Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek na schůzce takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů. Další balíčky slíbily podle něj Norsko či Dánsko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku schůzky řekl, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny.
Na pětadvacáté schůzce kontaktní skupiny jednají zástupci více než padesáti spojeneckých zemí o další podpoře Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání otevřené ruské invazi. Setkání se účastní kromě Zelenského a Austina také německý ministr obrany Boris Pistorius, generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Podle Zelenského by bylo pošetilé, kdyby dál nepokračovala spolupráce v ramsteinské skupině. „Urazili jsme tak dlouhou cestu a bylo by upřímně pošetilé (...) nepokračovat v práci na obranné koalici, kterou jsme vytvořili,“ řekl. „Nehledě na to, co se děje ve světě, každý chce mít jistotu, že jeho země nebude vymazaná z mapy,“ dodal.
Podle Zelenského by se měla nyní také prohloubit spolupráce Ukrajiny a jejích spojenců při výrobě dronů. „Prosím, investujte do této silné stránky Ukrajiny,“ řekl. Vyzval také k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany a v této souvislosti zmínil středeční ruský úder na Záporoží, který si vyžádal třináct obětí.
Cílem Kyjeva je podle Zelenského ukončit válku důstojně, a to ještě v tomto roce. Prezident rovněž uvedl, že vyslání vojenských kontingentů spojeneckých zemí na Ukrajinu by bylo jedním „z nejlepších nástrojů“, jak donutit Moskvu k uzavření míru. Přes pokračující západní podporu nyní ruské síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny pomalu postupují.
Slíbená pomoc
Americký ministr obrany Austin slíbil Ukrajině novou vojenskou pomoc za půl miliardy dolarů (12,2 miliardy korun). Balíček podle něj obsahuje munici do protiletadlových systémů, munici a technickou podporu pro stíhačky F-16 a mostní systémy. Další balíčky pro Ukrajinu podle amerického ministra chystají například i Dánsko a Norsko. USA jsou co do objemu vojenské pomoci nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny. „Pokud (ruský vládce Vladimir) Putin spolkne Ukrajinu, jeho apetit jen poroste,“ varoval Austin.
Německý ministr obrany Pistorius na tiskové konferenci zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu Německa ve své obraně proti ruské agresi, a to i po nadcházejících předčasných parlamentních volbách. Ramsteinská skupina podle něj má smysl, osvědčila se a Berlín ji chce udržet i v případě, že by o ni USA ztratily zájem.
České ministerstvo obrany bez podrobností uvedlo, že ministryně Jana Černochová (ODS) při jednání kontaktní skupiny informovala o aktuálních dodávkách munice na ukrajinské bojiště a o dalších formách podpory ze strany České republiky.
Čtvrteční ramsteinská schůzka je poslední za úřadování amerického prezidenta Joea Bidena a není vyloučené, že je úplně poslední, protože příští šéf Bílého domu Donald Trump nebude chtít v tomto formátu pokračovat. V úterý Trump řekl, že doufá, že v rusko-ukrajinském konfliktu se podaří uzavřít příměří do šesti měsíců od jeho nástupu do funkce. Dříve tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin po nástupu do úřadu.
Brigádní generál v záloze František Mičánek České televizi řekl, že budoucí pomoc Trumpa Ukrajině vidí poměrně optimisticky. „Když delší dobu sleduji jeho vyjádření, tak po tom úderném ‚zajistím mír na Ukrajině za 24 hodin‘ už dnes hovoří velmi opatrně, že to bude trvat možná i půl roku,“ upozornil Mičánek s tím, že podle něj Trump začíná vnímat situaci více realisticky než doposud. „Z toho se dá dedukovat, že ani pomoc Ukrajině nebude zřejmě jednorázově utnuta tak, jak původně zaznívalo z blízkého okolí Trumpa,“ domnívá se.
Podle Mičánka je ale možné, že bude pomoc realizována jinak, například tak, že USA budou chtít po Evropě za vojenskou pomoc Ukrajině platit. Dodal, že pokračování kontaktní skupiny je žádoucí, protože je to jediná koordinační síla schopná se domluvit na krátkodobé i dlouhodobé pomoci Kyjevu.
