Povodně roku 2002 byly největší v dějinách země

Před dvaceti lety Čechy zasáhla ničivá povodeň. V Ústeckém kraji voda zatopila města a obce především na Litoměřicku, Ústecku a Děčínsku. Mezi nimi i Terezín. Právě snímky zatopeného Národního hřbitova v pevnostním městě a lachtan Gaston z pražské zoo se staly symboly povodní, které v srpnu 2002 postihly velkou část republiky.

Záplavy z roku 2002 označují vědci jako největší v dějinách země. Zasáhly do životů stovek tisíc lidí. S nelibostí na ně dodnes vzpomíná i Miloš Vrbka z Terezína. Tehdy začínal se sbíráním historických aut, záplava jeho první přírůstek, trabanta, poničila.

„Tou dobou jsem ho dával dohromady. Na tu dobu jsem dělal docela náročnou a kvalitní renovaci,“ řekl Vrbka. Než velká voda do Terezína dorazila, auto dal jeho majitel na podpěry, aby ho před živlem uchránil. „Bylo to stejně k ničemu, protože té vody tam bylo podstatně víc,“ vzpomíná Vrbka. Jak v garáži, kde měl auto uložené, tak v jeho domě nakonec bylo 2,5 metru vody. Dodnes mu zkázu připomíná vybledlá fasáda i datum. „Na schody jsem vyrobil cedulku, kdy byla maximální hladina,“ řekl.

Sbírka veteránů se Vrbkovi v dalších letech rozrostla, v roce 2013 přišel živel znovu a všechna auta, která měl na zahradě, zatopila a poničila. Vrbka však při povodních utrpěl mnohem větší ztrátu, dodnes má totiž zdravotní problémy, které mu způsobily právě povodně.

Víc vody než mohla krajina pojmout

Na vině tehdejší zkázy bylo několik vln velmi vydatných dešťů. Začátkem srpna nejprve naplnily koryta jihočeských řek a způsobily na nich menší rozlivy, vodu ještě stihla utlumit Vltavská kaskáda. Další srážky přišly 11. srpna, půda už nedokázala tak velké množství vody pojmout, a tak povodňová vlna bez větších překážek přešla po Vltavě a naplno udeřila v hlavním městě 13. srpna. Korytem tehdy teklo asi pět tisíc metrů krychlových.

Velká voda tam poškodila všechny tři trasy metra – zatopila 18 stanic, 19,6 kilometru kolejí a napáchala škody za více než sedm miliard korun. Dalším místem, které bylo významně postižené, byla pražská zoologická zahrada. Hladina vody tehdy v některých místech sahala i více než sedm metrů nad úroveň terénu, takže se před ní nepodařilo zachránit 134 zvířat, která zahynula. Evakuováno tehdy bylo přes 1100 zvířat – od drobného ptactva až po velké savce.

Tragédie na severu

Severozápad Čech se tou dobou na zkázu teprve připravoval. Vyklízely se chemičky a připravovaly se evakuace obyvatel Polabí. Labe se tam později rozlilo až do desetikilometrové šíře. Roviny kolem Roudnice nad Labem byly zasažené zřejmě nejvíc, Ústí a Děčín jsou totiž v kopcovitém terénu. Velká voda opadla na českém území 20. srpna, pak začalo úmorné uklízení. Škody šly do desítek miliard.

Povodně v číslech:

  • 17 lidí přišlo o život
  • 134 zvířat ze Zoo Praha přišlo o život
  • v 6 krajích byl vyhlášen nouzový stav
  • 753 postižených obcí
  • 225 000 evakuovaných lidí
  • 73,3 miliardy korun škod, z toho 7 miliard pražské metro
  • nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s

Následky a změny

Od roku 2002 se řada věcí změnila. Ústí nad Labem dokončilo protipovodňovou mobilní stěnu na levém břehu v roce 2014, ve stejném roce byla dokončena protipovodňová opatření také v Děčíně a Terezíně. Chráněná jsou i další města, například Roudnice nad Labem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 15 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 17 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 18 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 18 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 20 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 21 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled