Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.
Bělorusko a Polsko porušují lidská práva migrantů, zdůrazňuje organizace Human Rights Watch
Pracovníci HRW zevrubně hovořili s devatenácti migranty. Někteří z nich si stěžovali, že byli polskými pohraničníky zatlačeni, někdy i násilně, zpět do Běloruska. Takové vytlačování „porušuje právo na azyl podle evropského práva“, zdůraznilo HRW a naléhavě vyzvalo EU, aby „začalo projevovat solidaritu s oběťmi na hranicích na obou stranách, které trpí a umírají“.
V Bělorusku bylo „násilí, nelidské a ponižující zacházení, jakož i nátlak (vyvíjený) běloruskou pohraniční stráží běžnou záležitostí“, upozornila nevládní organizace. Toto zacházení by mohlo „v určitých případech představovat činy mučení, což odporuje běloruským mezinárodním závazkům“.
„Zatímco Bělorusko nastolilo tuto situaci bez ohledu na lidské následky, Polsko sdílí odpovědnost za akutní utrpení v pohraniční oblasti,“ uvedla Lydia Gallová z HRW.
Nouzový stav na východní hranici Polska
Organizace vyzvala k ukončení „ping-pongového zatlačování“ migrantů
Zpráva uvádí, že tři lidé obvinili polské pohraničníky z rozdělení jejich rodin, včetně oddělení rodičů od dětí, a to tím, že odvezli ty, kteří potřebovali lékařské ošetření, do nemocnice, ale ostatní poslali zpět do Běloruska.
Gallová vyzvala Minsk a Varšavu, aby ukončily „ping-pongové zatlačování“ migrantů a umožnily nezávislým pozorovatelům, včetně novinářů a obránců lidských práv, přístup do pohraničních oblastí, který je v současnosti omezen.
Humanitární organizace odhadují, že od začátku migrační krize letos v létě přišlo na obou stranách hranice o život nejméně jedenáct lidí.
EU a USA obviňují Bělorusko, že krizi zorganizovalo v odvetě za sankce proti režimu Alexandra Lukašenka, který během téměř tří desetiletí u moci rozdrtil opozici a nezávislá média v bývalé sovětské republice.
Britské stanici BBC Lukašenko řekl, že běloruští pohraničníci „možná“ pomáhali migrantům překonat polskou hranici, ale popřel, že by je do Běloruska přivedl. Vyzval EU, aby migranty přijala. Minsk tvrdí, že v Bělorusku je asi sedm tisíc migrantů, dodala AFP.
Dalších 267 migrantů se pokusilo přejít hranice
Polská pohraniční stráž uvedla, že na hranicích s Běloruskem v noci na středu překazila pokus tří skupin migrantů o nelegální vstup do Polska. Jeden voják byl podle ní během zásahu zraněn na hlavě a musel být ošetřen. Celkově zaznamenaly bezpečnostní složky v noci 267 pokusů migrantů o přechod hranice.
Poblíž obce Dubicze Cerkiewne se v úterý večer pokusilo dostat přes hranici asi sto osob. „Tyto osoby byly velice agresivní, házely na polské příslušníky kameny a na plot z ostnatých drátů položily dřevěný žebřík, částí zábrany se prostříhali,“ uvedla ve středu podle agentury DPA mluvčí pohraničníků.
Některým migrantům se podle ní přechod hranice podařil, byli ale zadrženi a vráceni na běloruské území. Další dva pokusy o něco menších skupin se odehrály pozdě večer a krátce před půlnocí nedaleko obce Mielnik.
Podporu Morawieckému vyjádřil Macron
Podporu polskému premiérovi Mateuszovi Morawieckému vyjádřil při středečním setkání francouzský prezident Emmanuel Macron. Neznamená to ale, že budu přehlížet obavy o právní stát v Polsku, zdůraznil. „Prezident zopakoval své znepokojení v této záležitosti a vyzval polskou vládu, aby našla řešení, které ochrání základní hodnoty Evropské unie,“ uvedla Macronova kancelář.
Šéf Elysejského paláce podle agentury AFP připomněl, že Francie může Polsku pomoci se zajišťováním bezpečí na hranici. Uvedl také, že je naléhavě potřeba do řešení krize zapojit Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM).
Macron dodal, že je potřeba nadále vyvíjet tlak na Lukašenka, aby přestal využívat uprchlíků. Polsko by podle něj také mělo novinářům umožnit přístup k polské straně hranice. Novináři ani humanitární pracovníci nesmí do pásma u polských hranic s Běloruskem kvůli výjimečnému stavu.
EU musí přitvrdit vůči Lukašenkovi, řekla europoslancům Cichanouská
Podle představitelky běloruské opozice Svjatlany Cichanouské musí nyní EU přitvrdit svůj přístup vůči Lukašenkovu režimu. Řekla to poslancům Evropského parlamentu. Podle ní by EU kvůli běžencům na hranicích Polska či pobaltských zemí neměla zapomínat na věznění a útlak obyvatel země.
Unie by se měla rázněji zasadit o mezinárodní izolaci Lukašenkova režimu a uplatňovat důslednější sankce, vyzvala exilová politička. „Migranti i Bělorusové jsou nyní rukojmími režimu. A ty dva problémy nelze řešit odděleně,“ řekla Cichanouská.
EU v současnosti dolaďuje už páté rozšíření sankčního seznamu, které reaguje především na situaci na hranicích. Počítá mimo jiné s tím, že letecká společnost Belavia nebude moci využívat pronájmy letadel od unijních firem, postiženy budou i další firmy podílející se na svážení migrantů.
Většina Poláků podporuje kroky vlády
Podle průzkumu agentury Kantar, o kterém informoval polský opoziční list Gazeta Wyborcza, hodnotí počínání vlády na hranicích země pozitivně více než polovina Poláků. Velmi dobře jej hodnotí čtvrtina dotázaných, dalších devětadvacet procent spíše dobře. Naopak velmi špatně postup vlády hodnotilo devatenáct procent dotázaných a stejné množství spíše špatně. Ve skupině osmatřiceti procent kritiků kabinetu převládají ženy a lidé s vyšším vzděláním.
Postup vlády podporuje drtivá většina voličů vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a krajně pravicové strany Konfederacja (Konfederace), jakož i dvě třetiny stoupenců opoziční Polské lidové strany, reprezentující polský venkov. Voliči Levice a centristického hnutí Polsko 2050 jsou v této věci rozděleni. Nejhůře vládu odsuzují stoupenci liberální Občanské koalice.
Nápad s vybudováním 5,5 metru vysoké zábrany na hranici s Běloruskem, která má stát v přepočtu více než 8,6 miliardy korun schvaluje pak čtyřiapadesát procent dotázaných, devětatřicet procent má opačný názor. Pro přijetí uprchlíků, kteří uvázli na bělorusko-polské hranici, se vyslovilo šestadvacet procent dotázaných, proti však bylo děvětašedesát procent. Proti jsou prakticky všichni voliči PiS a Konfederacje, zatímco přívrženci opozice jsou rozděleni.
Na otázku, zda Polsko má přijmout tyto uprchlíky a v případě, že si to přejí, umožnit jim cestu do dalších zemí EU, odpověděla kladně čtvrtina dotázaných, jednasedmdesát procent záporně. S ubytováním uprchlíků ve svém sousedství nemá problém sedmačtyřicet procent Poláků, devětačtyřicet procent je proti.
Gazeta Wyborcza: Vládní strana ztrácí, ale bez krize by možná ztratila ještě víc
Gazeta Wyborcza upozornila, že ve výše položených otázkách byl použit výraz uprchlíci, namísto migranti. „V záležitosti hranic mají vládnoucí za sebou jak své voliče, tak část voličů opozice. A to přes kritiku domácího i mezinárodního veřejného mínění. Strana PiS je obviňována z porušování mezinárodního práva, z vytlačování migrantů, včetně dětí, do běloruských lesů bez možnosti požádat o azyl v Polsku,“ konstatoval deník.
Pokud ale vláda spoléhala na to, že konflikt a bezohledné zacházení s migranty zadrží odliv voličů od vládního tábora, tak se tak neděje, upozornila Gazeta Wyborcza. Velká část Poláků sice ospravedlňuje počínání vlády na hranicích, současně ale podpora PiS již v několika průzkumech klesla na rekordně nízkou úroveň třiceti procent.
Příčinou je nejspíše zdražování, zejména paliv, a obavy z rostoucích úroků půjček, jakož i neschopnost vlády poradit si s další vlnou pandemie. Je ale možné, že nebýt krize vyvolané Lukašenkem, vládní strana by přišla o ještě více voličů, připustil list.
Ukrajina posiluje ostrahu hranice s Běloruskem
Ukrajina zahájila u hranice s Běloruskem speciální operaci – posílení ostrahy o 8500 vojáků a policistů má zabránit možným pokusům o nelegální překročení hranice a nepřipustit rozšíření migrační krize. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra jde prakticky o zdvojnásobení dosavadního počtu strážců hranice.
V médiích se již dříve objevila varování před možností, že by se migranti, kteří se z Běloruska marně snaží dostat do Polska či Pobaltí, mohli pokusit proniknout do EU přes Ukrajinu. Nechybí ani výstrahy, že migrační krize, kterou rozpoutal nejbližší spojenec Moskvy, by mohla dále eskalovat a posloužit ke vpádu Ruska na Ukrajinu. Kreml ujišťuje, že se Rusko nechystá napadnout sousední zemi. U ukrajinských hranic nicméně soustřeďuje vojenské síly.
Předseda Evropské rady Charles Michel po středečním telefonátu s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem uvedl, že EU pozorně sleduje růst počtu ruských vojáků poblíž hranice s Ukrajinou a vyzývá Moskvu k mírovému řešení situace na východě země. Oba se bavili také o krizi na hranicích Běloruska s Polskem a pobaltskými státy. Putin Michelovi podle Kremlu řekl, že plánované unijní sankce vůči Minsku jsou kontraproduktivní.
Rusko na jaře 2014 po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a jeho útěku z Kyjeva nelegálně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Poté na východě Ukrajiny vypuklo povstání vojenských sil koordinovaných Ruskem. Konflikt si vyžádal již více než třináct tisíc obětí. Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory povstalců, Moskva jakékoliv zapojení do konfliktu nadále popírá.