Česko pár dní před koncem roku prakticky splnilo závazek vůči NATO dát na obranu dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany letos utratilo 158 miliard korun, což v tuto chvíli vychází na 1,98 procenta plánovaného hrubého domácího produktu. Z nových čísel o plnění státního rozpočtu to zjistila Česká televize. Stát by tak alianční slib splnil poprvé po devatenácti letech.
„Já myslím, že se to podaří, byť všichni víte, kdo se věnujete nějakým prognózám a ekonomickým propočtům, že je to prostě číslo, které se nedá odhadnout. Jsou země, které když chodí na dvě procenta, tak ten rozpočet dávají třeba na 2,2 procenta, 2,3 procenta tak, aby měly nějakou rezervu. My jsme to neudělali,“ prohlásila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Výdaje ministerstva obrany rostou hlavně v posledních týdnech. Zatímco do začátku listopadu to bylo 90 miliard, jen během následujících šesti týdnů resort utratil dalších 68 miliard korun.
Černochová v polovině prosince i po bilanční tiskové konferenci ujišťovala, že splnění slibu dávat na obranu dvě procenta HDP je její prioritou. Stejně mluvili i její nejbližší spolupracovníci. „Určitě se bude utrácet do posledního dne tak, jako každý rok,“ konstatovala vrchní ředitelka ekonomické sekce ministerstva obrany Blanka Cupáková.
Ministerstvo přitom začalo velmi rychle utrácet desítky miliard za armádní zakázky už před měsícem. Od 8. do 29. listopadu vzrostly obranné výdaje z 90 na 109 miliard. K 10. prosinci pak na 119 miliard a během dalších deseti dní přišel skok na celkem 158 miliard, tedy na téměř přesně dvě procenta HDP. Velká část letošních výdajů míří na klíčové armádní investice.
„Projekty BVP CV 90, tanky, letouny F-35 a střední transportní letouny C 390 Millennium. Snažíme se také urychleně investovat do nemovité infrastruktury, protože není možné, abychom neměli kam zaparkovat novou techniku,“ podotkla Černochová.
Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) uvedl, že tam budou zálohové platby. „Mají tam některé zakázky, které jsou finance přiřazené k těmto zakázkám a bude docházet k plnění,“ sdělil.
Třeba do nákupu nadzvukových letounů F-35 plánoval letos resort obrany investovat 15,5 miliardy. Do bojových vozidel pěchoty pak dalších více než jedenáct miliard korun.
„Oni prostě provádějí zálohové platby nebo předčasné platby do příštího roku, a tím pádem jako se tváří, že ta dvě procenta plní,“ míní člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD).
Podle místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) je důležité výdaje na obranu dodržet z několika důvodů. „Jeden z nich je zhoršující se bezpečnostní situace ve světě, potřebujeme moderní, dobře vycvičenou armádu. Současně je to také náš alianční závazek,“ řekl.
„Je to nesmírně důležitý závazek, který děláme nikoliv vůči NATO, ale vůči své vlastní bezpečnosti a splácíme obrovský dluh, který tady byl vůči české armádě,“ domnívá se šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Opozice: Vláda by měla peníze utrácet lépe
Podle opozice by měla vláda utrácet efektivněji. „V současné době armáda tak, jak se dívá a plánuje, zjišťuje, že jim chybí finanční prostředky, protože se snaží odsouvat projekty,“ podotkl exministr obrany a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).
Ministryně Černochová prosadila loni v dubnu ve sněmovně zákon, který státu vydávat minimálně dvě procenta HDP na obranu nařizuje. Žádné sankce ale zákon pro případ nedodržení tohoto nařízení neobsahuje.
Prezident Petr Pavel zároveň před měsícem a půl na bezpečnostní konferenci v Praze upozornil, že Česko bude muset vydávat na obranu ještě více. Česká vláda zatím plánuje vydat na obranu dvě procenta HDP i v příštím roce.
„Pro další roky budu doporučovat, aby se rozpočtovalo třeba 2,2 procenta HDP, abychom tam měli rezervu pro případ, že z administrativních důvodů se něco nepovede,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
