Moldavský ústavní soud zakázal proruskou stranu, která se snažila svrhnout vládu

Moldavský ústavní soud prohlásil za protiústavní proruskou opoziční stranu Šor. Toto uskupení pořádalo v posledních měsících protivládní protesty, na kterých se podle moldavských zpravodajců podílela kromě místních oligarchů napojených na Moskvu také ruská tajná služba FSB. Kišiněv už dříve varoval, že Moskva chce Moldavsko destabilizovat a ovládnout, dokazuje to také uniklý dokument z Kremlu. Nález moldavského ústavního soudu znamená, že strana Šor je okamžitě zakázána, napsala agentura Reuters.

Prozápadní prezidentka Maia Sanduová nález ústavního soudu uvítala. „Politická strana vzniklá z korupce a pro korupci představuje ohrožení ústavního pořádku a bezpečnosti státu. Z toho vyplývá, že státní instituce prostudují rozhodnutí ústavního soudu a podniknou další kroky, aby se toto rozhodnutí respektovalo a účinně plnilo,“ uvedla na Facebooku.

Napsala také, že tento verdikt ústavních soudců společnost očekávala, protože Moldavané chtějí žít v demokratickém, právním státě, kde zločinecké organizace nejsou chráněny, ale brání se jim zmocnit se státu. „Moldavané chtějí stát, který je ochrání před zloději a nastolí spravedlnost. Jen stát očištěný od těch, kteří v něm kradou, může zajistit blahobyt svým občanům.“

Podle rozhodnutí soudu se strana považuje za rozpuštěnou od ohlášení nálezu. Poslanci strany si mohou ponechat své mandáty v moldavském parlamentu jako nezávislí, a to bez práva vstupovat do jiných parlamentních frakcí, napsal Reuters.

Strana Šor v posledních měsících stála za organizací protestů proti zdražování, které rovněž vyzývaly k odstoupení prozápadní vlády.

Stranu vede uprchlý oligarcha, který je pod americkými i unijními sankcemi

Stranu vede oligarcha Ilan Šor, kterého Kišiněv i Západ viní ze snahy destabilizovat Moldavsko. Oligarcha byl nedávno zanesen na sankční seznam amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy, sankce na něj uvalila i Evropská unie. 

Šor již dříve popřel, že by protivládní protesty byly součástí pokusů Ruska o destabilizaci Moldavska, a obvinil Sanduovou, že vede Moldavsko k bankrotu. 

Sám Šor byl přitom soudem usvědčen v případu známém jako krádež století. V letech 2014 a 2015 zmizely ze tří moldavských bank peníze v hodnotě jedné miliardy dolarů, což představovalo osminu ročního hrubého domácího produktu země.

Šor před stíháním uprchl do Izraele. Odvolací soud v Kišiněvě letos v dubnu potvrdil dřívější rozsudek, který Šora v této kauze v nepřítomnosti uznal vinným z podvodu a praní špinavých peněz. Udělil mu patnáct let vězení, což je dvojnásobek původního trestu 7,5 roku vězení, který mu v roce 2015 vyměřil soud nižší instance. Odvolací soud rovněž nařídil zabavení jeho majetku v hodnotě odpovídající 277 milionům dolarů (5,8 miliardy korun).

Šor se k rozhodnutí ústavního soudu bezprostředně nevyjádřil, ale místopředsedkyně strany Marina Tauberová nález odsoudila. „Jednou se dostaneme k moci. Pro nás je tento ostudný proces zkušeností,“ řekla. „Občané musí mít právo na svobodnou volbu. Náš tým bude bojovat za vše dobré pro Moldavsko,“ dodala politička, která čelí podezření z nezákonného financování strany a nedávno ji moldavská policie zadržela při pokusu vycestovat taktéž do Izraele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 24 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 26 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 35 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 9 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...