Povodně roku 2002 byly největší v dějinách země

Před dvaceti lety Čechy zasáhla ničivá povodeň. V Ústeckém kraji voda zatopila města a obce především na Litoměřicku, Ústecku a Děčínsku. Mezi nimi i Terezín. Právě snímky zatopeného Národního hřbitova v pevnostním městě a lachtan Gaston z pražské zoo se staly symboly povodní, které v srpnu 2002 postihly velkou část republiky.

Záplavy z roku 2002 označují vědci jako největší v dějinách země. Zasáhly do životů stovek tisíc lidí. S nelibostí na ně dodnes vzpomíná i Miloš Vrbka z Terezína. Tehdy začínal se sbíráním historických aut, záplava jeho první přírůstek, trabanta, poničila.

„Tou dobou jsem ho dával dohromady. Na tu dobu jsem dělal docela náročnou a kvalitní renovaci,“ řekl Vrbka. Než velká voda do Terezína dorazila, auto dal jeho majitel na podpěry, aby ho před živlem uchránil. „Bylo to stejně k ničemu, protože té vody tam bylo podstatně víc,“ vzpomíná Vrbka. Jak v garáži, kde měl auto uložené, tak v jeho domě nakonec bylo 2,5 metru vody. Dodnes mu zkázu připomíná vybledlá fasáda i datum. „Na schody jsem vyrobil cedulku, kdy byla maximální hladina,“ řekl.

Sbírka veteránů se Vrbkovi v dalších letech rozrostla, v roce 2013 přišel živel znovu a všechna auta, která měl na zahradě, zatopila a poničila. Vrbka však při povodních utrpěl mnohem větší ztrátu, dodnes má totiž zdravotní problémy, které mu způsobily právě povodně.

Víc vody než mohla krajina pojmout

Na vině tehdejší zkázy bylo několik vln velmi vydatných dešťů. Začátkem srpna nejprve naplnily koryta jihočeských řek a způsobily na nich menší rozlivy, vodu ještě stihla utlumit Vltavská kaskáda. Další srážky přišly 11. srpna, půda už nedokázala tak velké množství vody pojmout, a tak povodňová vlna bez větších překážek přešla po Vltavě a naplno udeřila v hlavním městě 13. srpna. Korytem tehdy teklo asi pět tisíc metrů krychlových.

Velká voda tam poškodila všechny tři trasy metra – zatopila 18 stanic, 19,6 kilometru kolejí a napáchala škody za více než sedm miliard korun. Dalším místem, které bylo významně postižené, byla pražská zoologická zahrada. Hladina vody tehdy v některých místech sahala i více než sedm metrů nad úroveň terénu, takže se před ní nepodařilo zachránit 134 zvířat, která zahynula. Evakuováno tehdy bylo přes 1100 zvířat – od drobného ptactva až po velké savce.

Tragédie na severu

Severozápad Čech se tou dobou na zkázu teprve připravoval. Vyklízely se chemičky a připravovaly se evakuace obyvatel Polabí. Labe se tam později rozlilo až do desetikilometrové šíře. Roviny kolem Roudnice nad Labem byly zasažené zřejmě nejvíc, Ústí a Děčín jsou totiž v kopcovitém terénu. Velká voda opadla na českém území 20. srpna, pak začalo úmorné uklízení. Škody šly do desítek miliard.

Povodně v číslech:

  • 17 lidí přišlo o život
  • 134 zvířat ze Zoo Praha přišlo o život
  • v 6 krajích byl vyhlášen nouzový stav
  • 753 postižených obcí
  • 225 000 evakuovaných lidí
  • 73,3 miliardy korun škod, z toho 7 miliard pražské metro
  • nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s

Následky a změny

Od roku 2002 se řada věcí změnila. Ústí nad Labem dokončilo protipovodňovou mobilní stěnu na levém břehu v roce 2014, ve stejném roce byla dokončena protipovodňová opatření také v Děčíně a Terezíně. Chráněná jsou i další města, například Roudnice nad Labem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 18 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...