New York se potápí. Drtí ho váha mrakodrapů i změny klimatu

Americké město New York se potápí rychlostí jeden až dva milimetry za rok, může za to mimo jiné i váha skleněných mrakodrapů v centru. Některé části města se propadají až dvojnásobnou rychlostí. Tento trend zhoršuje dopady zvyšování hladiny moří a zvyšuje hrozby záplav pro obyvatele New Yorku. Uvádí to studie zveřejněná v odborném časopise Earth’s Future.

Hladina světových oceánů stoupá kvůli globálnímu oteplování, včetně tání ledovců. Od roku 1950 stoupla hladina vody podél břehů New Yorku přibližně o 22 centimetrů, shrnuli vědci. Propad města ještě stupňuje rizika, která přináší stoupání hladiny oceánů.

Velké záplavy způsobené bouřemi by mohly být do konce století až čtyřikrát častější než nyní, a to v důsledku kombinace zvyšování hladiny moří a hurikánů, které jsou kvůli změnám klimatu stále intenzivnější, cituje studii The Guardian.

Vědci spočítali, že městské stavby, mezi něž patří slavné Empire State Building nebo Chrysler Building, váží celkem 7,64 bilionu kilogramů. Deník The Guardian tuto hmotnost přirovnává k váze 140 milionů slonů, přičemž jeden slon váží zhruba pět tun.

Vědci pro výpočet použili půdorysy domů, hmotnost materiálů, z nichž jsou vystavěné, a brali v potaz i využití budov a počty lidí v nich.

Tato obrovská hmotnost tlačí na směs různých materiálů, které se nacházejí v newyorském podloží. Zatímco mnoho z největších budov je umístěno na pevném podloží, jako jsou břidlice, část jich stojí na směsi písků a jílů. To přispívá k propadání, ke kterému stejně přirozeně dochází na většině východního pobřeží USA, protože podloží reaguje na ústup obrovských ledovců po skončení poslední doby ledové, vysvětluje The Guardian.

„Není to něco, čeho bychom se měli bezprostředně obávat, ale probíhá zde tento proces, který zvyšuje riziko zaplavení během povodní,“ upozornil geofyzik z US Geological Survey Tom Parsons, který výzkum vedl. „Čím je půda měkčí, tím větší je tlak budov. Nebylo chybou stavět v New Yorku tak velké budovy, ale musíte mít na paměti, že pokaždé, když tam něco postavíte, stlačíte půdu o něco více,“ dodal Parsons.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
včera v 10:25

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
včera v 09:55

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
včera v 07:00

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
včera v 06:35
Načítání...