Moldavský ústavní soud zakázal proruskou stranu, která se snažila svrhnout vládu

Moldavský ústavní soud prohlásil za protiústavní proruskou opoziční stranu Šor. Toto uskupení pořádalo v posledních měsících protivládní protesty, na kterých se podle moldavských zpravodajců podílela kromě místních oligarchů napojených na Moskvu také ruská tajná služba FSB. Kišiněv už dříve varoval, že Moskva chce Moldavsko destabilizovat a ovládnout, dokazuje to také uniklý dokument z Kremlu. Nález moldavského ústavního soudu znamená, že strana Šor je okamžitě zakázána, napsala agentura Reuters.

Prozápadní prezidentka Maia Sanduová nález ústavního soudu uvítala. „Politická strana vzniklá z korupce a pro korupci představuje ohrožení ústavního pořádku a bezpečnosti státu. Z toho vyplývá, že státní instituce prostudují rozhodnutí ústavního soudu a podniknou další kroky, aby se toto rozhodnutí respektovalo a účinně plnilo,“ uvedla na Facebooku.

Napsala také, že tento verdikt ústavních soudců společnost očekávala, protože Moldavané chtějí žít v demokratickém, právním státě, kde zločinecké organizace nejsou chráněny, ale brání se jim zmocnit se státu. „Moldavané chtějí stát, který je ochrání před zloději a nastolí spravedlnost. Jen stát očištěný od těch, kteří v něm kradou, může zajistit blahobyt svým občanům.“

Podle rozhodnutí soudu se strana považuje za rozpuštěnou od ohlášení nálezu. Poslanci strany si mohou ponechat své mandáty v moldavském parlamentu jako nezávislí, a to bez práva vstupovat do jiných parlamentních frakcí, napsal Reuters.

Strana Šor v posledních měsících stála za organizací protestů proti zdražování, které rovněž vyzývaly k odstoupení prozápadní vlády.

Stranu vede uprchlý oligarcha, který je pod americkými i unijními sankcemi

Stranu vede oligarcha Ilan Šor, kterého Kišiněv i Západ viní ze snahy destabilizovat Moldavsko. Oligarcha byl nedávno zanesen na sankční seznam amerického ministerstva zahraničí jako osoba pracující pro ruské zájmy, sankce na něj uvalila i Evropská unie. 

Šor již dříve popřel, že by protivládní protesty byly součástí pokusů Ruska o destabilizaci Moldavska, a obvinil Sanduovou, že vede Moldavsko k bankrotu. 

Sám Šor byl přitom soudem usvědčen v případu známém jako krádež století. V letech 2014 a 2015 zmizely ze tří moldavských bank peníze v hodnotě jedné miliardy dolarů, což představovalo osminu ročního hrubého domácího produktu země.

Šor před stíháním uprchl do Izraele. Odvolací soud v Kišiněvě letos v dubnu potvrdil dřívější rozsudek, který Šora v této kauze v nepřítomnosti uznal vinným z podvodu a praní špinavých peněz. Udělil mu patnáct let vězení, což je dvojnásobek původního trestu 7,5 roku vězení, který mu v roce 2015 vyměřil soud nižší instance. Odvolací soud rovněž nařídil zabavení jeho majetku v hodnotě odpovídající 277 milionům dolarů (5,8 miliardy korun).

Šor se k rozhodnutí ústavního soudu bezprostředně nevyjádřil, ale místopředsedkyně strany Marina Tauberová nález odsoudila. „Jednou se dostaneme k moci. Pro nás je tento ostudný proces zkušeností,“ řekla. „Občané musí mít právo na svobodnou volbu. Náš tým bude bojovat za vše dobré pro Moldavsko,“ dodala politička, která čelí podezření z nezákonného financování strany a nedávno ji moldavská policie zadržela při pokusu vycestovat taktéž do Izraele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 4 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami
Načítání...