Litva oznámila další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě v přepočtu kolem jedné miliardy korun. Pobaltská země patří v přepočtu na hlavu mezi největší dárce Kyjevu a podle průzkumů se zároveň tamní obyvatelé nejvíce obávají další agrese Kremlu. Bezpečnost hranice s Ruskem nyní zabezpečuje mise NATO pod velením Německa, jejíž součástí jsou i Češi. Jejich cvičení na místě natáčel zpravodaj Andreas Papadopulos.
Čeští chemici v Litvě cvičí obranu před zbraněmi hromadného ničení. Pobaltí je podle vojáků vůči Rusku stále ostražitější
Chemici z 31. pluku z Liberce jsou od ledna součástí mise NATO v Litvě. Ve svém oboru patří mezi světovou extratřídu. Se spojenci z dalších aliančních zemí – mimo jiné s Nory, Nizozemci, Chorvaty nebo Američany – nyní cvičí zhruba deset kilometrů od hranic s Běloruskem.
Na místě je celkem 1500 vojáků a dvě stovky kusů těžké techniky. Vojáci právě tady simulovali také obranu před zbraněmi hromadného ničení.
„Jednotka je teoreticky zasažena nějakou bojovou látkou a naším úkolem je zbavit je tohoto kontaminantu a obnovit jejich bojeschopnost,“ popisuje náplň výcviku velitel úkolového uskupení armády. Během cvičení dostali čeští chemici za úkol také dekontaminovat jednotku norských průzkumníků, kteří se vrátili ze čtyřdenního cvičení z okolních lesů.
Scénáře výcviku se týkají i dopadu jaderné bomby nebo zásahu zakázanými chemikáliemi. V tom jim pomáhá nejmodernější technika. „Chemici z Liberce jsou teď specifičtí tím, že dostali nová CBRN průzkumná vozidla. Je to novinka a v podstatě špička v Evropě,“ ukazuje velitel jednotky.
Zvlášť v Litvě stouplo od začátku války na Ukrajině napětí v souvislosti s případným použitím jaderných zbraní. Kreml nyní totiž hodlá hlavice rozmístit v sousedním Bělorusku, tedy jen desítky kilometrů od alianční základny, kde probíhá výcvik českých vojáků.
„Nebezpečí vzrostlo. A je to cítit. Můžete to cítit mezi obyvateli, dokonce i mezi vojáky. Hlavním úkolem předsunutého uskupení NATO zde v Litvě je od tohoto nepřítele odstrašit,“ míní náčelník štábu praporu bojového uskupení eFP Litva, podplukovník Sebastian Schipf.
NATO své východní křídlo v reakci na ruskou hrozbu soustavně posiluje. Pod přímým velením má teď asi čtyřicet tisíc vojáků. V neustálém nasazení je 130 stíhaček a 140 lodí. Litva už avizovala, že spolu s pobaltskými zeměmi a Polskem bude na červencovém summitu Aliance ve Vilniusu usilovat o znásobení jejich počtu.