New York se potápí. Drtí ho váha mrakodrapů i změny klimatu

Americké město New York se potápí rychlostí jeden až dva milimetry za rok, může za to mimo jiné i váha skleněných mrakodrapů v centru. Některé části města se propadají až dvojnásobnou rychlostí. Tento trend zhoršuje dopady zvyšování hladiny moří a zvyšuje hrozby záplav pro obyvatele New Yorku. Uvádí to studie zveřejněná v odborném časopise Earth’s Future.

Hladina světových oceánů stoupá kvůli globálnímu oteplování, včetně tání ledovců. Od roku 1950 stoupla hladina vody podél břehů New Yorku přibližně o 22 centimetrů, shrnuli vědci. Propad města ještě stupňuje rizika, která přináší stoupání hladiny oceánů.

Velké záplavy způsobené bouřemi by mohly být do konce století až čtyřikrát častější než nyní, a to v důsledku kombinace zvyšování hladiny moří a hurikánů, které jsou kvůli změnám klimatu stále intenzivnější, cituje studii The Guardian.

Vědci spočítali, že městské stavby, mezi něž patří slavné Empire State Building nebo Chrysler Building, váží celkem 7,64 bilionu kilogramů. Deník The Guardian tuto hmotnost přirovnává k váze 140 milionů slonů, přičemž jeden slon váží zhruba pět tun.

Vědci pro výpočet použili půdorysy domů, hmotnost materiálů, z nichž jsou vystavěné, a brali v potaz i využití budov a počty lidí v nich.

Tato obrovská hmotnost tlačí na směs různých materiálů, které se nacházejí v newyorském podloží. Zatímco mnoho z největších budov je umístěno na pevném podloží, jako jsou břidlice, část jich stojí na směsi písků a jílů. To přispívá k propadání, ke kterému stejně přirozeně dochází na většině východního pobřeží USA, protože podloží reaguje na ústup obrovských ledovců po skončení poslední doby ledové, vysvětluje The Guardian.

„Není to něco, čeho bychom se měli bezprostředně obávat, ale probíhá zde tento proces, který zvyšuje riziko zaplavení během povodní,“ upozornil geofyzik z US Geological Survey Tom Parsons, který výzkum vedl. „Čím je půda měkčí, tím větší je tlak budov. Nebylo chybou stavět v New Yorku tak velké budovy, ale musíte mít na paměti, že pokaždé, když tam něco postavíte, stlačíte půdu o něco více,“ dodal Parsons.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...