Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).
Podle předsedy ERÚ Stanislava Trávníčka je patrný především boom nejmenších fotovoltaických elektráren s výkonem do deseti kilowattů, tedy typicky střešních instalací na rodinných domech. Ty v prvním pololetí vyrobily ze všech kategorií fotovoltaik nejvíce elektřiny – přes 584 gigawatthodin. „Mezi lety 2022 a 2023 se zvýšila instalovaná kapacita tohoto typu zdrojů o 158 procent a elektřiny vyrobily dokonce o 172 procent více,“ prohlásil Trávníček, který je předsedou Rady ERÚ.
Vzrostl také celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren, a to meziročně o 23,6 procenta na červnových 3,6 gigawattu. Třetinu zaujímají právě nejmenší fotovoltaiky.
„Data zároveň ukazují, že u výkonnějších fotovoltaických zdrojů je rozvoj o poznání pomalejší. Instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren přesahujících výkonem jeden megawatt se například meziročně zvýšila jen o 1,7 procenta a výroba elektřiny se u nich dokonce mírně snížila,“ dodal Trávníček.
Celkově se v loňském roce vyrobilo v Česku 76,9 TWh elektřiny, což znamená meziroční pokles o 9,2 procenta. Největší množství elektrické energie i tak vyprodukovaly tradičně jaderné a parní elektrárny, a to dohromady 81 procent. Spolu s výrobou letos klesla i spotřeba, u elektřiny meziročně o 2,3 procenta a u plynu o 7,9 procenta. Výroba i spotřeba klesaly i loni.
Na poklesu výroby se v pololetí podle úřadu podílely všechny dominantní zdroje. Jaderná produkce z Dukovan a Temelína meziročně klesla o 10,8 procenta a u parních – uhelných elektráren – o 4,6 procenta. Oproti loňsku o 17 procent méně energie vyrobily také paroplynové elektrárny, produkce u vodních zdrojů klesla o 2,8 procenta.
Produkce elektřiny stoupla také u větrných elektráren o 9,1 procenta a u přečerpávacích elektráren o 14,7 procenta.
Pokles výroby je podle analytika XTB Jiřího Tylečka proti předpokladům výraznější. Přičítá to stále trvajícím důsledkům energetické krize a také důrazu na ekologickou produkci. Trend nižší výroby elektřiny podle něj bude pokračovat i v následujících letech, kdy se budou postupně vyřazovat staré uhelné elektrárny a nové kapacity tyto zdroje plně nenahradí. „Během několika následujících let se Česko stane importní zemí a pravděpodobně jí zůstane minimálně do dokončení výstavby nových jaderných zdrojů,“ řekl.
Klesla spotřeba domácností
Nejvíce elektřinou šetřily domácnosti, jejichž spotřeba klesla rovněž o 2,3 procenta. Podnikatelé na hladině nízkého napětí odebrali o 1,3 procenta méně elektřiny, velkoodběratelé na vysokém napětí o jedno procento méně. Spotřebu naopak navýšili velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí, kteří odebrali o 1,8 procenta elektrické energie více.
Ještě výrazněji klesala v prvním pololetí spotřeba plynu. Celkově ho Češi spotřebovali 3,5 miliardy metrů krychlových, což značí meziroční pokles o 7,9 procenta, sdělil ERÚ. Významnou roli hrálo podle úřadu teplejší počasí, po přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pokles činí 0,7 procenta. Největší propad spotřeby plynu nastal v prvním pololetí u domácností, a to o 12,6 procenta. Následují kategorie podnikatelů se středním odběrem (o 11,1 procenta méně), maloodběru (o 10,8 procenta méně) a velkoodběru (o 4,9 procenta méně).
Do tuzemské plynárenské soustavy v prvním pololetí přiteklo podle dat ERÚ 3,1 miliardy metrů krychlových suroviny a odteklo z ní 38,7 milionu metrů krychlových plynu. V obou případech se jednalo o meziroční pokles, a to o 27 procent u dovozu a na vývozu o 94 procent. Tato čísla podle ERÚ demonstrují změnu evropských toků plynu po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině. Zásobníky plynu byly na konci června naplněny ze 77,4 procenta, stav provozních zásob tak činil 2,7 miliardy metrů krychlových plynu.
„Teplé počasí bylo samozřejmě důležitým faktorem jak v případě meziročního poklesu spotřeby elektřiny, tak plynu. Zároveň se ovšem ukazuje, že jsme se naučili energie využívat efektivněji, svou spotřebu snižujeme od počátku roku 2022 prakticky neustále, a to i poté, co cena elektřiny a plynu začala klesat,“ uzavřel Trávníček.
