Plynový kotel

Není vidět ani cítit, přesto každý rok zabíjí. Hlavně na začátku topné sezóny. Třeba ve středu ráno přiotrávil oxid uhelnatý pět lidí v Příbrami. I proto odborníci připomínají dvě věci: mít doma detektor, který zvýšenou koncentraci jedovatého plynu odhalí, a nepodceňovat kontrolu kotle. K prvotním příznakům otravy oxidem uhelnatým patří slabost, únava, zrychlené dýchání nebo silné bušení srdce. V takovém případě by se měl člověk co nejrychleji dostat k otevřenému oknu k přísunu čerstvého vzduchu.

Padesát tisíc korun. Tolik činí dar pro každou rodinu, které povodně zničily obytnou část domova. Takových rodin je přes 3800 a humanitární organizace mezi ně rozdělují na dvě stě milionů. Shromáždily je z darů zaslaných po zářijové pohromě, která poničila města a vesnice například na Jesenicku. Měsíc po povodních zasažené oblasti stále trápí řada problémů. Ať už se jedná o přetíženost techniků a kominíků, nebo o vážně poškozenou infrastrukturu.

Úřady, podniky i domácnosti v Německu projevily po začátku rusko-ukrajinské války dostatek duchaplnosti, a zásoby paliva jsou tak nyní v zemi dostatečné. Svou pozitivní roli však také sehrála mimořádně přívětivá zima, která se ale nemusí napřesrok opakovat. Představitelé německého regulačního úřadu tak vybízejí k opatrnosti.

Domácnosti spotřebují v Česku zhruba 30 procent veškeré energie, nejvíc dlouhodobě na topení a ohřev vody. Jejich podíl je tak podobný jako u průmyslu. Vyplývá to z průzkumu Energo 2021 Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tento rok se ale některé trendy mění. Soukromí odběratelé kvůli vysokým cenám upravují své návyky a začínají šetřit.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) omezí v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů na pevná paliva i v programu Nová zelená úsporám podporu pro plynová zařízení. Zároveň zvyšuje dotaci na tepelná čerpadla. Úpravy mají snížit závislost Česka na zemním plynu z Ruska. Resort také předloží vládě návrh novely zákona, která o dva roky odloží zákaz provozu starých kotlů na uhlí.