Jak na vysoké ceny energií? Vědci z ČVUT ukládají přebytky do baterií

Nahrávám video

Zdražování energií až o desítky procent zvyšuje zájem domácností o fotovoltaiku. Vyšší ceny zkracují návratnost investice do solárních panelů. Podle odborníků na udržitelné budovy se nyní mohou vyplácet i složitější systémy, které umí případné přebytky vyrobené energie ukládat do baterií. Na optimalizaci pokročilých bateriových úložišť pracují vědci z ČVUT.

„Energii, kterou vygeneruji z fotovoltaických panelů a nejsem schopen v domě okamžitě spotřebovat, ukládám přímo do baterií. Ekonomicky mi to přináší další úsporu energie,“ říká Jan Včelák. Energii ze Slunce vyrábí už šest let a fotovoltaika u něj doma pokryje až dvě třetiny spotřeby elektřiny.

Návratnost investice se podle jeho odhadu teď zkrátila zhruba o třetinu ze čtrnácti na deset let. Instalaci sám označuje jako experimentální.

Existuje ale také řada komerčních bateriových úložišť pro domácnosti. Jejich optimalizaci se věnují vědci z Centra udržitelných budov při Českém vysokém učení technickém.

Nabíjení se nastaví podle ceny energií

Jako zdroj jsou v laboratoři zapojené solární panely, které dodávají elektřinu podle simulovaného počasí. Proud pak odebírají simulované spotřebiče. Smyslem je vyladit bateriové úložiště tak, aby s energií pracovalo co nejefektivněji. Podle výkyvů počasí, odběrů i cen elektřiny. Nemusí přitom pracovat jen s energií ze Slunce, ale i s tou ze sítě.

„Je potom schopný nabíjet v době, kdy je cena nízká, a využívat získanou kapacitu tehdy, kdy je zase cena elektrické energie na trhu vysoká,“ řekl k mechanismu fungování vedoucí výzkumného týmu Fotovoltaických systémů z ČVUT Petr Wolf.

Podobné úložiště pro rodinný dům vyjde asi na čtvrt milionu. Podle vědců se při současných cenách může vyplatit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...