Mezinárodní tým, jehož součástí jsou čeští vědci, vyvinul prototyp fotovoltaických článků s vysokou účinností. Mohou zvýšit evropskou konkurenceschopnost při výrobě solárních panelů, zároveň by neměly být nákladné. Výzkumníci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV) v rámci projektu vyvinuli také metodu kontroly solárních článků.
Na projektu NextBase spolupracovalo 14 pracovišť z osmi zemí světa, mimo jiné z Francie, Belgie, Německa, Švýcarska a Itálie. „Výsledek projektu je prototyp solárního článku s velmi pěknou účinností, který by měl ve výhledu dvou až tří let přicházet do praxe,“ řekl Martin Ledinský z Fyzikálního ústavu AV.
Výzkumníci dosáhli 25,4 procenta účinnosti článků. Podle dalšího spoluřešitele Antonína Fejfara se tím blíží světovému rekordu 26,7 procenta, který drží japonská firma Panasonic. Fejfar uvedl, že výzkumníci nyní navíc využili technologii připravenou pro automatizovanou, sériovou výrobu. Běžná účinnost fotovoltaických článků se pohybuje zhruba mezi 12 a 17 procenty.
„Fotovoltaický průmysl má danou cestu ve zvyšování účinnosti fotovoltaiky. Není splnitelná jiným způsobem než přechodem na trochu jinou technologii, což je ta, kterou jsme zkoumali,“ podotkl Ledinský, který vyvinul praktickou techniku kontroly kvality kontaktů těchto solárních článků. Podle AV dosud neexistovala.
Připraveno pro praxi
Právě techniku kontroly kontaktů Evropskou komisí, která tříletý výzkum podpořila v rámci projektu Horizon 2020, označila jako jeden ze tří hlavních využitelných výstupů. Při výzkumu se navíc podle AV podařilo zkrátit dobu měření z původních hodin na sekundy, takže ji lze využít i v reálném čase na výrobních linkách.
Výrobu inovovaných solárních článků chce spustit jeden z průmyslových partnerů projektu, firma Meyer Burger. Podle Ledinského společnost nyní shání investory pro továrnu v Německu, potenciál výroby je podle jeho slov asi dva GW ročně. Další průmyslový partner v projektu, italský Enel, loni spustil prototypovou výrobu na Sicílii. Zatím s kapacitou 0,2 GW. Velká část solárních panelů se nyní do Evropy dováží z jihovýchodní Asie.
