Jak na vysoké ceny energií? Vědci z ČVUT ukládají přebytky do baterií

Nahrávám video

Zdražování energií až o desítky procent zvyšuje zájem domácností o fotovoltaiku. Vyšší ceny zkracují návratnost investice do solárních panelů. Podle odborníků na udržitelné budovy se nyní mohou vyplácet i složitější systémy, které umí případné přebytky vyrobené energie ukládat do baterií. Na optimalizaci pokročilých bateriových úložišť pracují vědci z ČVUT.

„Energii, kterou vygeneruji z fotovoltaických panelů a nejsem schopen v domě okamžitě spotřebovat, ukládám přímo do baterií. Ekonomicky mi to přináší další úsporu energie,“ říká Jan Včelák. Energii ze Slunce vyrábí už šest let a fotovoltaika u něj doma pokryje až dvě třetiny spotřeby elektřiny.

Návratnost investice se podle jeho odhadu teď zkrátila zhruba o třetinu ze čtrnácti na deset let. Instalaci sám označuje jako experimentální.

Existuje ale také řada komerčních bateriových úložišť pro domácnosti. Jejich optimalizaci se věnují vědci z Centra udržitelných budov při Českém vysokém učení technickém.

Nabíjení se nastaví podle ceny energií

Jako zdroj jsou v laboratoři zapojené solární panely, které dodávají elektřinu podle simulovaného počasí. Proud pak odebírají simulované spotřebiče. Smyslem je vyladit bateriové úložiště tak, aby s energií pracovalo co nejefektivněji. Podle výkyvů počasí, odběrů i cen elektřiny. Nemusí přitom pracovat jen s energií ze Slunce, ale i s tou ze sítě.

„Je potom schopný nabíjet v době, kdy je cena nízká, a využívat získanou kapacitu tehdy, kdy je zase cena elektrické energie na trhu vysoká,“ řekl k mechanismu fungování vedoucí výzkumného týmu Fotovoltaických systémů z ČVUT Petr Wolf.

Podobné úložiště pro rodinný dům vyjde asi na čtvrt milionu. Podle vědců se při současných cenách může vyplatit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 21 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.