hhodinami

Po útoku Izraele na školu v Gaze je osmnáct mrtvých, píší média blízká Hamásu

Nejméně osmnáct Palestinců, včetně žen a dětí, přišlo o život při izraelském útoku na školu, která slouží jako útočiště pro vysídlené v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí s odvoláním na média napojená na teroristické hnutí Hamás agentura Reuters. Shodnou bilanci s odkazem na zdravotnický zdroj v Násirově nemocnici uvádí televize al-Džazíra. Podle ní intenzivní izraelské vzdušné údery v celém pásmu zabily nejméně 26 Palestinců.
09:12Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Německá vláda schválila usnadnění deportací

Německá vláda schválila další návrh zákona, který je součástí snahy o zpřísnění migrační a azylové politiky. Usnadnit má zařazování nových států na seznam bezpečných zemí a tím i deportace odmítnutých žadatelů o azyl. O návrhu bude hlasovat Spolkový sněm, v němž mají ovšem vládní strany pohodlnou většinu. Na seznam by se potom mohly nově dostat tři severoafrické země či Indie.
před 8 hhodinami
Načítání...