Vysoké teploty, které v současnosti panují, snižují účinnost solárních panelů fotovoltaických elektráren. Nejvyšší účinnost mívají solární elektrárny na konci jara či začátkem léta, kdy je dobrá rovnováha mezi počtem slunečních hodin a teplotou kolem 25 stupňů Celsia. Pokud se teploty přibližují čtyřicítce, může dojít v zemích s rozvinutou solární energetikou k významnému poklesu výroby elektřiny.
Výkon solárních panelů se snižuje s rostoucí teplotou o přibližně 0,4 procenta na každý stupeň Celsia. Je to způsobeno chováním polovodičové struktury, která tvoří fotovoltaický článek. Čistě z fyzikálního hlediska tak účinnost fotovoltaických panelů s každými 25 stupni Celsia rostoucího tepla klesá zhruba o deset procent.
„Solární panely fungují na základě polovodičů. Fotovoltaika potřebuje ne teplo, ale světlo. Velice dobře funguje třeba ve dnech, kdy je nízká teplota ale hodně slunce,“ vysvětluje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Je podle něj ale důležité připomenout, že při vedrech mají problémy skoro všechny elektrárny. „Ty staré zdroje kvůli chlazení, protože spotřebují enormní množství vody, které bude v letních měsících méně a méně,“ uvedl Krčmář.
Pokles výkonu solárních panelů ale podle něj není enormní. „A fotovoltaika vyrábí v létě nejvíc přesně v okamžik, kdy všichni zapínají klimatizaci, mrazírny jedou na plno. Elektřinu v tu dobu vyrábějí levně,“ dodal Krčmář.
Solární energetika v Česku
Fotovoltaické elektrárny v loňském roce podle Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy České republiky vyrobily téměř 2,2 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Největší podíl na výrobě mělo hnědé uhlí, z něhož se vyrobilo 31,4 TWh elektřiny. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 30,7 TWh elektřiny.
Nejvíce elektřiny vyrobily loni české solární elektrárny v červnu, a to téměř 322 gigawatthodin (GWh). Na druhém místě je červenec s 291,5 GWh. V roce 2020 solární elektrárny vyrobily přes 2,2 TWh elektřiny, tedy mírně více než loni.
„Účinnost fotovoltaických panelů opravdu mírně klesá s rostoucí teplotou, současná vedra nejsou proto pro výrobu optimální. Nicméně tento nežádoucí efekt je více než vyvážen delší dobou osvitu v létě, celkově je proto léto obdobím s vysokou výrobou solární elektřiny,“ řekl analytik ENA Jiří Gavor. Ideální podmínky podle něj poskytuje kombinace dlouhého osvitu a nižší teploty, které jsou typické pro lokality s vyšší nadmořskou výškou.
„Obecně sice platí, že fotovoltaické elektrárny v součtu vyrobí nejvíc bezemisní elektřiny v letních měsících (červen až srpen), ale využití instalovaného výkonu v tomto období je nižší, než je potenciál panelů, a to hlavně kvůli tepelným ztrátám,“ doplňuje mluvčí ČEZ Martin Schreier.
Řešením, které dokáže částečně snižovat tepelné ztráty, jsou v těchto dnech podle něj třeba plovoucí fotovoltaické elektrárny, a to díky přirozenému chlazení vodní hladinou. Současně tyto panely s účinností okolo dvaceti procent dokáží pohltit až jednu pětinu slunečního záření, přeměnit jej na elektrickou energii a přispívají tak k eliminaci oteplování.
