Americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území, napsal web deníku The New York Times (NYT) s odvoláním na americké představitele. S podobnou informací přišla záhy s odvoláním na své zdroje také agentura Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.
Podle informací NYT budou rakety nejspíš nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem bránit ukrajinské jednotky v západoruské Kurské oblasti. Podle zdrojů Reuters Kyjev plánuje provést v následujících dnech první údery proti Rusku s raketami dlouhého doletu, a to zřejmě americkými střelami ATACMS, které mají dolet přibližně 300 kilometrů. Podrobnosti ale zdroje s ohledem na bezpečnost nesdělily.
Ukrajinská armáda v srpnu překvapivě pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila tam stovky kilometrů čtverečních ruského území. Kyjev podle médií mimo jiné doufal, že touto ofenzivou přinutí Moskvu přemístit jednotky z východu Ukrajiny a zpomalí tak tamní ruský postup.
Rozhodnutí končící Bidenovy administrativy přichází zhruba dva měsíce před nástupem nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se funkce ujme 20. ledna příštího roku. O povolení použít americké zbraně proti ruským vojenským cílům daleko od ukrajinské hranice žádá Bidena Zelenskyj již měsíce.
Rozhodnutí zároveň přichází poté, co se severokorejští vojáci začali podílet na snaze ruských sil znovu ovládnout ukrajinskými jednotkami v srpnu obsazené území Kurské oblasti, což vyvolalo obavy v Kyjevě i ve Washingtonu.
Na aktuální zprávy reagovala podle serveru RBK mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která uvedla, že ruský vládce Vladimir Putin se už k takové možnosti vyjádřil dříve. Šéf Kremlu podle ruského portálu konstatoval, že něco takového by znamenalo, že „s Ruskem bojují země NATO“. Povolení Kyjevu použít zbraně dlouhého doletu by změnilo samotnou podstatu, charakter konfliktu, tvrdil podle RBK Putin v září.
RBK vyjádření Zacharovové spojuje nejen se zprávami o americkém rozhodnutí, ale píše také o podobném údajném kroku Británie a Francie, přičemž se odvolává na zprávu listu Le Figaro, podle něhož Londýn a Paříž zrušily omezení pro použití střel dlouhého doletu SCALP a Storm Shadow. Británie ani Francie to zatím nepotvrdily.
Možná lepší vyjednávací pozice pro Kyjev
Zatímco někteří američtí činitelé vyjádřili pochybnosti nad tím, zda rakety dlouhého doletu změní vývoj války, nynější rozhodnutí by mohlo Kyjev dostat do lepší vyjednávací pozice, pokud by začaly rozhovory o příměří, napsala agentura Reuters. Podle zdrojů NYT je cílem Bidenova kroku také vyslat Severní Koreji vzkaz, že její vojáci jsou v Rusku ve zranitelné pozici a že by neměla vysílat další.
Zelenskyj ve večerním příspěvku na Telegramu napsal, že ukrajinský plán pro vítězství ve válce s Ruskem zahrnuje i schopnost její armády podnikat zásahy s využitím střel dlouhého doletu. „Nyní mnohá média uvádějí, že jsme dostali povolení k příslušným krokům. Údery se ale neprovádějí slovně. Takové věci se neoznamují. Střely budou hovořit samy za sebe. Budou,“ avizoval.
Zda Trump Bidenovo nynější povolení zruší, až se ujme funkce, není jasné. Trump nicméně dlouhodobě kritizuje výši americké finanční a vojenské pomoci Ukrajině a tvrdí, že válku rychle ukončí, ačkoliv neupřesnil jak.
Biden začal zmírňovat omezení ohledně nasazení amerických zbraní na ruském území poté, co Rusko v květnu zahájilo přeshraniční útok zaměřený na Charkov, druhé největší ukrajinské město. Aby pomohl Ukrajincům bránit Charkov, povolil jim Biden použít proti ruským silám přímo za hranicí salvové raketomety HIMARS, které mají dostřel asi 80 kilometrů. Použít rakety dlouhého doletu ATACMS jim ale při této obraně Charkova nepovolil, uvedl NYT.
