Solární panel

Výroba elektřiny v Česku v prvním pololetí meziročně klesla o 5,6 procenta na 36,1 terawatthodiny (TWh). Produkci oproti loňsku snížily téměř všechny tradiční zdroje, naopak vzrostla výroba z větrných elektráren či fotovoltaik. Poslední jmenovaná skupina meziročně zvýšila výrobu o více než čtvrtinu. Skokový nárůst zaznamenala výroba elektřiny u malých fotovoltaických elektráren přitom už při porovnání let 2022 a 2023 – o 172 procent, informoval v pondělí Energetický regulační úřad (ERÚ).

Jednou z nejčastějších námitek vůči solární energii byla v minulosti špatná schopnost znovuvyužití materiálů, z nichž jsou panely vyrobené. To se ale podle nové zprávy až nečekaně rychle mění.

Soukromý investor z Pardubic vystavěl v Hradci Králové pětašedesát nových bytů. V projektu domu se zelenou střechou a fotovoltaickou elektrárnou sledoval především splnění přísných energetických parametrů a úspory.

Kam fotovoltaické panely patří, a kam ne? Odbory památkové péče se řídí metodikou, ale každý případ zároveň posuzují individuálně. Na závěrech se s majiteli domů či radními obcí ne vždy shodnou. Momentálně se proti závěrům památkářů ohrazují v Božím Daru, který patří do krajinné památkové zóny. Někdy už padly i pokuty.

Nový výzkum naznačuje, že pokud by měly solární panely odlišný design, mohlo by to v budoucnu zvýšit jejich výkon. Inženýři tuto technologii inspirovanou rostlinnými listy popsali v odborném žurnálu Nature Communications.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

Zatímco větrná energie už v současné době funguje v mořích běžně, u té solární to zatím neplatilo. Přitom nevyužívaná plocha hladiny se k tomto účelu vysloveně nabízí. Nový projekt v Číně ukazuje, že se dá vypořádat i s technologickými komplikacemi.

V Česku bylo během prvního pololetí zprovozněno 45 197 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 487 megawattů. Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok, průměrná velikost elektráren tak postupně roste. Výsledky z pololetí představila ve čtvrtek Solární asociace. V současnosti je v tuzemsku přes 130 330 fotovoltaických elektráren s výkonem 2,97 gigawattu.

V Moravskoslezském kraji vzniká mapa oslunění. Pomůže samosprávám, firmám i jednotlivcům zjistit, která místa jsou ideální pro fotovoltaiku. Hotová by měla být počátkem příštího roku. Tehdy by také již mohla být schválená novela zákona, která stanoví podmínky pro fungování komunitní energetiky. O zřízení takového systému výroby a distribuce elektřiny mají v regionu zájem desítky obcí.

Zájem Čechů o dotace na fotovoltaiku a tepelná čerpadla je letos rekordní. Stát v tomto roce přijal už více než 56 tisíc žádostí, což je téměř čtyřikrát víc než v loňském roce. Zvýšenou poptávku zaznamenávají firmy napříč celou republikou. V některých případech nestíhají. Zájemci si tak mohou počkat i o několik měsíců déle.

Pomoci majitelům domů s rozhodováním, zda a jak mohou na své památkové objekty umísťovat fotovoltaické panely, má nová metodika Národního památkového ústavu (NPÚ). Rozlišuje různé stupně ochrany od kulturní památky, kde se budou podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové i nadále povolovat jen výjimečně, přes památkové rezervace a zóny po chráněná území. V těch by lidé měli mít možnost za určitých podmínek panely na střechy či fasády instalovat. Zástupci NPÚ a ministerstva kultury ve čtvrtek metodiku prezentovali novinářům.

Tisíce domácností si letos pořídily vlastní fotovoltaiku, naopak velké elektrárny se skoro nestaví, i když stát nabízí firmám miliardové dotace. Nepodařilo se totiž zatím zjednodušit ani zrychlit povolování staveb. O prvních změnách už jednají poslanci, další ministerstvo průmyslu připravuje.

Spotřeba plynu v Česku v letošním prvním pololetí klesla podle ministerstva průmyslu a obchodu o pětinu. Bylo co omezovat, protože spotřeba plynu je v Česku jedna z nejvyšších v Evropě. Politici vyzývají, aby se šetřilo dál. Věří, že se jim podaří zajistit dostatek dodávek odjinud než z Ruska, že při dalším podobném poklesu spotřeby jako v prvním pololetí, by jimi již Česko bylo plně zásobené.

Vysoké teploty, které v současnosti panují, snižují účinnost solárních panelů fotovoltaických elektráren. Nejvyšší účinnost mívají solární elektrárny na konci jara či začátkem léta, kdy je dobrá rovnováha mezi počtem slunečních hodin a teplotou kolem 25 stupňů Celsia. Pokud se teploty přibližují čtyřicítce, může dojít v zemích s rozvinutou solární energetikou k významnému poklesu výroby elektřiny.

Plány obcí na Opavsku na zavedení energetické nezávislosti narazily na problém. V prosinci loňského roku kvůli rostoucím cenám plynu a elektřiny založily spolek EnerKom Opavsko a žádají o dotace na výstavbu solárních panelů. Některé vesnice už dokonce peníze získaly, jenže jim panely nemá kdo nainstalovat. Žádný zhotovitel se jim totiž nepřihlásil.

Pardubický kraj chce školy nebo nemocnice s vlastními fotovoltaickými elektrárnami. Návrh už odsouhlasili zastupitelé kraje, hlavním důvodem je skokové zdražování elektrické energie. Hejtmanství předpokládá, že s alternativními zdroji a energetickou soběstačností výrazně ušetří, a to například na nákladech za svícení, teplou vodu, provoz dílen technických škol nebo za elektřinu, kterou spotřebují přístroje ve zdravotnických zařízeních. Na stovky městských budov chce solární panely instalovat i město Brno.

Zdražování energií až o desítky procent zvyšuje zájem domácností o fotovoltaiku. Vyšší ceny zkracují návratnost investice do solárních panelů. Podle odborníků na udržitelné budovy se nyní mohou vyplácet i složitější systémy, které umí případné přebytky vyrobené energie ukládat do baterií. Na optimalizaci pokročilých bateriových úložišť pracují vědci z ČVUT.

Německá firma Sono představila cenově dostupný elektromobil, který se dokáže dobíjet za jízdy přímo ze sluneční energie. Společnost, kterou v garáži založila skupina kamarádů ze školy, už má na model Sion přes čtrnáct tisíc objednávek.

Ve Velké Británii otevřeli první velkokapacitní stanici pro elektromobily. Doba nabití je zhruba 20 minut, umožňuje to vysoký výkon 350 kW. Firma Gridserve plánuje do pěti let vybudovat síť po celé zemi. Mimo jiné tím reaguje na vládní rozhodnutí definitivně ukončit v zemi prodej všech benzinových a dieselových aut v roce 2030.

Výroba solárních panelů by se mohla vrátit z Číny do Evropy. Přispět by k tomu mohli i čeští vědci. Vyšší efektivita nového typu solárních článků je totiž výsledkem mezinárodního výzkumu, do kterého se významně zapojili experti z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Jejich účinnost přiblížili dosud platnému světovému rekordu a zároveň zajistili, že jdou vyrábět sériově.

Energetická společnost ČEZ během pěti měsíců letošního roku zapojila na českých střechách 238 fotovoltaik. Je to o polovinu více než za stejné období loni, kdy jich bylo 155, uvedl generální ředitel společnosti ČEZ Prodej Tomáš Kadlec. Za celý rok podle něj předpokládá firma meziroční nárůst zhruba o 160 instalací, proti loňským 537. Zvýšený zájem zaznamenávají i programy ministerstev, které se zaměřují na úspory energií a podporují i fotovoltaické systémy, například Nová zelená úsporám.

Obce hledají způsob, jak platit méně za elektřinu. Ve spolupráci s ministerstvy pro místní rozvoj a průmyslu připravují projekty na využití solární energie. Sdružení místních samospráv mezitím na radnicích zjišťuje, jaké mají výdaje a možnosti, kam solární panely umístit. Objevovat by se měly na střechách obecních budov.

Obliba čisté energie postupně roste. Před třemi lety obletělo letadlo Solar Impulse svět, lodi na solární pohon se to podařilo ještě o několik let dřív. Podobné projekty inspirovaly desítky lidí po celém světě a jeden z nich přivedl tato ekologická plavidla i na francouzskou riviéru. Malé katamarány se solárními panely si tady postupně razí cestu mezi luxusními jachtami.

Roku 2016 představila Francie ambiciózní plán postavit tisíc kilometrů „solární dálnice“, jejíž povrch měl být tvořený fotovoltaickými panely. Autoři tohoto projektu věřili, že bude schopný zásobovat energií asi pět milionů domů. Aby realizovatelnost vyhodnotili, postavili před třemi roky v Normandii kilometrový koncept. Nyní byla vyhodnocena jeho úspěšnost – byl označený jako selhání.