New York se potápí. Drtí ho váha mrakodrapů i změny klimatu

Americké město New York se potápí rychlostí jeden až dva milimetry za rok, může za to mimo jiné i váha skleněných mrakodrapů v centru. Některé části města se propadají až dvojnásobnou rychlostí. Tento trend zhoršuje dopady zvyšování hladiny moří a zvyšuje hrozby záplav pro obyvatele New Yorku. Uvádí to studie zveřejněná v odborném časopise Earth’s Future.

Hladina světových oceánů stoupá kvůli globálnímu oteplování, včetně tání ledovců. Od roku 1950 stoupla hladina vody podél břehů New Yorku přibližně o 22 centimetrů, shrnuli vědci. Propad města ještě stupňuje rizika, která přináší stoupání hladiny oceánů.

Velké záplavy způsobené bouřemi by mohly být do konce století až čtyřikrát častější než nyní, a to v důsledku kombinace zvyšování hladiny moří a hurikánů, které jsou kvůli změnám klimatu stále intenzivnější, cituje studii The Guardian.

Vědci spočítali, že městské stavby, mezi něž patří slavné Empire State Building nebo Chrysler Building, váží celkem 7,64 bilionu kilogramů. Deník The Guardian tuto hmotnost přirovnává k váze 140 milionů slonů, přičemž jeden slon váží zhruba pět tun.

Vědci pro výpočet použili půdorysy domů, hmotnost materiálů, z nichž jsou vystavěné, a brali v potaz i využití budov a počty lidí v nich.

Tato obrovská hmotnost tlačí na směs různých materiálů, které se nacházejí v newyorském podloží. Zatímco mnoho z největších budov je umístěno na pevném podloží, jako jsou břidlice, část jich stojí na směsi písků a jílů. To přispívá k propadání, ke kterému stejně přirozeně dochází na většině východního pobřeží USA, protože podloží reaguje na ústup obrovských ledovců po skončení poslední doby ledové, vysvětluje The Guardian.

„Není to něco, čeho bychom se měli bezprostředně obávat, ale probíhá zde tento proces, který zvyšuje riziko zaplavení během povodní,“ upozornil geofyzik z US Geological Survey Tom Parsons, který výzkum vedl. „Čím je půda měkčí, tím větší je tlak budov. Nebylo chybou stavět v New Yorku tak velké budovy, ale musíte mít na paměti, že pokaždé, když tam něco postavíte, stlačíte půdu o něco více,“ dodal Parsons.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
před 17 hhodinami

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
před 18 hhodinami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
včera v 01:36

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...