Putin dal najevo, že ústupky čekat nelze, všímají si komentátoři

Ruský vládce Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci chválil ruskou ekonomiku, ale ignoroval její četné problémy, všímají si komentátoři a experti oslovení ČT. Putinova slova o válce na Ukrajině ukazují, že od vládce Kremlu nelze čekat ústupky. Putin mimo jiné prohlásil, že Ukrajinu měl napadnout ještě dříve.

Ruský vládce se dotkl stavu ruské ekonomiky. Komentátor Českého rozhlasu Ondřej Soukup připustil, že některým odvětvím, jako je například zbrojní průmysl, se daří dobře.

„Vladimir Putin si sice pochvaloval, že nezaměstnanost je úplně nejnižší v dějinách – nějakých 2,3 procenta –, ale už nedodal, že právě toto vyvolává inflaci, protože lidé prostě chybí a podniky i firmy musí zvyšovat platy, aby byly konkurenceschopné právě třeba zbrojnímu průmyslu, ale i armádě, která nabízí až desetinásobek mzdy, jež je v civilní sféře,“ řekl Soukup.

7 minut
Redaktor Ondřej Soukup komentuje výroční konferenci Vladimira Putina
Zdroj: ČT24

„Ruská ekonomika v tuto chvíli vypadá opravdu jako rozjetý vlak. Je to díky tomu, že je plně orientovaná na zbrojní průmysl,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková. „Uvádí se, že 28 až 30 milionů lidí v Rusku profituje a bohatne z války. Nejsou to jen podnikatelé a vyšší vrstva, ale jsou to i lidé z bývalých chudých regionů,“ dodala.

Rusové podle Procházkové bohatnou, ale nemají si za vydělané peníze co koupit, protože je velký nedostatek zboží. „Kromě tanků se nic nevyrábí, když to přeženu,“ poznamenala Procházková.

Velmi drahé jsou i hypotéky. Úroková sazba je 21 procent. „Lidé mají obrovské úspory, ale nemohou si za ně vzít hypotéku nebo koupit dům,“ přiblížila novinářka.

Kritika ruské centrální banky

Procházková poukázala na to, že Putin ve svém projevu kritizoval šéfku ruské centrální banky Elviru Nabiullinovou, která v ruském parlamentu na konci listopadu řekla, že ekonomika vyčerpala téměř všechny své dostupné zdroje.

„Ona je jeho oblíbenkyně, v čele centrální banky stojí od roku 2012 a Putin na ni nikdy nedal dopustit,“ upozornila Procházková a dodala, že ve středu centrální banku kritizoval i ruský parlament.

9 minut
90′ ČT24: Novinářka Procházková k ruské ekonomice
Zdroj: ČT24

„Soulad mezi Kremlem a centrální bankou i obrázek ideální ekonomiky, která vzdoruje všem sankcím a inflaci, se tady začíná nabourávat,“ míní Procházková.

Současný vývoj podle novinářky nemusí znamenat výměnu v čele ruské centrální banky, ale zdůraznila, že rozhodnutí je na Putinovi.

Situace na frontě

Putin prohlásil, že ruské jednotky na Ukrajině každý den postupují vpřed a také to, že sousední zemi měl napadnout už dřív. Podle politického geografa Michaela Romancova tento výrok může mít více významů. Lze ho vnímat jako signál dovnitř Ruska, že na Ukrajině jsou problémy, které jsou dané tím, že Kreml nechal Kyjevu čas na přípravu.

V kontextu spekulací, že by Putin na Ukrajinu nezaútočil, kdyby v roce 2022 byl americkým prezidentem Donald Trump, se podle Romancova může jednat o signál, že by k ruské plnohodnotné invazi došlo bez ohledu na to, kdo by seděl v Bílém domě.

Případně se tím ruský vládce snažil říct, že Rusko mělo přistoupit k plnohodnotné invazi již v roce 2014, dodal Romancov.

Jednání o míru

Putin během tiskové konference zopakoval, že pokud se bude jednat o míru, musí to být podle ruských podmínek, upozornil Soukup.

„Specificky řekl, že bude trvat na principech neuskutečněné dohody z Istanbulu, která předpokládá téměř kapitulaci Ukrajiny. Zákaz vstupu do NATO, zmenšení armády a podobné věci,“ dodal komentátor.

Soukup zmínil, že Putin o Zelenském nemluvil jako o prezidentovi, ale pouze jako o „hlavě kyjevského režimu“.

„(Putin) dával všemožně najevo, že od něj ústupky rozhodně v dohledné době čekat nelze. Stejně tak prohlašoval, že nebude žádné příměří, protože by to dalo ukrajinským jednotkám možnost se lépe bránit, doplnit stavy a podobně,“ řekl Soukup.

Doplnil, že Putin prezentoval situaci v ruské Kurské oblasti, kde operují Ukrajinci, způsobem, že je jen otázka času, než se z ní podaří ukrajinské jednotky vytlačit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
08:35Aktualizovánopřed 44 mminutami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 47 mminutami

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Armáda židovského státu později informovala, že muž byl následně předán izraelským silám. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
18:04Aktualizovánopřed 59 mminutami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
05:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
08:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
09:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Slovenskou televizi a rozhlas povede Flašíková

Generální ředitelkou Slovenské televize a rozhlasu (STVR) zvolila její rada dosavadní programovou ředitelku Slovenské televize Martinu Flašíkovou. Dostala nejvíc hlasů z pěti kandidátů. STVR vznikla loni v červenci ze zrušeného Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS). Změnu od začátku kritizovala opozice i část zaměstnanců stanice, podle nichž tak vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) STVR ovládla. Vláda to odmítá.
16:44Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump letí pro arabské biliony a slabší Čínu. Izrael mine

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.
před 3 hhodinami
Načítání...