Zaměstnavatelé mají za určitých okolností právo zakázat muslimským ženám zakrývat si v práci hlavu či obličej v souladu s požadavky jejich víry. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, který řešil spor dvou německých muslimek postihovaných zaměstnavateli za nošení šátků. Soud zákazy islámských šátků umožnil již prvním podobným verdiktem v roce 2017. Nyní soudci konstatovali, že národní soudy mohou při rozhodování sporů přihlížet ke specifickým místním podmínkám, které mohou být například vůči projevům víry vstřícnější.
Soudci v Lucemburku posuzovali žaloby, které u dvou německých soudů na zaměstnavatele podaly nezávisle na sobě dvě muslimské ženy. Dětskou vychovatelku a prodavačku vyzvali oba zaměstnavatelé, aby přestaly na pracoviště nosit šátek. Když odmítly, zaměstnavatelé je různým způsobem potrestali. Podle unijního soudu měli právo po nich odložení šátku chtít, pokud to řádně zdůvodnili.
„Zákaz nosit na pracovišti jakoukoli viditelnou formu vyjádření politického, filozofického nebo náboženského přesvědčení může být odůvodněn potřebou zaměstnavatele prezentovat se vůči zákazníkům neutrálním způsobem nebo předcházet společenským konfliktům,“ uvedl soud v tiskové zprávě.
Dodal ovšem, že justice jednotlivých členských států může vzít v úvahu specifické podmínky v zemi, „zejména vnitrostátní ustanovení, která jsou příznivější pro ochranu svobody náboženského vyznání“. Pokud tedy místní zákony přímo dávají muslimům či dalším náboženstvím právo symboly víry používat, zaměstnavatelé je zakázat nemohou.
Soud se již před čtyřmi lety postavil na stranu zaměstnavatelů ve Francii a Belgii. Ti propustili dvě muslimské ženy kvůli tomu, že odmítaly na pracovišti odložit šátek. V té době spor o nošení šátků zvláště v západoevropských zemích vyvolával silné vášně. Soud tehdy konstatoval, že zaměstnavatelé musí přistupovat stejně k vyznavačům všech náboženství.
