Média: Biden povolil Ukrajině použít americké rakety k úderům v Rusku

Americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území, napsal web deníku The New York Times (NYT) s odvoláním na americké představitele. S podobnou informací přišla záhy s odvoláním na své zdroje také agentura Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.

Podle informací NYT budou rakety nejspíš nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem bránit ukrajinské jednotky v západoruské Kurské oblasti. Podle zdrojů Reuters Kyjev plánuje provést v následujících dnech první údery proti Rusku s raketami dlouhého doletu, a to zřejmě americkými střelami ATACMS, které mají dolet přibližně 300 kilometrů. Podrobnosti ale zdroje s ohledem na bezpečnost nesdělily.

Ukrajinská armáda v srpnu překvapivě pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila tam stovky kilometrů čtverečních ruského území. Kyjev podle médií mimo jiné doufal, že touto ofenzivou přinutí Moskvu přemístit jednotky z východu Ukrajiny a zpomalí tak tamní ruský postup.

Rozhodnutí končící Bidenovy administrativy přichází zhruba dva měsíce před nástupem nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se funkce ujme 20. ledna příštího roku. O povolení použít americké zbraně proti ruským vojenským cílům daleko od ukrajinské hranice žádá Bidena Zelenskyj již měsíce.

Rozhodnutí zároveň přichází poté, co se severokorejští vojáci začali podílet na snaze ruských sil znovu ovládnout ukrajinskými jednotkami v srpnu obsazené území Kurské oblasti, což vyvolalo obavy v Kyjevě i ve Washingtonu.

Na aktuální zprávy reagovala podle serveru RBK mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že ruský vládce Vladimir Putin se už k takové možnosti vyjádřil dříve. Šéf Kremlu podle ruského portálu konstatoval, že něco takového by znamenalo, že „s Ruskem bojují země NATO“. Povolení Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu by změnilo samotnou podstatu, charakter konfliktu, tvrdil podle RBK Putin v září.

RBK vyjádření Zacharovové spojuje nejen se zprávami o americkém rozhodnutí, ale píše také o podobném údajném kroku Británie a Francie, přičemž se odvolává na zprávu listu Le Figaro, podle něhož Londýn a Paříž zrušily omezení pro použití střel dlouhého doletu SCALP a Storm Shadow. Británie ani Francie to zatím nepotvrdily.

Možná lepší vyjednávací pozice pro Kyjev

Zatímco někteří američtí činitelé vyjádřili pochybnosti nad tím, zda rakety dlouhého doletu změní vývoj války, nynější rozhodnutí by mohlo Kyjev dostat do lepší vyjednávací pozice, pokud by začaly rozhovory o příměří, napsala agentura Reuters. Podle zdrojů NYT je cílem Bidenova kroku také vyslat Severní Koreji vzkaz, že její vojáci jsou v Rusku ve zranitelné pozici a že by neměla vysílat další.

Zelenskyj ve večerním příspěvku na Telegramu napsal, že ukrajinský plán pro vítězství ve válce s Ruskem zahrnuje i schopnost její armády podnikat zásahy s využitím střel dlouhého doletu. „Nyní mnohá média uvádějí, že jsme dostali povolení k příslušným krokům. Údery se ale neprovádějí slovně. Takové věci se neoznamují. Střely budou hovořit samy za sebe. Budou,“ avizoval.

Zda Trump Bidenovo nynější povolení zruší, až se ujme funkce, není jasné. Trump nicméně dlouhodobě kritizuje výši americké finanční a vojenské pomoci Ukrajině a tvrdí, že válku rychle ukončí, ačkoliv neupřesnil jak.

Biden začal zmírňovat omezení ohledně nasazení amerických zbraní na ruském území poté, co Rusko v květnu zahájilo přeshraniční útok zaměřený na Charkov, druhé největší ukrajinské město. Aby pomohl Ukrajincům bránit Charkov, povolil jim Biden použít proti ruským silám přímo za hranicí salvové raketomety HIMARS, které mají dostřel asi 80 kilometrů. Použít rakety dlouhého doletu ATACMS jim ale při této obraně Charkova nepovolil, uvedl NYT.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo několik lidí

Ve Vancouveru v Kanadě zemřelo několik lidí a řada dalších utrpěla zranění poté, co řidič v sobotu večer tamního času (v neděli nad ránem) najel autem do davu na pouličním festivalu. Na síti X to oznámila policie s tím, že zadržela třicetiletého řidiče z Vancouveru. Následně uvedla, že nešlo o teroristický čin. Bilanci mrtvých a zraněných policie zatím neupřesnila, neboť ještě neinformovala všechny rodiny obětí.
08:04Aktualizovánopřed 19 mminutami

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na 25

Počet mrtvých po sobotní explozi v přístavu u íránského města Bandar Abbás vzrostl na 25, dalších 800 lidí utrpělo zranění. V neděli ráno o tom informovala agentura AFP s tím, že není jasné, kolik zaměstnanců bylo v době výbuchu v přístavu. Oheň už mají hasiči pod kontrolou, stále ale není uhašen. Celní odbavení a nakládka kontejnerů byly obnoveny, oznámilo podle AFP íránské ministerstvo vnitra.
před 33 mminutami

Trump usiluje o volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem

Americký prezident Donald Trump požaduje volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem. Mělo by se to týkat jak vojenských, tak obchodních lodí, napsal na své sociální síti Truth Social. Trump zároveň uvedl, že požádal ministra zahraničí USA Marka Rubia, aby se touto záležitostí okamžitě zabýval.
před 3 hhodinami

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo čtrnáct lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar-Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie. Státní televize večer uvedla, že požár dál sílí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropské zbrojovky zvyšují produkci munice, popsala Zóna ČT24

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.
před 12 hhodinami

Zelenskyj a Trump se setkali poprvé od hádky. Šéf Bílého domu pak pohrozil sankcemi Moskvě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní, ukrajinská prezidentská kancelář hovoří o „první konstruktivní výměně názorů“. Trump posléze pohrozil Moskvě sankcemi, zatímco Kreml tvrdí, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Pokus, který se vymkl kontrole. Sovětské úřady se explozi v Černobylu snažily utajit

Před devětatřiceti lety došlo k největší jaderné havárii v dějinách. V tehdejším Sovětském svazu explodoval čtvrtý blok Černobylské jaderné elektrárny. Po výbuchu se do atmosféry uvolnil radioaktivní mrak. Sovětské úřady se nejprve snažily tragédii utajit. To se ovšem nepodařilo, jelikož radioaktivní kontaminace byla ekvivalentem čtyř set jaderných bomb svržených na Hirošimu. Poškozený reaktor byl pak postupně zakryt ochranným sarkofágem.
před 16 hhodinami
Načítání...