Japonsko v úterý vyslalo stíhačky, aby sledovaly jedenáct ruských a čínských vojenských letadel provádějících společné hlídky kolem souostroví. S odvoláním na japonské ministerstvo obrany to napsala agentura Reuters. Ruské a čínské letouny tentýž den narušily i jihokorejský vzdušný prostor.
Dva ruské strategické bombardéry Tu-95 schopné nést jaderné zbraně letěly z Japonského moře jihovýchodním směrem k Východočínskému moři. Tam se setkaly se dvěma čínskými bombardéry H-6 a provedly společný dálkový let v Tichém oceánu. Čtyři čínské stíhačky J-16 se pak připojily k bombardérům, které letěly zpět mezi japonskými ostrovy Okinawa a Mijako, uvedlo ministerstvo.
Průliv mezi oběma ostrovy, které se nachází východně od Tchaj-wanu, se klasifikuje jako mezinárodní vody.
Japonsko podle resortu také zaznamenalo souběžnou aktivitu ruských vzdušných sil v Japonském moři, které se skládaly z jednoho letadla včasného varování A-50 a dvou stíhaček Su-30. Ruské zpravodajské agentury s odvoláním na ruské ministerstvo obrany uvedly, že společný let Ruska a Číny u Japonska trval osm hodin.
Kritika rusko-čínské operace
„Společné operace Ruska a Číny byly zjevně zamýšleny jako demonstrace síly proti naší zemi, což je vážný důvod k obavám o naši národní bezpečnost. Japonské stíhačky přísně dodržovaly opatření pro identifikaci vzdušné obrany,“ uvedl dnes japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi.
Čínské vojenské cvičení u Japonska jako „velmi nevhodné chování“ označil tchajwanský prezident Laj Čching-te a uvedl, že jeho země je proti použití síly nebo nátlaku k narušení míru v regionu. Čína má také odpovědnost za podporu míru, dodal podle Reuters Laj.
Média v Jižní Koreji v úterý informovala o tom, že do její identifikační zóny protivzdušné obrany (KADIZ) krátce vletělo jedenáct ruských a čínských letounů, podle některých se jednalo o sedm ruských a dva čínské stroje. Vojenské letouny proletěly nad Východočínským mořem a západním Pacifikem.
Zvýšená vojenská aktivita v blízkosti Japonska následuje po výrocích japonské premiérky Sanae Takaičiové. Ta minulý měsíc řekla, že čínský vojenský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu na základě zákona z roku 2015. To vyvolalo nevoli ze strany Pekingu a vedlo k výraznému ochlazení vzájemných vztahů.
