Povodně roku 2002 byly největší v dějinách země

Před dvaceti lety Čechy zasáhla ničivá povodeň. V Ústeckém kraji voda zatopila města a obce především na Litoměřicku, Ústecku a Děčínsku. Mezi nimi i Terezín. Právě snímky zatopeného Národního hřbitova v pevnostním městě a lachtan Gaston z pražské zoo se staly symboly povodní, které v srpnu 2002 postihly velkou část republiky.

Záplavy z roku 2002 označují vědci jako největší v dějinách země. Zasáhly do životů stovek tisíc lidí. S nelibostí na ně dodnes vzpomíná i Miloš Vrbka z Terezína. Tehdy začínal se sbíráním historických aut, záplava jeho první přírůstek, trabanta, poničila.

„Tou dobou jsem ho dával dohromady. Na tu dobu jsem dělal docela náročnou a kvalitní renovaci,“ řekl Vrbka. Než velká voda do Terezína dorazila, auto dal jeho majitel na podpěry, aby ho před živlem uchránil. „Bylo to stejně k ničemu, protože té vody tam bylo podstatně víc,“ vzpomíná Vrbka. Jak v garáži, kde měl auto uložené, tak v jeho domě nakonec bylo 2,5 metru vody. Dodnes mu zkázu připomíná vybledlá fasáda i datum. „Na schody jsem vyrobil cedulku, kdy byla maximální hladina,“ řekl.

Sbírka veteránů se Vrbkovi v dalších letech rozrostla, v roce 2013 přišel živel znovu a všechna auta, která měl na zahradě, zatopila a poničila. Vrbka však při povodních utrpěl mnohem větší ztrátu, dodnes má totiž zdravotní problémy, které mu způsobily právě povodně.

Víc vody než mohla krajina pojmout

Na vině tehdejší zkázy bylo několik vln velmi vydatných dešťů. Začátkem srpna nejprve naplnily koryta jihočeských řek a způsobily na nich menší rozlivy, vodu ještě stihla utlumit Vltavská kaskáda. Další srážky přišly 11. srpna, půda už nedokázala tak velké množství vody pojmout, a tak povodňová vlna bez větších překážek přešla po Vltavě a naplno udeřila v hlavním městě 13. srpna. Korytem tehdy teklo asi pět tisíc metrů krychlových.

Velká voda tam poškodila všechny tři trasy metra – zatopila 18 stanic, 19,6 kilometru kolejí a napáchala škody za více než sedm miliard korun. Dalším místem, které bylo významně postižené, byla pražská zoologická zahrada. Hladina vody tehdy v některých místech sahala i více než sedm metrů nad úroveň terénu, takže se před ní nepodařilo zachránit 134 zvířat, která zahynula. Evakuováno tehdy bylo přes 1100 zvířat – od drobného ptactva až po velké savce.

Tragédie na severu

Severozápad Čech se tou dobou na zkázu teprve připravoval. Vyklízely se chemičky a připravovaly se evakuace obyvatel Polabí. Labe se tam později rozlilo až do desetikilometrové šíře. Roviny kolem Roudnice nad Labem byly zasažené zřejmě nejvíc, Ústí a Děčín jsou totiž v kopcovitém terénu. Velká voda opadla na českém území 20. srpna, pak začalo úmorné uklízení. Škody šly do desítek miliard.

Povodně v číslech:

  • 17 lidí přišlo o život
  • 134 zvířat ze Zoo Praha přišlo o život
  • v 6 krajích byl vyhlášen nouzový stav
  • 753 postižených obcí
  • 225 000 evakuovaných lidí
  • 73,3 miliardy korun škod, z toho 7 miliard pražské metro
  • nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s

Následky a změny

Od roku 2002 se řada věcí změnila. Ústí nad Labem dokončilo protipovodňovou mobilní stěnu na levém břehu v roce 2014, ve stejném roce byla dokončena protipovodňová opatření také v Děčíně a Terezíně. Chráněná jsou i další města, například Roudnice nad Labem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 2 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
11. 4. 2025

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Zapírali, přiznali se, zapírají. Rusové opět odmítají vinu za masakr v Katyni

Intelektuálové, vojáci, duchovní, elita polského národa – před 85 lety zavraždili Sověti v lese u Katyně a na dalších místech přes dvacet tisíc polských zajatců. V dubnu 1940 postříleli zadržené ranou do týlu a zahrabali je do několika hromadných hrobů. Po třech letech pak mrtvé objevila postupující německá armáda. A začalo kolo obviňování propletené s propagandou nacistickou i komunistickou. Teprve 13. dubna 1990 Rusko oficiálně uznalo svoji vinu na masakru a odtajnilo i usvědčující dokumenty. V posledních měsících ale ruská bezpečnostní služba vinu Moskvy opět popírá a vrací se tak o téměř století zpět.
11. 4. 2025
Načítání...