Britové si nabíjí elektromobily v první velkokapacitní stanici. Budou prý po celé zemi

Nahrávám video

Ve Velké Británii otevřeli první velkokapacitní stanici pro elektromobily. Doba nabití je zhruba 20 minut, umožňuje to vysoký výkon 350 kW. Firma Gridserve plánuje do pěti let vybudovat síť po celé zemi. Mimo jiné tím reaguje na vládní rozhodnutí definitivně ukončit v zemi prodej všech benzinových a dieselových aut v roce 2030.

Dobíjecí stanice se nachází v Essexu 70 kilometrů od centra Londýna. Jde o první plně elektrickou stanici na ostrovech. Chlubí se především výkonem – 350 kW. Dost na to, aby se do 20 minut nabilo až šestatřicet aut najednou. Dojezd je odhadován na více než 300 kilometrů.

„Stanice je hlavně pro ty, kteří nemají možnost dobíjet doma. To je asi 40 procent lidí,“ uvádí zakladatel a výkonný ředitel firmy Gridserve Toddington Harper.

Samostatných dobíječek má Británie v současnosti víc než benzinových stojanů. Po celé zemi přes deset tisíc. Ovšem s nižším výkonem. Pokud je podobná mini stanice obsazená, musí řidič dlouho čekat nebo hledat další v okolí. Ne vždy úspěšně.

Britští řidiči nejsou přesvědčeni o výhodnosti elektromobilů

Zaváděcí cena v hrabství Essex je v přepočtu sedm korun za kilowatthodinu. V Česku se může vyšplhat až na třináct. Část elektřiny na elektrostanici v Essexu vyrábí solární panely přímo nad stojany. Zbytek pochází z obnovitelných zdrojů nedaleko stanice.

Podle Harpera se s elektromobily pojí nízké náklady na energii a provoz, které vykompenzují vyšší náklady na pořízení. Firma Gridserve chce do pěti let mít po celé zemi sto podobných stanic, což je dobrá zpráva pro vládu v Londýně. Ta plánuje od roku 2030 zakázat prodej nových benzinových a dieselových aut, takzvaných hybridů pak o pět let později.

„V Británii počet elektromobilů rychle narůstá. Jenže mezi nově pořízenými auty tvoří podle statistik míň než sedm procent. Důvodem je to, že řidiči pořád nejsou dostatečně přesvědčení o výhodnosti nákupu elektromobilu. Ten je mnohem dražší než auta se spalovacími motory. Podle analytiků je třeba mnohem větších investic do infrastruktury pro nový typ vozů,“ říká zpravodaj ČT Bohumil Vostal.

Právě do infrastruktury pro elektromobily chce Johnsonův kabinet zatím investovat v přepočtu přes 14 miliard korun. Podle některých automobilek je Johnsonovo tempo zběsilé a upozorňují, že svou výrobu mohou přesunout do zahraničí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet případů hantaviru souvisejících s plavbou v Atlantiku vzrostl na dvanáct

Počet případů nákazy hantavirem souvisejících s výletní lodí v Atlantiku vzrostl na dvanáct, nově se infekce potvrdila u nizozemského člena posádky, oznámil podle agentury AFP šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Nemoci podlehli tři lidé. Ředitel WHO opět vyzval představitele zemí, odkud cestující i členové posádky pocházeli, aby striktně dodržovali karanténu.
před 30 mminutami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
12:53Aktualizovánopřed 52 mminutami

Pokud by byl někdo tak pošetilý a útočil na NATO, reakce bude devastující, řekl Rutte

Ministři zahraničí NATO se sešli ve švédském Helsingborgu, aby jednali před nadcházejícím summitem v Ankaře. Prioritami pro něj jsou podle generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho větší investice do obrany členských států a pomoc napadené Ukrajině. Také ubezpečil, že závazek spojenců vyplývající z článku pět smlouvy je „neochvějný“. Dříve v pátek prohlásil, že Evropa bude svou pozici v NATO dál posilovat, aby snížila závislost na USA.
09:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, dopravu to nezdrží, řekl Metnar

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem.
před 2 hhodinami

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 3 hhodinami

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 4 hhodinami

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 4 hhodinami
Načítání...