Domácnosti spotřebují v Česku zhruba 30 procent veškeré energie, nejvíc dlouhodobě na topení a ohřev vody. Jejich podíl je tak podobný jako u průmyslu. Vyplývá to z průzkumu Energo 2021 Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tento rok se ale některé trendy mění. Soukromí odběratelé kvůli vysokým cenám upravují své návyky a začínají šetřit.
Lidé kupují čím dál víc domácích spotřebičů, zároveň ale hledají, jak šetřit energiemi
8 minut
Události: Jak se šetří s energiemi
Sporák, rychlovarná konvice, pračka nebo lednice jsou přístroje, které jsou snad v každém českém bytě. Podle statistiků jich lidé kupují čím dál víc. I proto zhruba 28 procent spotřeby elektřiny v domácnosti připadá právě na domácí přístroje.
„V případě sušiček prádla, kterými bylo v roce 2015 vybaveno pouhých pět procent domácností, vzrostla v roce 2021 jejich vybavenost téměř na 25 procent. V případě myček nádobí vzrostla jejich vybavenost z 36,5 procent na 46,6 procent,“ popisuje vedoucí oddělení statistiky z ČSÚ Zbyněk Štech.
Jenže teď české domácnosti začínají šetřit. Snížila se tak meziročně nejen spotřeba elektřiny, ale i plynu. „V podstatě se dá říct, že temelínský blok jaderné elektrárny potřebuje Praha ve špičkovém čase, což bývá ve tři, čtyři hodiny odpoledne, a dneska už tak tomu není. Ta spotřeba je možná i o deset procent nižší, než bývala,“ uvádí mluvčí PRE Petr Holubec.
Zatím se na topení šetří
Nejvíc elektřiny v Česku se ale odebírá hlavně dopoledne, kdy funguje většina firem, lidé zapínají spotřebiče a jsou otevřené i školy nebo úřady. V prvním pololetí byla energetická soustava nejvytíženější 12. ledna v 10 hodin. Naopak nejmenší odběr je v noci a krátce nad ránem.
Zatímco loni 67 procent domácností topilo nad 22 stupňů Celsia, letos i díky teplejšímu počasí zatím šetří. Navíc ty, které mají možnost, topí tuhými palivy. „Dvacet procent domácností má možnost využít více zdrojů na vytápění. Typickým příkladem užití více zdrojů je plynový kotel a krb,“ říká ředitel odboru statistiky průmyslu a energetiky z ČSÚ Radek Matějka.
Podle analytiků se dá očekávat, že Češi průměrnou teplotu v bytech kvůli drahým energiím letos zřejmě sníží. Významnou úsporou energií může být zateplení domu a výměna oken. Podle statistiků má 85 procent českých domácností nějakým způsobem své domy zateplené. V posledních letech navíc Češi čím dál častěji využívají k vytápění obnovitelné zdroje energií a staví energeticky úsporné domy.
V přepočtu na obyvatele potřebují nejvíc energie domácnosti ve Finsku, Norsku nebo Lucembursku. Energetická náročnost českých domácností je pak podobná jako v Belgii nebo Irsku. Naopak výrazně méně energií využijí domácnosti na jihu Evropy, kde mají nižší hlavně náklady na topení.
Významně se v Evropě liší i to, kolik energií lidé spotřebují v kuchyni. Česko patří mezi státy, které jich na vaření vydávají nejvíc. V rámci EU jsou před námi už jen Portugalci. Naopak nejméně doma vaří Nizozemci, Švédové nebo Belgičani. Jsou až tři a půlkrát úspornější než Češi.
V Jihlavě bude teplo dražší
Teplo v Jihlavě příští rok zdraží, ale původní avizované zvýšení cen až o tři sta procent se díky takzvanému cenovému stropu odkládá. I tak Jihlavské kotelny rozeslaly vlastníkům dopis, kde předpokládají zdražení o 60 procent. Zatímco letos stálo teplo ve dvoupokojovém bytě ročně zhruba 18 tisíc korun, příští rok za něj lidé dají až 30 tisíc.
Lidé, kteří se dostanou i kvůli zvýšení cen tepla do problémů, mohou žádat o pomoc úřad práce. Jde například o příspěvek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc. Jihlavské kotelny vyrábí 85 procent tepla z plynu. I když topná sezona začala před měsícem, centrální vytápění se řídí počasím, kdy jsou kotelny odstavovány při venkovní teplotě přesahující 15 stupňů Celsia.
