Padesát tisíc korun. Tolik činí dar pro každou rodinu, které povodně zničily obytnou část domova. Takových rodin je přes 3800 a humanitární organizace mezi ně rozdělují na dvě stě milionů. Shromáždily je z darů zaslaných po zářijové pohromě, která poničila města a vesnice například na Jesenicku. Měsíc po povodních zasažené oblasti stále trápí řada problémů. Ať už se jedná o přetíženost techniků a kominíků, nebo o vážně poškozenou infrastrukturu.
Snáz se dostanou do Polska než domů. Části Česka stále trápí následky povodní
Události: Měsíc od povodní (zdroj: ČT24)
Následky velké vody v moravskoslezském regionu stále nejde přehlédnout. Statici tam rozhodli o demolici sedmdesáti dvou staveb. Na Olomoucku šlo k zemi zatím 33 objektů. U dalších se vyčkává, až vyschnou.
Dům, kde žije v nájmu Pavel Krupala s rodinou, zaplavila voda do výšky metru a půl. V ložnici se teď bydlet nedá. „Museli jsme to (stěny a omítku v ložnici) co nejvíce omlátit, aby to schlo, protože za chvíli bude zima,“ říká Krupala. I proto topí a vysouší. Vyšší náklady na elektřinu nebo pořízení nových postelí a postýlky chce šestičlenná rodina z Vidnavy pokrýt penězi, které začala přerozdělovat jesenická charita. „Chtěl bych poděkovat lidem, kteří nám přispěli,“ neskrývá vděk Krupala.
Část lidí peníze obdrží v hotovosti
Dar pro každou rodinu činí už zmíněných padesát tisíc. Hotovost je ale výjimkou, většině vytopených je charita pošle na účet. „Řada lidí se potýká s finančními problémy, někteří mají i exekuce. A pokud by peníze dostali na účet, tak by o ně přišli, takže jsme připraveni smlouvou, kterou máme ošetřenou, zajistit, že lidé mohou dostat peníze na ruku,“ vysvětluje dobrovolnice z Charity Jeseník Věra Ingrová.
Charita vybírá obdarované podle seznamu, který si vytvořila v terénu krátce po záplavách. Ve Vidnavě eviduje přes osmdesát domácností, které mají na povodňový příspěvek nárok. Během prvních dvou hodin si pro peníze přišlo třicet pět lidí.
Byla mezi nimi i Věra Lapčíková, která se stará o dva syny s postižením. Suterén měli pod vodou celý, v obytné části stálo asi 40 centimetrů vody. „Bylo tady dřevěné obložení, to vytrhali. I stěnu a botníky, všechno je pryč. Mrazáky, čtrnáct dní stará pračka, kotel na topení, bojler,“ popisuje škody Lapčíková. Jen za nový plynový kotel zaplatila přes osmdesát tisíc, takže přesně ví, na co peníze využije. Po povodni uvažovala nad stěhováním na bezpečnější místo. I kvůli mladšímu synovi to ale nepůjde a zůstanou ve Vidnavě.
Technici a kominíci jsou přetížení
Lidi v postižených oblastech znervózňuje také blížící se zima. Hlavně v rodinných domech často nemají opravené topení. Firmy, které instalují nové kotle, jsou momentálně přetížené. Podobně jako kominíci. V jednom z domů voda starý kotel úplně zaplavila. Nový přišli technici nainstalovat po měsíci. Dříve neměli termín. Během dne vyřídí desítky hovorů a dalších poptávek. Nový kotel navíc neznamená, že si majitelé nemovitosti brzy zatopí. Počkat budou muset na kominíka, což potrvá několik dalších dní.
„Musí se vyměnit komínová vložka, a jakmile nám dá kominík vědět, že to má hotové, tak přijede někdo z nás,“ vysvětluje pracovní postup technik-plynař Bohuslav Pučan.
Nového kotle se dočkala i Jarmila Kaděrková. Voda ji vyplavila všechny sklepní místnosti. „Kotel to vzalo, všechno zařízení, co tady bylo, je pryč,“ popisuje rozsah škod. V domě teď má pouze 16,5 stupně Celsia.
Dodávky centrálního tepla byly v Krnově obnoveny před týdnem. I tady ale ještě dochází k výpadkům. Zaplaveno bylo totiž téměř devadesát procent všech výměníkových stanic ve městě.
Zasažené oblasti trápí i potíže s infrastrukturou
Dalším problémem jsou chybějící mosty. Na Jesenicku se někteří místní i měsíc po povodni jen stěží dostávají domů. Hlavní tahy už s opatrností průjezdné jsou.
Hlavní silnice v Bělé pod Pradědem valící se proud přežila. Rozvodněná řeka brala mosty, lávky a hlavně místní komunikace. „Tak, jak to bylo v roce 1997, je to i teď. To samé, úplně,“ je přesvědčený obyvatel Bělé pod Pradědem Václav Lejsal. Jediný přístup k místním domům teď vede přes stodolu a pozemky Miroslava Hajdy. „Nemáme špatné vztahy se sousedy, takže není problém,“ popisuje Hajda.
Jako první byl na Jesenicku vybudován provizorní most vedoucí k vodárně, která zásobuje tisíce domácností. Právě díky tomu se v oblasti podařilo obnovit dodávky pitné vody. „Přívod samotný byl zásadním způsobem poškozen a tím pádem byl přívod do vodárny zastaven,“ vysvětluje starosta Bělé pod Pradědem Radomír Neugebauer (nestr.).
Na silnici do Jeseníku ubylo těžké techniky, nezmizela ale omezení. Po cestě z Lipové-lázní směrem do Javorníku je potřeba dávat pozor na řadu zúžení. Vozovka je totiž podemletá.
Problémy jsou i v Kobylé nad Vidnavkou, kde voda rovněž poškodila komunikaci. Místem se dalo projet už dva dny po povodni po provizorním násypu. Dodnes je sem vjezd na vlastní nebezpečí. To by se ale od příštího týdne mohlo změnit. „Budou nám tady asfaltovat silnici, po které už od pondělí bude jezdit autobusová doprava, tak jak byli občané zvyklí,“ přibližuje starostka obce Miroslava Rybáriková (nestr.).
Provizorní asfalt už je hotový na silnici první třídy v České Vsi. Místní se v současné době paradoxně dostanou snáz do Polska než k vlastním domům. Zatímco v části obce už se pracuje, řešení pro pětici nemovitostí nad řekou je zatím v nedohlednu. Jejich majitelé budou domů chodit pěšky do doby, než obec vybuduje jinou přístupovou cestu. Podél řeky už to nepůjde.
