Musíme najít mezery v pomoci obcím po povodních, řekl Jurečka

Nahrávám video

Ministerstvo práce a sociálních věcí dosud poslalo domácnostem v záplavami postižených krajích 400 milionů korun, uvedl šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání členů vlády se starosty a starostkami povodněmi zasažených obcí a zástupci Moravskoslezského kraje. Doplnil, že jednou z priorit těchto setkání je najít mezery a nedostatky v pomoci po záplavách. Ministr práce chystá legislativní úpravu, která umožní financovat náhradní ubytování obětem velké vody, které přišly o dům. Příspěvek by se měl pohybovat od patnácti zhruba do dvaceti tisíc měsíčně.

Ministři starostům představili programy pomoci firmám a domácnostem v regionech zasažených ničivými zářijovými povodněmi. „Cílem jednání bylo prodiskutovat všechny kroky, které směřují na veškerou pomoc okolo obnovy po povodních. Tedy pomoc domácnostem, obcím, ale také podnikatelskému sektoru,“ přiblížil Jurečka.

Kromě již poslané pomoci počítá ministerstvo práce a sociálních věcí s náklady na nouzové ubytování, náklady týkajícími se úhrad energií spojených s vysoušením, ale i s vyšší nákladovostí topné sezony.

„Jednak jsme probrali programy, které už běží nebo se momentálně rozbíhají, také jsme slyšeli cennou vazbu zejména k tomu, co nefunguje,“ doplnil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Nejsme tady naposledy, čeká nás ve spolupráci s postiženými regiony příprava klíčového dokumentu obnovy území. V první fázi to je odstraňování škod, sanace a finanční pomoc. Druhá věc je systémovější a dlouhodobější, a to jak území obnovovat a rozvíjet,“ poznamenal Stanjura.

Nahrávám video

Zvýšení schodků

Povodně zasáhly v polovině září zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Stanjura minulý týden odhadl rozsah škod na státním majetku na 25 až 30 miliard korun, další desítky miliard škod budou podle něj na soukromém, obecním a krajském majetku.

Vláda minulý týden uvolnila na odstraňování následků záplav tři miliardy korun. Miliarda je určena na pomoc domácnostem, dvě miliardy na obnovu vodovodů, kanalizací a čističek. Už dříve rozhodla, že každá domácnost postižená povodněmi dostane v průměru 40 tisíc korun.

Stát chystá i podporu firmám. Ministři budou o podmínkách čerpání ještě s podnikateli jednat, Stanjura zmínil například požadavek, aby firmy investovaly do inovací.

Vláda kvůli povodním zvýšila schodek letošního rozpočtu o 30 miliard korun na 282 miliard, u rozpočtu na příští rok zvedla deficit proti původnímu návrhu o deset miliard korun na 241 miliard.

Olomoucký kraj na obnovu obdrží půl miliardy, napsal bývalý hejtman

Olomoucký kraj získá od vlády půlmiliardovou finanční dotaci na okamžitou pomoc území postiženému katastrofálními záplavami. O uvolnění peněz požádal před dvěma týdny ministerstvo financí nyní již bývalý hejtman Josef Suchánek (STAN), který o kladném vyřízení žádosti informoval na sociální síti.

Zprávu o tom, že vláda žádosti Olomouckého kraje vyhověla, sdělil Suchánkovi před předáním funkce novému hejtmanovi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Jde o další peníze, které potřebujeme ve zrychleném režimu distribuovat do území tak, aby se mohly bez zdržení finančně pokrývat práce firem, které na povodněmi postiženém území působí nebo budou působit. Vše v rámci prodlouženého stavu nebezpečí do 12. listopadu 2024,“ upřesnil nyní již bývalý hejtman.

Obnova zasaženého území bude prioritou i pro nově zvolené vedení kraje, v jehož čele v pondělí stanul lídr krajské kandidátky hnutí ANO a poslanec Ladislav Okleštěk, který v čele hejtmanství stál už v letech 2017 až 2020. I z tohoto důvodu krajští zastupitelé rozhodli o zřízení funkce uvolněného zastupitele, který se stane koordinátorem pro pomoc a obnovu zaplaveného území. Této role se ujme starosta Šumperka Miroslav Adámek (ANO), který nedávno prohrál senátní souboj s nezávislým kandidátem Stanislavem Balíkem.

Provoz na trati Bruntál–Krnov se má obnovit 26. listopadu

Železniční trať mezi Bruntálem a Krnovem, kterou v září poškodily povodně, by měla být znovu zprovozněna 26. listopadu. Do konce roku by pak měly být opět v provozu také tratě směřující z Krnova do Opavy a do Třemešné. Ještě tento týden by se měla otevřít silnice I/45 z Krnova směrem do Nových Heřminov. V Krnově to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Ministr připomněl, že minulý týden se podařilo po povodni zprovoznit trať mezi Opavou a Ostravou. „Teď nás čekají další zprovozňování tratí právě v okolí Krnova směrem na Bruntál, tam bychom se měli dostat do provozu 26. listopadu, a do konce letošního roku bychom rádi zprovoznili i trať směřující jak z Krnova směrem na jih, tak také směrem na sever,“ řekl Kupka.

Dále uvedl, že nejdéle zůstane v Moravskoslezském kraji uzavřená trať z Opavy směrem do Kravař. „Tam to postižení je ještě závažnější. Bude to vyžadovat investiční akci vybudování nového mostu a zároveň úpravu železničního tělesa tak, aby dokázalo vzdorovat třeba i dalším záplavám. Tam to bude náročnější,“ řekl Kupka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 20 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled