Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Plavidlo se podle agentury Reuters pohybovalo kolem Dánska během nedávných přeletů dronů, jež vedly k uzavření několika letišť v zemi. Agentura napsala, že loď mohla být do incidentů zapojena. Kodaň ani Paříž se k tomuto podezření nevyjádřily.
„Děkujeme našim námořním komandům a posádkám francouzského námořnictva, které o víkendu zasáhly na palubě ruského tankeru stínové flotily, který je v současné době zakotven u Saint-Nazaire,“ napsal francouzský premiér Sébastien Lecornu na síti X. „Jejich zásah přispěl k zatčení dvou členů posádky,“ dodal.
Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle tamních úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. Úřady zadržely kapitána a jeho zástupce, oba jsou čínského původu, napsala AFP. Prokuratura následně obvinila kapitána z toho, že odmítl uposlechnout výzvy úřadů a že neprokázal státní příslušnost a vlajku plavidla. Jeho zástupce byl propuštěn na svobodu.
Lodi Boracay o délce 244 metrů, která v současnosti pluje pod vlajkou Beninu, se týkají evropské sankce, protože patří k flotile, kterou Moskva používá k obcházení západních sankcí namířených proti prodeji ropy, uvedla AFP.
Plavba tankeru a přelety dronů
Podle údajů serveru MarineTraffic plavidlo vyplulo 20. září z ruského přístavu Primorsk v Kaliningradské oblasti. Boracay se 22. září nacházela přibližně devadesát kilometrů jižně od Kodaně, když aktivita dronů ve večerních hodinách donutila uzavřít letiště města.
Večer 24. září se Boracay plavila na jih podél západního pobřeží Dánska, když byly hlášeny drony letící severně od dánského přístavního města Esbjerg a v blízkosti několika okolních letišť.
Podezřelé plavidlo bylo zadrženo v sobotu 27. září a ve středu na její palubu vstoupil „návštěvní tým“, sdělil agentuře AFP vojenský zdroj. V současnosti pluje pod vlajkou Beninu.
Zdrženlivost francouzských úřadů
Francouzský prezident Emmanuel Macron přivítal vyšetřování plavidla a sdělil, že ruská „stínová flotila“ čítá šest set až tisíc lodí. Francouzské a dánské úřady se odmítly vyjádřit k tomu, zda francouzské vyšetřování souvisí s vpády dronů.
Macron ve čtvrtek uvedl, že je důležité dostat se na kloub tomu, co se stalo v Dánsku, a dodal, že ruská stínová flotila představuje důležitou součást obchodního modelu Moskvy a že by na ni měl být vyvíjen tlak. Podobně se vyjádřil i na summitu Evropského politického společenství. V příštích dnech se podle něj budou tímto tématem zabývat i náčelníci generálních štábů zemí sdružených v takzvané koalici ochotných.
Ruský vládce Vladimir Putin označil zásah za „pirátství“. „Upřímně řečeno, nevím, zda je (tanker) nějak spojen s Ruskem, ale vím, že se to stalo a jak je to pro Francii důležité. Víte proč? Kvůli obtížné vnitropolitické situaci pro vládnoucí elitu ve Francii. Protože nemají žádný jiný způsob, jak odpoutat pozornost obyvatelstva, občanů země od složitých, těžko řešitelných problémů uvnitř samotné Francie,“ prohlásil Putin podle agentury TASS.
Tusk popsal incidenty v Baltském moři
Ve čtvrtek na summitu Evropského politického společenství v Kodani popsal polský premiér incidenty v Baltském moři spojené s Ruskem. „Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní," prohlásil Tusk.
Polský vzdušný prostor narušily v polovině září dvě desítky ruských dronů, kvůli jejichž likvidaci zasahovaly vzdušné síly NATO. Polsko od té doby hovořilo o několika menších incidentech a opakovaně nasazovalo stíhačky k ochraně svého území při ruských útocích na západě Ukrajiny. Podobné ruské akce hlásily také další země jako Estonsko či Rumunsko.
