V Lucemburku jednali unijní ministři vnitra o současné migrační situaci. Podle českého zástupce Víta Rakušana (STAN) je nutné spolupracovat s balkánskými státy, zejména Srbskem. Ministr zároveň oznámil, že se se slovenským protějškem Romanem Mikulcem shodli na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na vytvoření nové dohody o policejní spolupráci. Rakušan před začátkem jednání zmínil, že evropským partnerům představí návrh k reformě azylové a migrační politiky, který „hledá rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností“.
„České předsednictví představí pokrok v této sféře azylové a migrační politiky a hlavním bodem našeho návrhu je najít rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností,“ řekl ministr před začátkem jednání.
Jednání o společném zvládání imigrace v Evropské unii dlouhodobě váznou, přičemž hlavním kamenem úrazu je otázka podpory zemí, které jsou migračním vlnám vystaveny nejvíce. Rakušan minulý měsíc avizoval, že české předsednictví před radou předloží členským zemím návrh, který počítá s „dobrovolnou flexibilní solidaritou“.
Server EU Observer na začátku měsíce napsal, že český plán hovoří o „mechanismu povinné, ale flexibilní solidarity“. Ten by dával členským zemím možnost rozhodnout se, jak pomoci zemi potýkající se s velkým počtem žadatelů o azyl, státy by ovšem nějakou formu podpory musely nabídnout.
„Kromě flexibilní solidarity má existovat i flexibilní zodpovědnost. To víceméně znamená, že státům, které se ocitnou pod opravdu velkým migračním tlakem, má být třeba umožněno zjednodušit nějaké procedury či podobně,“ vysvětlil návrh Rakušan. Zavedení by považoval za velký úspěch českého předsednictví.
Role Balkánu
Významným bodem jednání byl vývoj kolem migrantů přicházejících do EU ze Srbska a dalších balkánských zemí přes takzvanou balkánskou cestu. To zvyšuje napětí mezi členskými zeměmi a přináší zavádění kontrol na vnitřních hranicích Unie.
Právě Srbsko je v souvislosti se zesílenou imigrací z Balkánu nejvíce skloňovaným aktérem. Do EU totiž poslední dobou ve větších počtech nelegálně přicházejí lidé ze zemí jako Indie, Tunisko a Burundi. „Srbsko má s EU bezvízový styk, zároveň ho má ale také s řadou migračních zemí v Asii a Africe. Mnozí lidé proto do Srbska přijíždějí s nadějí, že se odsud dostanou dál do Evropy,“ vysvětluje zpravodaj ČT Petr Obrovský.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jednala se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem, který přislíbil, že Bělehrad svoji vízovou politiku s EU do konce roku sladí. „Komise víceméně od Srbska chce něco nazpět za umožnění bezvízového pohybu po Evropě,“ říká Obrovský.
„Je veledůležité jednat s nejvíce zasaženými západobalkánskými státy. S eurokomisařkou se chystáme jednat v Albánii, já chci také zařídit bilaterální vyjednávání se Srbskem. Pokud se nám podaří snížit příliv v balkánské trase, můžeme uvažovat o zrušení nepříjemných opatření, jako jsou kontroly hranic,“ míní Rakušan.
Napětí mezi členskými státy
Statistiky unijní agentury pro pohraniční stráž Frontex za uplynulých devět měsíců ukazují, že migrační čísla jsou vůbec nejvyšší od uprchlické krize v roce 2016. „Frontex zaznamenal 228 tisíc lidí, kteří se pokusili nelegálně překročit vnější schengenskou hranici, a eviduje nárůsty ve všech migračních trasách. Na balkánské trase je ten nárůst až o 170 procent,“ shrnuje Obrovský.
Zesílený migrační proud vede k napětí ve střední Evropě, některé státy začaly spouštět kontroly na hranicích. Poté, co česká vláda ve snaze zastavit příliv migrantů zavedla kontroly na hranici se Slovenskem, začaly mezi Prahou a Bratislavou panovat neshody. Výsledkem byl mimo jiné spor kolem vracení migrantů zachycených po nelegálním vstupu do Česka.
Po příjezdu do Lucemburku Mikulec řekl, že migrační problémy nelze vyřešit bilaterálně a že je potřeba diskuse na úrovni EU. „Naším řešením je přísná ochrana vnější hranice Schengenu. Náš vzkaz našim kolegům bude velmi silný,“ dodal.
Rakušan během jednání oznámil, že se se svým slovenským protejškem shodl na tom, že Praha a Bratislava budou společně pracovat na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na nové dohodě o policejní spolupráci. Při jednání s protějšky z EU se ministr setkal také s německou ministryní vnitra Nancy Faeserovou, která mu podle něj potvrdila, že Berlín nemá v úmyslu zavádět kontroly na hranicích s Českem.
