Na začátku července 1997 nikdo netušil, že zbývá jen pouhých pár dní do jedné z největších přírodních katastrof v dějinách České republiky. Z pohledu tehdejší meteorologie nic zásadního nehrozilo, před tragédií varovali jen nemnozí.
Je začátek července 1997 a v Česku panuje téměř typicky medardovské, tedy proměnlivé, počasí středoevropského léta, s přeháňkami a bouřkami, ale i delšími pauzami bez srážek. Už 30. června se ale objevily intenzivnější bouřky s prudkými dešti, což částečně zvýšilo „ostražitost“ meteorologické předpovědní služby.
Ale až v pátek 4. července ráno přicházejí první výpočty, tehdy ještě ve srovnání s dneškem poměrně nedokonalých numerických modelů, signalizující možnost vydatných srážek. V pátek dopoledne se proto pod všeobecnou předpovědí vydávanou pětkrát denně Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) poprvé objevuje upozornění na možnost výskytu trvalejších a intenzivnějších srážek v sobotu odpoledne a večer. Toto upozornění ale rozhodně nesignalizovalo takovou katastrofu, která se v následujících dnech udála.
Zpravidla takové upozornění, respektive daná povětrnostní situace, vyústí povodněmi na menších tocích v oblastech s maximy spadlé vody. Ne tak v roce 1997.
Zvyšování odhadů
Páteční předpověď počítá se vzestupem toků o víkendech, výraznějším během neděle, a to na jihozápadě Čech, v oblasti Českomoravské vrchoviny a na severovýchodě Moravy.
„Nejodvážnější“ předpovědi kolegů z brněnské pobočky očekávají od neděle do pondělního rána i přes 50 milimetrů. Odpoledne pak hydrolog ve službě rozesílá první písemné upozornění příjemcům centrálně vydávaných povodňových zpráv. Na pobočkách ČHMÚ se vyhlašuje povodňová pohotovost – to před nadcházejícím víkendem znamená i prověřit, kdo je schopen nastoupit do služby v případě potřeby.
Večer pak kolegyně Taťána Míková zahajuje páteční hlavní relaci o počasí nezvyklými slovy: „O víkendu, který je před námi, můžeme čekat, že u nás bude velice vydatně pršet. Důvodem bude frontální vlna, která se vytvoří na studené frontě. A ta by nás měla začít ovlivňovat zítra. Na ní můžeme čekat velice vydatné srážky v průběhu noci a také v neděli dopoledne na Moravě a ve Slezsku. Měli bychom počítat i s tím, že voda leckde způsobí velké potíže.“
V sobotu se odhady spadlých srážek zvyšují – za první víkendový den může spadnout až 70 milimetrů za 24 hodin, v neděli až 75 milimetrů – obojí platí pro Moravu a Slezsko. Pro neděli se proto už počítá s možností dosažení 3. stupně povodňové aktivity v povodí Moravy, Odry a Dyje.
Vyhlašuje se takzvaný Hydrostart – na profesionálních stanicích se musejí každou hodinu měřit a hlásit údaje o spadlých srážkách (v té době ještě nebyly automatizované srážkoměry posílající údaje do centra každých 10 minut). Frontální vlna, o které mluvila Míková předchozí večer, vede k vytvoření tlakové níže nad Alpami, s ní spojené pásmo trvalého a intenzivního deště se z Rakouska rozšiřuje postupně nad většinu Česka.
V noci na 6. července se tato níže přesouvá nad Ukrajinu, v Čechách déšť ustává, ale na Moravě a ve Slezsku pokračuje.
Meteorologové varují
Jenže v neděli 6. července nastává v novodobé historii zcela výjimečný a neobvyklý stav. Níže se stáčí k západu, dále se prohlubuje (klesá tlak v jejím centru) a vlivem vhodné konfigurace proudění dochází k zesilování srážek nad Moravou a Slezskem a jejich opětovnému rozšíření nad Čechy.
Meteorologové a hydrologové po vyhodnocení už spadlých srážek, průtoků v hlásných profilech na tocích a předpovědi srážek na další dva dny – očekává se až kolem 90 milimetrů za 24 hodin – vydávají další upozornění na vydatné srážky na Moravě, ve Slezsku a ve východních Čechách, na další výrazné vzestupy hladin toků a další vyhlášení 2. a 3. stupně povodňové aktivity (pohotovost a ohrožení).
Odpoledne po 17. hodině se pracovníci centrálního pracoviště ČHMÚ spojují s generálními řediteli Povodí Moravy a Povodí Odry, kteří jsou zároveň předsedy povodňových komisí ucelených povodí, a doporučují aktivizovat tyto komise. Regionální pracoviště poboček vydávají telefonická varování okresním povodňovým komisím (ne všechna jsou už ale kvůli narušení telefonního spojení a výpadkům elektřiny dosažitelná) a kolegové v Ostravě varují i polské sousedy, kam povodňová vlna ze Slezska poteče.
Na hydrologických předpovědních pracovištích v Ostravě a Brně se zavádí nepřetržitá služba, v pondělí je zavedena i v Hradci Králové. Meteorologové posílají čerstvá předpovědní data tak často, jak je mají z modelů k dispozici. Srážky jsou přitom místy výrazně vydatnější, než se předpokládá – spadne i přes 100 milimetrů za 24 hodin, v Beskydech a Jeseníkách dokonce přes 200 milimetrů.
Rychlost vzestupu toků, zejména v povodí horních úseků řek, překonává očekávání – jak v rychlosti, tak zejména ve velikosti vzestupů hladin. Již v neděli, a ještě více pak v pondělí 7. července nastávají kulminace při až extrémních, do té doby nezaznamenaných průtocích.
Vlna vody i mylných informací
Střed níže se 7. července přesouvá nad Černé moře, přesto hlavně východ Česka zůstává pod jejím vlivem. Kvůli silnému proudění je zvýrazněn návětrný efekt hor, což zesiluje srážky od Beskyd po Orlické hory, jinde v Čechách déšť ustává. V Beskydech opět ojediněle spadne kolem 200 litrů vody na metr čtvereční. Povodňová vlna putuje z hor do nížin.
S tím, jak narůstá rozsah povodní a škod, zvětšuje se i hlad po informacích, od veřejnosti přes média po hasiče. Prakticky všechny dotazy směřují v Praze na jednu telefonní linku. To vede k tomu, že pracovníci předpovědní služby jsou až neúnosnou měrou odváděni od plnění hlavního úkolu. Nicméně sami meteorologové a hydrologové mají často problém dostat aktuální data. Kromě zmíněných profesionálních stanic jsou srážky k dispozici často jen jednou za 24 hodin.
Situaci navíc komplikuje výpadek proudu v celé Ostravě. Kvůli výpadkům telefonní sítě často nefunguje přenos dat, některé stanice jsou zničené. Je problém, z čeho sestavit předpověď dalšího hydrologického vývoje. Největší problémy nastávají 8. a 9. července, kdy sice déšť konečně ustává, ale na tocích panuje nejkritičtější situace. V tom komunikačním chaosu se pak v některých médiích občas objeví nepravdivé informace.
Za deštěm přišla velká voda
Ačkoliv srážky 9. července ustaly, na středních a dolních tocích větších řek voda stoupá a kulminuje – v Olomouci večer ve 20 hodin. V Kroměříži, kde byl ještě 5. července průtok přes pětatřicet kubíků, kulminuje Morava posílená o povodňovou vlnu z Bečvy 10. července v 11 hodin s průtokem přesahujícím tisíc metrů krychlových za sekundu.
Na dolním toku Moravy jsou kulminace kvůli protrženým hrázím a rozlivům výrazně opožděny a nastávají až 14. července.
Kde se stala chyba
I přes počáteční upozornění na možnost povodně, s tak extrémními záplavami nikdo nepočítal a žádný z tehdy sloužících meteorologů takové povodně nepamatoval. Problematická byla i interpretace výstupů numerických modelů, ty sice tehdy udávaly množství 50 milimetrů a více, ale kolik je vlastně to klíčové „více“, nebylo zřejmé. Meteorologové logicky neměly s modely takovou zkušenost. Nakonec se ale ani přesnější regionální krátkodobé modely se srážkami netrefily, silně je podhodnotily.
Aladin, který se tehdy ještě počítal ve francouzském Toulouse, dopadl nejlépe ze všech modelů, kteří čeští meteorologové měli k dispozici. Ale i tak množství srážek podcenil někdy až dvojnásobně, nebo dokonce trojnásobně, nejvýrazněji na návětří hor. Ostatně tam od 4. do 8. července spadlo v oblasti Beskyd téměř 600 milimetrů, v Jeseníkách 500 milimetrů srážek.
Velikost povodňové vlny zaskočila nejen meteorology, ale obrovským překvapením byla i pro hydrology. Dvacáté století bylo století bez velkých povodní. Chybělo tak vyhodnocení a srovnání, o jak velké průtoky vlastně jde (navíc v situaci s rozsáhlými výpadky dat). O průtocích se nejprve říkalo, že byly více než stoleté. Až dodatečné vyhodnocení ukázalo, že na horním toku Opavy v Krnově byla povodeň 700letá a na horním toku Moravy dokonce více než 800letá.
Všechno špatné je ale aspoň částečně k něčemu dobré – povodně v roce 1997 odstartovaly zlepšení spolupráce mezi meteorology a hydrology a také způsob komunikace směrem k veřejnosti. Zejména ale vedly ke vzniku integrovaného výstražného systému (později Systém integrované výstražné služby), který má za úkol co nejpřesněji varovat a informovat před nebezpečnými meteorologickými a hydrologickými jevy. Asi nikdo ale nečekal, že se tento sytém naplno využije už při katastrofálních povodních v roce 2002.
