Gruzínský parlament přehlasoval prezidentské veto „ruského zákona“

Gruzínský parlament v úterý přehlasoval prezidentské veto zákona, podle něhož se skupiny přijímající finanční prostředky ze zahraničí musí registrovat jako zahraniční agenti. Legislativa vyvolala protesty veřejnosti. Prezidentka Salome Zurabišviliová má nyní pět dní na to, aby zákon potvrdila, píše agentura AP. Pokud tak neučiní, podepíše jej předseda parlamentu.

Parlament, ve kterém má nadpoloviční většinu vládnoucí strana a navrhovatel zákona Gruzínský sen, prezidentské veto zamítl hlasy 66 poslanců, potřeba bylo nejméně padesát. Poslanci následně podle ruské agentury TASS hlasovali o zákoně v původním znění, což podpořilo 84 poslanců z potřebných 76. Proti byli čtyři členové parlamentu z celkových 150. Zasedání parlamentu se podle AP neobešlo bez sporů, jeden z poslanců Gruzínského snu polil čelného představitele opozice vodou.

Lidé shromáždění před budovou parlamentu v reakci na přehlasování prezidentského veta pískali a křičeli „otroci“, uvedla běloruská opoziční televize Nexta.

9 minut
Redaktorka Petra Procházková komentuje situaci v Gruzii
Zdroj: ČT24

Návrh zákona obsahuje povinnost, aby se organizace, které získávají více než dvacet procent finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly jako „agenti zahraničního vlivu“. Legislativa rovněž zavádí sankční pokuty za porušení daného nařízení.

„Máme pět měsíců na to, abychom vyrvali i s kořeny ruský režim, který se tu přijetím tohoto zákona snaží zavést,“ prohlásila demonstrantka Ani Apciauriová. V říjnu totiž Gruzii čekají parlamentní volby. A demonstranti doufají, že vládní strana Gruzínský sen v nich utrpí porážku.

Zahraniční směřování Gruzie

Gruzínské opoziční skupiny nazvaly danou předlohu „ruským zákonem“. Podle nich je vytvořen podle ruské legislativy, která se na domácí půdě používá proti odpůrcům Kremlu. Gruzínský sen zákon hájí jako prostředek, který vyjasní financování organizací.

Spor kolem zákona někteří pozorovatelé považují za klíčový test toho, zda si Gruzie, která po tři desetiletí patřila k nejvíce prozápadním nástupnickým státům Sovětského svazu, udrží svou orientaci, nebo se naopak přikloní k Moskvě, napsala agentura Reuters. „Přijetí tohoto zákona nepoškodí naše vztahy s USA nebo s Evropskou unií,“ prohlásil poslanec za stranu Gruzínský sen Irakli Kadagišvili.

Evropská unie hluboce lituje konečného přijetí zákona, který je podle ní v rozporu s unijními hodnotami, stojí v prohlášení šéfa úřadu unijní diplomacie Josepa Borrella.

2 minuty
Události: Gruzínský parlament přehlasoval veto „ruského zákona“
Zdroj: ČT24

„Přijetí zákona vede k tomu, že Gruzie ustoupí nejméně od tří z devíti kroků stanovených v doporučení Evropské komise pro získání statusu kandidátské země,“ píše se v prohlášení. Unijní diplomacie vyzvala, aby se gruzínské úřady vrátily na svou cestu k Evropské unii.

„Přijetím tohoto zákona vládnoucí strana Gruzínský sen svádí zemi z cesty evropské integrace a ignoruje euroatlantické aspirace gruzínského lidu, který týdny vycházel do ulic, aby se tomuto zákonu postavil,“ řekl podle agentury AFP novinářům mluvčí americké diplomacie Matthew Miller.

Ke stažení zákona vyzvalo NATO, podle něhož odráží podobnou normu v Rusku. Odpůrci návrhu již více než měsíc pořádají jedny z největších protestů, které Gruzie zažila od získání nezávislosti v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz.

Dopady zákona

Nový zákon se může týkat různých organizací, například jednoho ze zvířecích útulků v gruzínském hlavním městě Tbilisi, napsala agentura Reuters. Ten se stará až o padesát toulavých psů s pomocí peněz od drobných přispěvatelů, přičemž většina z nich pochází ze zahraničí.

„Jediný zájem, který sledujeme, je zájem těchto psů. Vyzývám kohokoliv, aby mi řekl, který z nich nese zájmy cizí moci,“ prohlásila provozovatelka útulku. Nová norma podle ní kvůli administrativní zátěži přinese „více nákladů a menší příjmy“.

Obavy o další provoz má i nevládní organizace Tanadgoma, která pomáhá lidem s drogovou závislostí a pacientům s HIV a provozuje rehabilitační kliniku. Zákon o zahraničním vlivu podle ní může odradit zahraniční dárce, kteří rovněž tvoří většinu jejích příjmů, napsala Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
Právě teď

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil tisíc

Počet obětí ničivého pátečního zemětřesení o síle 7,7 stupně v Myanmaru překročil tisíc s tím, jak jsou ze sutin zřícených budov ve druhém největším městě v zemi vyprošťována další těla, informují světové agentury s odkazem na státní média. Páteční bilance uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain připustil, že se počet obětí ještě zvýší.
06:53Aktualizovánopřed 6 mminutami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 27 mminutami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 56 mminutami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 2 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 4 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 5 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 6 hhodinami
Načítání...