Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, uvedl podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se zmíněné letadlo nebezpečně přiblížilo cvičení čínského námořnictva.
Čínské letouny J-15 z letadlové lodi Liao-ning podle Tokia zaměřily svůj naváděcí radar u japonského souostroví Okinawa na japonskou stíhačku F-15 dvakrát, a to v sobotu odpoledne místního času s dvouhodinovým odstupem. Ostrovy prefektury Okinawa se nachází v blízkosti Tchaj-wanu, na který si Peking činí nárok.
„Tyto radarové impulzy překročily hranice toho, co je nutné pro bezpečný provoz letadel,“ sdělil japonský ministr obrany Šindžiro Koizumi. Dodal, že podal oficiální protest kvůli činu, který označil za politováníhodný.
Naváděcí radar vysílá silné radiové vlny určené ke zjištění přesné pozice cíle, možných překážek a ideální trasy pro střelu krátce před jejím vypuštěním. Považuje se za jednu z nejvážnějších hrozeb, protože signalizuje možnost bezprostředního úderu.
Mluvčí čínského námořnictva dle Reuters uvedl, že japonská tvrzení se nezakládají na faktech. Japonský letoun podle něho opakovaně narušil prostor, v němž se konalo cvičení čínského námořnictva.
Japonsko a Austrálie mluví o posílení spolupráce
Kvůli incidentu v neděli Koizumi hovořil se svým australským protějškem Richardem Marlesem, který je nyní na návštěvě Japonska, o posílení spolupráce. „Události z minulé noci jsou znepokojivé. Austrálie také zažila znepokojivé události při interakcích s Čínou. Nechceme, aby došlo k jakékoli změně statu quo v Tchajwanském průlivu," citovala japonská zpravodajská agentura Kjódó Marlese.
Podobné incidenty mezi oběma asijskými zeměmi se občas stávají v oblastech, které si nárokují jak Čína, tak Japonsko. Tokio například před dvěma týdny vyslalo letadla k japonskému ostrovu Jonaguni, kde se objevil čínský dron. O týden dříve zase lodě čínské pobřežní stráže pluly u ostrovů Senkaku nárokovaných Japonskem.
Napětí kvůli Tchaj-wanu
Současné napětí panuje od chvíle, kdy nová japonská premiérka Sanae Takaičiová 7. listopadu řekla, že čínský vojenský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu na základě zákona z roku 2015. Čínský generální konzul v Ósace jí za to vyhrožoval uříznutím hlavy, načež Tokio podalo Číně protest. Peking naopak podal protest Japonsku, obvinil jej z provokací a pohrozil, že země utrpí od čínské armády „zdrcující“ porážku, pokud by Tokio zakročilo.
Takaičiová se dle Reuters vyjádřila i k aktuálnímu incidentu a označila jej za nesmírně politováníhodný s tím, že na situaci je třeba reagovat klidně a rozhodně.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá demokratické volby.
