Gruzínský parlament přehlasoval prezidentské veto „ruského zákona“

Gruzínský parlament v úterý přehlasoval prezidentské veto zákona, podle něhož se skupiny přijímající finanční prostředky ze zahraničí musí registrovat jako zahraniční agenti. Legislativa vyvolala protesty veřejnosti. Prezidentka Salome Zurabišviliová má nyní pět dní na to, aby zákon potvrdila, píše agentura AP. Pokud tak neučiní, podepíše jej předseda parlamentu.

Parlament, ve kterém má nadpoloviční většinu vládnoucí strana a navrhovatel zákona Gruzínský sen, prezidentské veto zamítl hlasy 66 poslanců, potřeba bylo nejméně padesát. Poslanci následně podle ruské agentury TASS hlasovali o zákoně v původním znění, což podpořilo 84 poslanců z potřebných 76. Proti byli čtyři členové parlamentu z celkových 150. Zasedání parlamentu se podle AP neobešlo bez sporů, jeden z poslanců Gruzínského snu polil čelného představitele opozice vodou.

Lidé shromáždění před budovou parlamentu v reakci na přehlasování prezidentského veta pískali a křičeli „otroci“, uvedla běloruská opoziční televize Nexta.

9 minut
Redaktorka Petra Procházková komentuje situaci v Gruzii
Zdroj: ČT24

Návrh zákona obsahuje povinnost, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „agenti zahraničního vlivu“. Legislativa rovněž zavádí sankční pokuty za porušení daného nařízení.

„Máme pět měsíců na to, abychom vyrvali i s kořeny ruský režim, který se tu přijetím tohoto zákona snaží zavést,“ prohlásila demonstrantka Ani Apciauriová. V říjnu totiž Gruzii čekají parlamentní volby. A demonstranti doufají, že vládní strana Gruzínský sen v nich utrpí porážku.

Zahraniční směřování Gruzie

Gruzínské opoziční skupiny nazvaly danou předlohu „ruským zákonem“. Podle nich je vytvořen podle ruské legislativy, která se na domácí půdě používá proti odpůrcům Kremlu. Gruzínský sen zákon hájí jako prostředek, který vyjasní financování organizací.

Spor kolem zákona někteří pozorovatelé považují za klíčový test toho, zda si Gruzie, která po tři desetiletí patřila k nejvíce prozápadním nástupnickým státům Sovětského svazu, udrží svou orientaci, nebo se naopak přikloní k Moskvě, napsala agentura Reuters. „Přijetí tohoto zákona nepoškodí naše vztahy s USA nebo s Evropskou unií,“ prohlásil poslanec za stranu Gruzínský sen Irakli Kadagišvili.

Evropská unie hluboce lituje konečného přijetí zákona, který je podle ní v rozporu s unijními hodnotami, stojí v prohlášení šéfa úřadu unijní diplomacie Josepa Borrella.

2 minuty
Události: Gruzínský parlament přehlasoval veto „ruského zákona“
Zdroj: ČT24

„Přijetí zákona vede k tomu, že Gruzie ustoupí nejméně od tří z devíti kroků stanovených v doporučení Evropské komise pro získání statusu kandidátské země,“ píše se v prohlášení. Unijní diplomacie vyzvala, aby se gruzínské úřady vrátily na svou cestu k Evropské unii.

„Přijetím tohoto zákona vládnoucí strana Gruzínský sen svádí zemi z cesty evropské integrace a ignoruje euroatlantické aspirace gruzínského lidu, který týdny vycházel do ulic, aby se tomuto zákonu postavil,“ řekl podle agentury AFP novinářům mluvčí americké diplomacie Matthew Miller.

Ke stažení zákona vyzvalo NATO, podle něhož odráží podobnou normu v Rusku. Odpůrci návrhu již více než měsíc pořádají jedny z největších protestů, které Gruzie zažila od získání nezávislosti v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz.

Dopady zákona

Nový zákon se může týkat různých organizací, například jednoho ze zvířecích útulků v gruzínském hlavním městě Tbilisi, napsala agentura Reuters. Ten se stará až o padesát toulavých psů s pomocí peněz od drobných přispěvatelů, přičemž většina z nich pochází ze zahraničí.

„Jediný zájem, který sledujeme, je zájem těchto psů. Vyzývám kohokoliv, aby mi řekl, který z nich nese zájmy cizí moci,“ prohlásila provozovatelka útulku. Nová norma podle ní kvůli administrativní zátěži přinese „více nákladů a menší příjmy“.

Obavy o další provoz má i nevládní organizace Tanadgoma, která pomáhá lidem s drogovou závislostí a pacientům s HIV a provozuje rehabilitační kliniku. Zákon o zahraničním vlivu podle ní může odradit zahraniční dárce, kteří rovněž tvoří většinu jejích příjmů, napsala Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání mezi Kyjevem a Moskvou provází nejasnosti. Putin v delegaci chybí

Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev tlačil k jednání. Ve středu večer ruská agentura TASS uvedla, že ruskou delegaci povede poradce šéfa Kremlu Vladimira Putina Vladimir Medinskij. Podle ČTK z vyjádření Kremlu vyplývá, že sám Putin se jednání v Turecku nezúčastní. Moskva dlouho nechtěla upřesnit, kdo ji v Istanbulu bude zastupovat. Krátce po oznámení z Kremlu agentura Reuters napsala, že do turecké metropole nedorazí ani Trump.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruská raketa zabila tři lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších třech obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Řečtí dobrovolní hasiči očekávají náročné léto

Před dvěma lety zažila Evropa jeden z největších lesních požárů, který tehdy pustošil Řecko. Letos plánuje tamní vláda nasadit až osmnáct tisíc hasičů, ke kterým má přibýt deset tisíc dobrovolníků. V roce 2022 bylo hasičů o tři a půl tisíce méně. Stát vyčlenil také dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun) na nákup letecké techniky a dronů s termokamerami. Jednotky dobrovolných hasičů jsou zpravidla závislé na darech a vybavení mají často zastaralé.
před 9 hhodinami

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 10 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 15 hhodinami
Načítání...