Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.
Pobaltí má obavy, aby krize na hranicích s Běloruskem nepřerostla ve vojenský konflikt
3 minuty
Události: EU připravuje další sankce proti Bělorusku
Ministři obrany pobaltských zemí ve společném prohlášení odsoudili „úmyslnou eskalaci současného hybridního útoku ze strany běloruského režimu, který představuje závažnou hrozbu pro evropskou bezpečnost“.
Podle Litvy, Lotyšska a Estonska chování Běloruska „zvyšuje pravděpodobnost provokací a závažných incidentů, které by také mohly přerůst do vojenských akcí“.
Reuters uvádí, že současná krize na hranicích mezi Běloruskem a EU zažehla novou konfrontaci mezi Západem a Ruskem, které ve středu ve snaze demonstrovat podporu Minsku do běloruského vzdušného prostoru poslalo dva strategické bombardéry Tu-22M3. Bělorusko uvedlo, že ruská letadla pokračují ve cvičení i ve čtvrtek.
13 minut
Události, komentáře: Petra Procházková a Lukáš Mathé k situaci na polsko-běloruské hranici
„Musíme neustále monitorovat situaci na hranici. Ať si ječí, ať si nadávají. Ano, jde o bombardéry schopné nést jaderné zbraně, ale nemáme jinou možnost. Musíme vidět, co dělají tam za hranicemi,“ citovala Lukašenka běloruská státní média. Aniž by k tomu předložil důkazy, prohlásil také, že kdosi se snažil migrantům dodat zbraně. Reuters poznamenává, že není jasné, koho Lukašenko v tomto případě obviňuje.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis uvedl, že jeho země požádala OSN, aby se na její půdě jednalo o možnosti vytvořit „humanitární koridor“ od běloruské hranice, díky kterému by se migranti mohli vrátit do zemí, odkud přišli. „Máme informace ze sociálních sítí, že u hranice jsou lidé, kteří chtějí zpět do Iráku a dalších zemí. Jedinou organizací, která může na Bělorusko vyvinout nátlak, je OSN,“ uvedl Landsbergis.
Nouzový stav na východní hranici Polska
Polsko hlásí stovky pokusů o překonání hranice
Polská pohraniční stráž během noci na čtvrtek napočítala celkem 468 pokusů o nelegální překročení hranic. Při jednom incidentu jeden z migrantů udeřil do hrudi větví polského vojáka, který v reakci vypálil dva výstražné výstřely do vzduchu, uvedl server Onet.pl.
Portál OKO.press s odvoláním na dva migranty informoval o smrti čtrnáctiletého Kurda na běloruské straně hranice, ale upozornil, že tuto informaci se nepodařilo ověřit z dalších zdrojů. Běloruská pohraniční stráž zprávy o smrti chlapce popřela. „V noci se jednomu z nezletilých běženců u bělorusko-polských hranic udělalo špatně. Chlapce vyšetřili zdravotníci, kteří drží stálou službu u živelně vzniklého tábora. Po stabilizaci chlapcova stavu se hoch brzy vrátil ke své rodině,“ citovala z běloruského komuniké agentura Interfax.
Podle listu Gazeta Wyborcza na hranici během nynější migrační krize zemřelo nejméně deset uprchlíků, z toho sedm na polské straně. Informace o dění na polsko-běloruské hranici je obtížné ověřit, protože v polském pohraničí platí výjimečný stav, a tak média a humanitární organizace nemají do oblasti přístup.
Pokusy o překročení hranice registruje i Litva
Také litevská pohraniční stráž musela řešit nelegální překročení hranice, když oznámila, že v noci na čtvrtek zabránila skupině asi 35 migrantů přejít bělorusko-litevské hranice. Náčelník pohraničníků Rustamas Liubajevas řekl, že jeho lidé poblíž hranice zaznamenali dvě skupiny migrantů čítající několik desítek lidí a že přinejmenším jednu z těchto skupin provázeli běloruští pohraničníci.
Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas odhadl, že u bělorusko-litevské hranice je nyní soustředěno okolo tisícovky lidí toužících bez potřebných dokladů překonat hranici. Letos litevské hranice překročilo více než 4200 migrantů, dalších asi šest tisíc běženců litevští pohraničníci do země nepustili. Litva kvůli migrační krizi vyhlásila tento týden v pětikilometrovém pásmu u hranic s Běloruskem výjimečný stav.
8 minut
Napětí na hranicích Běloruska a států EU
Zastavíme plyn do Evropy, varuje Lukašenko kvůli sankcím
V hraničním pásmu na běloruské straně táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie. Varšava dlouhodobě viní Minsk z toho, že migranty z Blízkého východu k hranicím dopravuje, a mstí se tak za sankce, které Evropská unie uvalila na běloruský autoritářský režim kvůli porušování lidských práv. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, jenž i díky podpoře z Moskvy odolal tlaku loňských masových demonstrací, obvinění odmítá.
Lukašenko ve čtvrtek také pohrozil, že přeruší tranzit plynu a zboží v odvetě za další ohlášené sankce EU. „Při obraně naší svrchovanosti a nezávislosti se nezastavíme před ničím,“ prohlásil Lukašenko během porady s vládními představiteli.
„Zahříváme Evropu, ale ještě nám vyhrožují, že uzavřou hranice. A co když my jim přerušíme zemní plyn? Proto bych vedení Polska, Litvy a dalším bezhlavým (politikům) doporučil, aby přemýšleli, než začnou mluvit,“ řekl podle státní agentury BelTA.
Běloruská diplomacie by podle Lukašenka měla varovat všechny v Evropě, že jakmile zavedou dodatečné sankce, které shledá Minsk nepřijatelnými, odpoví na ně.
Zavedení dalších sankcí ohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mířit mají na osoby i podniky. Počínání Minsku označila za hybridní útok autoritářského režimu.
„Problém je Lukašenko a Bělorusko a tamní režim,“ vysvětloval chystané sankce německý ministr zahraničí Heiko Maas ve Spolkovém sněmu, kde podle agentury AFP rovněž uvedl, že rozšíření a zesílení sankcí proti Minsku mají schválit šéfové diplomacií sedmadvacítky v pondělí.
Merkelová opět mluvila s Putinem
Znepokojení nad stoupajícím napětím na bělorusko-polské hranici opět vyjádřil Kreml. Zopakoval, že Rusko s migrační krizí nemá nic společného. Jako „šílený nápad“ mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov odmítl úvahy, že by sankcím za přepravu migrantů do Běloruska mohla čelit i ruská společnost Aeroflot.
Prezident Vladimir Putin už druhý den po sobě telefonicky jednal o situaci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a vyzval k obnovení unijních kontaktů s Běloruskem. „Potvrzena byla důležitost včasného urovnání vzniklé akutní migrační krize - v souladu s mezinárodními humanitárními standardy,“ citovala z vyjádření Kremlu agentura TASS.
„Kancléřka zdůraznila, že za situaci může běloruský režim, který využívá bezbranné lidi v hybridnímu útoku na Evropskou unii,“ sdělil vzápětí mluvčí šéfky německé vlády Steffen Seibert.
Ve středu Merkelová ruského prezidenta vyzvala, aby využil svého vlivu a „konal“ proti zneužívání běženců ze strany svého běloruského spojence.
11 minut
Horizont ČT24: Útěk před válkou a chudobou
