Po ničivých povodních, které Moravu a Slezsko zasáhly v polovině září, statici na území Moravskoslezského kraje rozhodli o demolici celkem dvaasedmdesáti staveb. Z toho je třicet sedm rodinných domů. Nejvíc budov k demolici je na horním toku řeky Opavy na Bruntálsku. Jde především o Zátor, Širokou Nivu, která například přišla o budovu kina, či Brantice.
Dvě desítky demolic provedli přímo hasiči. „Jednalo se o případy, kdy budovy například ohrožovaly sousední objekty a hrozily zřícením. Zbývající připadly soukromým společnostem nebo je lidé provedli svépomocí,“ řekl ředitel moravskoslezských hasičů Radim Kuchař.
Demolice se prováděly i ve větších městech. V Krnově šly nebo půjdou k zemi tři budovy, jedna patří radnici. „Město Krnov eviduje první objekt ve svém vlastnictví, který povodeň poškodila natolik, že statik rozhodl o jeho odstranění. Jedná se o nebytový prostor na náměstí Minoritů, v němž byl do povodně zverimex. Město je v kontaktu s nájemcem a řeší s ním pronájem alternativních prostor,“ řekla mluvčí města Dita Círová.
Bydlení v mobilních domcích
V kraji zůstává přibližně třicet lidí, jejichž domovy jsou neobyvatelné a zatím nemají střechu nad hlavou. V Branticích dvěma rodinám pomohla obec. Pořídila dva mobilní domy na kolečkách, uvedlo v pátek regionální vydání deníku MfDnes. „Už jsou na pozemcích budoucích uživatelů. Teď budeme řešit připojení na sítě,“ řekl starosta Brantic Daniel Říha (Brantice a Radim SPOLEČNĚ).
Vedení vesnice se rozhodlo pořídit mobilní domky za vlastní peníze, přestože náhradní ubytování pro vyplavené rodiny přislíbil řešit krajský úřad. „Navrhovaný typ ubytování našim obyvatelům nevyhovuje. Mělo by jít o bydlení v penzionu, které by navíc kraj hradil jen ve stavu nebezpečí. Pak bychom to stejně řešili my. Takže jsme šli rovnou vlastní cestou,“ uvedl starosta. Deník píše, že domky vyšly obec celkem na téměř půl milionu korun.
V kraji stále pomáhají čtyři stovky vojáků
Hejtman Josef Bělica (ANO) dodal, že v Moravskoslezském kraji stále působí bezmála čtyři sta vojáků s devadesáti osmi kusy techniky. Bez plynu podle něj zůstává sto jednadvacet přípojných míst v Holčovicích na Bruntálsku. Provizorně tam je z cisterny zásobován plynem domov pro seniory. Do konce října by u většiny měla být dodávka obnovena.
Bez elektřiny je v regionu jednatřicet domů. „Kapacity dodávek elektřiny jsou dostatečné na to, aby lidé v případě potřeby mohli elektřinou topit,“ řekl a dodal, že ČEZ vyměnil tři tisíce vodou poškozených elektroměrů. Další mění.
Víc domácností zůstává bez plynu
Kvůli povodním bylo v Česku v polovině září bez proudu víc než čtvrt milionu domácností, v současnosti už jich jsou jen desítky. Podle ministerstva průmyslu jde o místa, která nelze připojit z objektivních důvodů, nebo u nichž majitel kvůli nezpůsobilé elektroinstalaci objektu o připojení nepožádal. Výrazně vyšší je počet domácností, které se musí obejít bez dodávek plynu. Z více než osmi tisíc tří set odpojených odběrných míst se podařilo do poloviny října obnovit dodávky u zhruba šesti a půl tisíce z nich. Většina zbývajících bude připojena do konce měsíce, uvedlo ministerstvo.
Vysoké škody povodně způsobily vodohospodářům. Podnik Povodí Moravy odhadl škodu na majetku na téměř tři miliardy korun, ještě ji ale bude upřesňovat. Velká voda nejvíce poškodila toky a jejich okolí na Šumpersku, kde odhady škod dosahují dvou miliard korun. Jde o toky Branná, Krupá, Desná, Morava, Merta a Mírovka. „Poškozeno je zejména břehové opevnění koryt toků, opěrné zdi, protipovodňové hráze a konstrukce objektů v tocích, jako jsou stupně a jezy. Na mnoha místech je nutné odtěžit nánosy,“ upřesnila Jana Kučerová, která je pověřena vedením útvaru vnějších vztahů a marketingu státního podniku. Opravit je na mnoha místech potřeba i protržení břehů v důsledku záplav.
Škody na vodovodech a kanalizacích
Škody na majetku povodně způsobily i Krnovským vodovodům a kanalizacím. Podnik je zatím vyčíslil na nejméně třicet milionů korun, nemusí to být ale konečná částka. Zaplavená byla obě prameniště i čistírna odpadních vod, na mnoha místech došlo k roztržení vodovodního potrubí a k zanesení kanalizační sítě, voda s sebou vzala i oplocení vodárenských objektů. Jednatel vodárenské společnosti Libor Staněk uvedl, že největší škody eviduje na čistírně odpadních vod, kde i přes demontáže elektromotorů, které byly provedeny před povodní, došlo k zatopení rozvaděčů, servopohonů a dalšího elektrického zařízení.
Povodně zasáhly v polovině září zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odhadl rozsah škod na státním majetku na pětadvacet až třicet miliard korun, další desítky miliard škod budou podle něj na soukromém, obecním a krajském majetku. Vláda kvůli povodním zvýšila schodek letošního rozpočtu o třicet miliard na 282 miliard korun, u rozpočtu na příští rok zvýšila schodek proti původnímu návrhu o deset miliard na 241 miliard korun.
