Hlavním tématem v Evropě bude v následujících měsících zřejmě bezpečnost. Polsko ji v roli země předsedající Radě EU razí jako prioritu a tlačí na ni i zvolený americký prezident Donald Trump. Ministr zahraničí Jan Lipavský v Devadesátce ČT24 upozornil, že bez bezpečnosti se nelze posouvat dále. Zatímco v Evropě bude středobodem zájmu ruská válka proti Ukrajině, na Blízkém východě o bezpečnosti rozhodne napětí mezi Izraelem a Íránem či vývoj v Sýrii.
Polsko převzalo předsednictví v Radě Evropské unie a bezpečnost patří mezi jeho priority. V rámci Severoatlantické aliance se jedná o stát, který na kolektivní obranu přispívá v poměru ke svému HDP nejvíce – přes čtyři procenta.
V rámci šestiměsíčního mandátu bude muset čelit mimo jiné výzvám spojeným s opětovným nástupem Donalda Trumpa do funkce prezidenta Spojených států, novým složením Evropské komise nebo vývojem ruské agrese na Ukrajině a dalšími konflikty. Země pak podle slov tamních představitelů bude usilovat o další a přísnější sankce vůči Rusku.
„Polsko nechce na stůl přinášet nová témata, ale tvrdí, že je tady jedno téma tak důležité, že by mělo být na stole jako jediné. Tím je zmiňovaná bezpečnost,“ přibližuje s odkazem na uzavřená jednání polských diplomatů zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
„Odpovědnost za bezpečnost je jedním ze sloganů polského předsednictví,“ doplnil. Předsednická role v Radě EU je spíše formální záležitostí, moderuje ale témata, o kterých se v rámci Rady debatuje.
Bez bezpečnosti není prosperita, říká Lipavský
Podle výkonného ředitele Asociace pro mezinárodní vztahy Víta Dostála zmůže předsednická země EU hodně. „Může se snažit posouvat agendu dopředu, případně zdržovat – ale hlavní funkcí je být čestným vyjednavačem a pokoušet se o dosažení nějaké dohody,“ vysvětlil.
Podle Lipavského je téma bezpečnosti zvolené dobře a „reflektuje, co nás všechny spojuje“. „Je to největší výzva, kterou na kontinentu momentálně máme. Bez bezpečnosti není prosperita ani stabilita, nemůžeme se posouvat dále,“ doplnil.
Podle analytika Vlastislava Břízy bezpečnost celé Evropy stojí a padá s konfliktem na Ukrajině. „Víme dobře, že se změní jeho dynamika,“ říká. „Rozhodujícím hráčem paradoxně nebude Evropa, ale nová americká administrativa Donalda Trumpa, která svými dodávkami zbraní bude moderovat tuto válku. Ale nikde není psáno, jestli se vyvine ve prospěch Ukrajiny nebo Ruska,“ upozorňuje.
Evropská obrana
Podle analytika Břízy je Evropa v rámci bezpečnosti připravena „rozhodně lépe, než tomu bylo před třemi lety“. „Byly dva kroky, které ‚Evropu probudily‘. Ten první byl takový mírný budíček. Ten způsobil prezident Trump, když během svého prvního prezidentského působení apeloval na evropské státy, že musí dosáhnout dvou procent HDP výdajů na obranu,“ popisuje Bříza.
„Druhý krok byla otevřená válka na Ukrajině, která Evropou zatřásla. Ta v tuto chvíli vstala a rozkoukala se. Ale stále není připravená na otevřený konflikt, musíme být pragmatičtí. Ukrajina nám kupuje čas, už jen proto ji musíme podporovat. Ona obětuje to nejcennější – lidské životy,“ poznamenal analytik.
Na kolektivní obranu v rámci Severoatlantické aliance přispívá v poměru k HDP nejvíce Polsko. S více než třemi procenty následují Estonsko a Spojené státy. Česko se v roce 2024 přiblížilo k dvouprocentnímu aliančnímu cíli a tuzemské výdaje na obranu jsou aktuálně na úrovni Francie, Maďarska nebo Německa.
Nejmenší podporu získává obranný pakt od Belgie, Slovinska nebo Španělska – tyto země přispívají zhruba jedním procentem svého HDP. Evropské země NATO přitom jednají o tom, že by se současná dvouprocentní hranice mohla do roku 2030 zvýšit až na tři procenta. Návrh by se mohl schvalovat na členském summitu v červnu.
Na více evropských peněz v obraně bude tlačit i zvolený americký prezident Donald Trump. „Objevují se zprávy, že bude požadovat po členech NATO vyhradit na obranu pět procent HDP,“ uvedl zpravodaj ČT v USA Bohumil Vostal.
Podpora Ukrajiny
Spojené státy v závěru uplynulého roku oznámily další pomoc Ukrajině téměř za šest miliard dolarů. Kyjev v rámci balíčku mimo jiné získá zbraně, munici a vojenskou techniku. Víc než polovina vyčleněných peněz ale zamíří na udržení chodu státu.
Prezident Joe Biden se snaží před svým odchodem z Bílého domu co nejvíce posílit ukrajinskou obranyschopnost. Není totiž jisté, do jaké míry bude jeho nástupce v podpoře Kyjeva po převzetí úřadu 20. ledna pokračovat.
Trump již dříve uvedl, že chce válku na Ukrajině rychle ukončit. Návrhy jeho týmu ale podle ruského ministerstva zahraničí agresora neuspokojují – Moskvě nevyhovuje například pouhé odložení ukrajinského členství v NATO. Ukrajina pak podle prezidenta Volodymyra Zelenského požaduje vymezení podmínek dlouhodobého míru a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení konfliktu.
Podle Vostala „zatím nikdo nezná přesnou odpověď“ na to, jak se bude během Trumpovy administrativy vyvíjet podpora Ukrajiny. Ačkoliv některé Trumpovy výroky spíše naznačují opak, objevují se hlasy, podle kterých bude v podpoře Ukrajiny pokračovat.
Zelenskyj prohlásil, že by Trump mohl být rozhodující v ruské válce proti Ukrajině. „Je schopen šéfa Kremlu Vladimira Putina zastavit,“ věří ukrajinský prezident.
S Trumpem přijde jistota nejistoty, míní amerikanista
Místopředseda Republican Overseas Czech Republic Marek Koten v Trumpovi vidí silného partnera pro Evropu. Věří, že jeho druhé volební období bude lepší než to první.
„Trump je schopný dělat rozhodnutí v zahraniční politice, to bychom měli přivítat. Musíme být ale připravení na tlak, který na Evropu v otázce větší odpovědnosti v rámci bezpečnosti vyvine,“ poznamenal Lipavský.
Ministr upozornil na budoucí obchodní politiku Spojených států. „Trump hovoří o vysokých clech na Čínu i Evropu. Sám jsem zvědav, nakolik se to naplní. Považoval bych to za druhou velkou výzvu, která čeká Evropu v kontextu administrativy Donalda Trumpa.“
Amerikanista Jan Beneš shrnul očekávání od prezidenta Trumpa slovy „bude to jistota nejistoty“. Podle Beneše se bude muset Česko více poohlížet po tom, aby hrálo silnou roli v evropských otázkách a soběstačnosti a bude se muset méně zaobírat tím, jak se budou chovat Spojené státy.
Lipavský: Izrael má právo na sebeobranu
Bezpečnost bude klíčovým tématem také v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Izrael už déle než rok vede v Pásmu Gazy válku proti Hamásu, která si dosud vyžádala desítky tisíc životů civilistů a způsobila rozsáhlou humanitární krizi. Izrael byl také v konfliktu s Hizballáhem, vyostřily se také vztahy se sponzorem obou teroristických organizací Íránem. V sousední Sýrii pak v prosinci padl režim Bašára Asada.
„S napětím očekáváme, co bude mezi Izraelem a Íránem. Izrael cítí velkou šanci po tom, co výrazně oslabil proíránskou osu v regionu. Nevíme, zda jeho zájem nebude výrazně ochromit i Írán. V Gaze Izrael stále pokračuje v bojích, momentálně se nejvíce soustředí na sever Gazy. Co se týče Libanonu a Hizballáhu, stav příměří můžeme hodnotit až po uběhnutí lhůty šedesáti dní, během které má Izrael jih Libanonu opustit. Pokud se tyto a všechny ostatní požadavky naplní, věřím, že by příměří mohlo být dlouhodobé,“ popsala situaci na Blízkém východě analytička Irena Kalhousová.
Na otázku o rozpoložení společnosti Izraele tamní česká velvyslankyně Veronika Kuchyňová Šmigolová odpovídá takto: „Společnost je rozdělená. Blízcí rukojmí a víceméně i izraelská levice volá po tom, aby konflikt v Gaze skončil a vláda přistoupila na podmínky, aby se rukojmí vrátila. Na druhou jsou rodiny vojáků, kteří padli v Gaze, nebo rodiny, jejichž blízcí zemřeli sedmého října. Ti si přejí, aby Hamás nemohl Izrael již nikdy ohrožovat. Na tuto stranu se přiklání pravice,“ přiblížila velvyslankyně.
Ministr zahraničí Lipavský potvrdil, že česká podpora Izraele bude nadále pokračovat. „Izrael má právo na sebeobranu,“ prohlásil. Připomněl také pokračující roli české diplomacie v Sýrii, mimo jiné v zastupování Spojených států.
