Vedoucí představitelé neuznávané separatistické republiky Podněstří ve středu přijali rezoluci kritizující moldavské úřady a žádající ruský parlament o ochranu před údajným tlakem Kišiněva. Informoval o tom moldavský web Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Moldavský kabinet předtím zasedání separatistů označil za podvod. Představitel ruského ministerstva zahraničí zareagoval na žádost neuznávané republiky vyjádřením, že ochrana zájmů tamních obyvatel je ruskou prioritou. Američané oznámili, že situaci bedlivě sledují.
Separatisté z moldavského Podněstří žádají Moskvu o ochranu
Rezoluci přijali takzvaní „volení představitelé na všech úrovních“, které svolal prezident samozvaného útvaru Vadim Krasnoselski. Několik bodů z dokumentu, včetně toho, který požaduje po obou komorách ruského parlamentu „ochranná opatření“ pro region, na Telegramu zveřejnil Sputnik Moldova, který má do Podněstří přístup, napsal RFE/RL.
„Ochrana zájmů obyvatel Podněstří, našich krajanů, je jednou z priorit. Všechny žádosti se vždy pozorně posuzují příslušnými ruskými úřady,“ reagoval na moldavskou žádost podle agentury TASS nejmenovaný představitel ruského ministerstva zahraničí.
Spor o dovozní clo
Z rezoluce mimo jiné vyplývá, že sjezd se rozhodl obrátit i na generálního tajemníka OSN, Evropský parlament, Společenství nezávislých států (SNS) sdružující postsovětské země i na další skupiny, aby požádaly moldavské úřady o zastavení „ekonomické války“ proti regionu a o návrat k řádnému dialogu s Tiraspolem.
Moldavské úřady na začátku tohoto roku zavedly celní předpisy, podle kterých musí firmy v separatistickém regionu odvádět dovozní clo do moldavského rozpočtu. Rozhodnutí v Podněstří vyvolalo protesty, které vyvrcholily středečním sjezdem.
„Na Podněstří je vyvíjen společenský a ekonomický tlak, který je v přímém rozporu s evropskými zásadami a přístupy k ochraně lidských práv a k volnému obchodu,“ uvádí se podle agentury Reuters v textu rezoluce.
Je to past, uvedl mluvčí moldavské vlády
„Jedná se o propagandistickou akci, past, která si nezaslouží pozornost zahraničních novinářů ani senzační titulky ve zpravodajství,“ řekl před přijetím textu na adresu zasedání mluvčí moldavské vlády Daniel Voda.
Náměstek moldavského premiéra zodpovědný za reintegraci Alexandr Flenchea nicméně podotkl, že jde o umírněnější vzkaz separatistů než ten, který přednesl podobný kongres v roce 2006. Tehdy Podněstří žádalo o uznání jako samostatný stát, uvedl Flenchea. Vedení v Tiraspolu podle něj své požadavky zmírnilo za situace, „kdy se půlka světa spojila proti Rusku“ kvůli jeho invazi na Ukrajinu.
Američané situaci bedlivě sledují
Americké ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o žádosti podněsterských separatistů k ruskému parlamentu sdělilo, že Washington vzhledem k čím dál agresivnější roli Ruska v Evropě situaci v Podněstří bedlivě sleduje. Dodalo, že USA plně podporují moldavskou územní celistvost.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba pak podle AFP v prohlášení sdělil, že Ukrajina bude „dál dělat vše pro to, aby zabránila pokusům Ruska destabilizovat Moldavsko a další země v regionu“.
Obavy se zřejmě nenaplnily, soudí média
RFE/RL upozornila, že před středeční schůzí panovaly obavy, že Podněstří požádá o připojení k Rusku, které by o den později schválil ruský prezident Vladimir Putin. Ten ve čtvrtek vystoupí s každoročním projevem o stavu země před ruským parlamentem.
Mezinárodně neuznané Podněstří má zhruba 470 tisíc obyvatel a leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou nedaleko černomořského přístavu Oděsa. Od Moldavska se odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi 1500 ruských vojáků, které Moskva označuje za příslušníky mírových jednotek.
