Ruská mobilizace by byla pro Ukrajinu hrozbou, uvedl Mičánek. Kreml si ji ale nemůže dovolit, míní Soukup

Nahrávám video

Mobilizace mužů do ruské armády je nepravděpodobná, podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa by jejím nařízením Kreml přiznal, že potřebuje výrazné posily v konfliktu, který měl trvat pouhých pár dní. Brigádní generál v záloze a bývalý děkan NATO Defense College František Mičánek se domnívá, že případná mobilizace by mohla být pro Ukrajinu značnou hrozbou. Podle náměstka ministra zahraničí Martina Dvořáka (STAN) se vede také informační válka. Západ se zejména snaží o to, aby Ukrajina neprohrála, řekl v pořadu Události, komentáře.

„Rusko nechce vyhlásit mobilizaci. A buďme rádi za to, že nechce,“ řekl brigádní generál v záloze Mičánek. Pokud by byla federace skutečně schopna zmobilizovat síly, které má papírově, došlo by podle něj k velkému oslabení Ukrajiny.

Vyhlášení mobilizace v Rusku by dle Soukupa bylo velkým politickým problémem. Kreml by tak podle něj přiznal, že se „fatálně mýlil“ v odhadech výsledku invaze, když předpokládal, že Kyjev získá během několika dní. 

„Má to ale i praktickou rovinu, mobilizace by příliš nepomohla,“ tvrdí. „Nejde o to, že by potřebovali mobilizovat miliony lidí, dali jim kalašnikov a poslali je na Donbas. Potřebují lidi, kteří umí ombsluhovat techniku, děla, tanky,“ vysvětlil Soukup.

Podle Mičánka je ale „od určité kvantity i kvantita kvalitou“. Rusku dle generála v záloze nahrává rozjetá válečná ekonomika, která je schopná produkovat poměrně velké množství jednoduchých zbraní. „Byli by schopni nasadit obrovskou kvantitu lidí a materiálu. (…) To by byl problém,“ uvedl.

Dle Soukupa ale ruský vojenský průmysl nefunguje tak, jak vedení státu předpokládalo. „Mám pocit, že Kreml teprve teď zjistil, jaká je reálná situace ve zbrojním průmyslu. Celou dobu Vladimiru Putinovi říkali: ‚Jsme úplně samostatní, všechno si vyrábíme sami.‘ Teď zjistili, že to tak není,“ poznamenal Soukup. I zbraně ruské výroby se podle něj spoléhají na součástky z Rakouska, Velké Británie nebo Spojených států.

Dvořák: Západní politici jsou limitováni náladou společnosti. Válka je i informační

Podle náměstka ministra zahraničních věcí Dvořáka jde v současné době Západu zejména o to, aby Ukrajina neprohrála. „Aby byla schopná invazi přežít ve zdraví a se ctí a aby se, pokud možno, vrátila na hranice svého původního suverénního území,“ řekl.

Válka se podle něj vede nejen na ukrajinské půdě, ale také na poli informací. Západní vlády podle něj musí přesvědčovat své obyvatele, že některé „oběti má smysl přijmout a že jsou ještě stále dobrou cenou“, uvedl Dvořák.

Od nálady v západních zemích se totiž budou odvíjet kroky politiků. „Ať se nám to líbí, nebo ne, politici nemohou udělat něco, čím by proti sobě poštvali své vlastní lidi,“ řekl. „Je potřeba to dovést do konce i za cenu toho, že budeme mít doma jen 18 stupňů v zimě,“ dodal.

Podle Soukupa spoléhá Putin na to, že tlak vydrží déle Rusko než Evropa. „On se na to připravoval. Teď zpětně chápeme, proč už loni omezil dodávky plynu do Evropy, proč Gazprom neplnil své úložiště,“ uvedl Soukup s tím, že Putin počítá se scénářem, že Evropa bude muset začít na podzim nebo do konce roku vyjednávat nebo nutit Ukrajinu ke kompromisu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 8 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 10 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...