Na rusko-ukrajinském pomezí a v Černém moři roste napětí. Z přístavů na Krymu vyplulo na cvičení ruské loďstvo v reakci na ohlášené připlutí amerických torpédoborců. Ukrajinská armáda cvičí tankové jednotky u Krymu a na donbaské frontě se střílí z těžkých zbraní. Ruští činitelé ostrými slovy obviňují Ukrajinu a Západ, že chystají útoky, včetně teroristických. Z USA a EU zní výzvy k ukončení nebo vysvětlení ruských masivních vojenských manévrů u hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu. A ukrajinský ministr předestřel, o co podle něj může Kremlu jít.
Fregaty, torpédoborce, tanky, drony i ostrá slova. Mezi Ruskem a Ukrajinou houstne atmosféra
Rusko zahájilo prověrku bojeschopnosti Černomořské flotily, oznámila ruská armáda. Do proražení minové bariéry a střelby na hladinové i vzdušné cíle se zapojilo několik lodí včetně výsadkových i námořní letectvo.
Spojené státy oznámily, že do Černého moře mají ve středu nebo ve čtvrtek vplout dva americké torpédoborce Donald Cook a Roosevelt s protiraketovou obranou a raketami Tomahawk dislokované trvale ve španělské Rotě. Washington je vyslal po žádosti Ukrajiny a v rámci snahy NATO odradit Moskvu od případné agrese. Kreml varoval, aby se plavidla USA nepřibližovala ke Krymu, který Rusko od roku 2014 okupuje.
Ve čtvrtek však turecké úřady oznámily, že Američané cestu zrušili. Všechny státy nepřiléhající k Černému moři musí Turecku předem hlásit, pokud jejich lodě chtějí proplout jedinou přístupovou cestou – Bosporem.
Americká návštěva by byla omezená mezinárodími smlouvami na tři týdny. Ta i ruské cvičení jsou jen ukázkou síly, která je v oblasti běžná už od krize v Kerčském průlivu roku 2018, myslí si analytik Baltic Defence College Lukáš Dyčka. Podobně vnímá i stahování desetitisíců ruských vojáků k ukrajinským hranicím a na okupovaný Krym: „Že jsou síly tak dobře vidět, ukazuje na to, že nejspíš nehrozí skutečný konflikt. Je to spíš demonstrace pro druhou stranu.“
Horizont ČT24: Analytik Dyčka o rusko-ukrajinském napětí (zdroj: ČT24)
Nedaleko od hranice poloostrova provedla ukrajinská armáda cvičení tanků a protitankových děl, píše Ukrajinska pravda. Vyzkoušely zastavení protivníka. Kyjev má totiž obavy z koncentrace ruských jednotek na poloostrově a jejich možné invaze.
Ta je podle ukrajinského ministra obrany Andrije Tarana jedním z možných cílů Kremlu. Ruské vedení totiž naléhavě potřebuje zajistit zásobování vysychajícího Krymu kanálem z Dněpru, který Ukrajina od okupace poloostrova přehradila.
Možné scénáře jsou podle Tarana, čerpajícího z informací rozvědky, celkem čtyři. Kromě invaze je druhým demonstrace síly s cílem odstrašit Ukrajinu od jejího euroatlantického směřování. Třetí možností je provokace Ukrajiny k akci, která se stane záminkou pro ruskou intervenci a rozšíření okupovaného území Donbasu. Čtvrtou pak příprava ruského vojenského cvičení Západ-2021 a odpověď na cvičení NATO Defender Europe 2021.
Ukrajinistka Lenka Víchová si myslí, že strategickým cílem Kremlu je obnovit impérium, jehož je Ukrajina důležitou součástí. Diplomacie v tomto podle ní selhává, a proto přistupuje k vojenským řešením. Naznačila, že útok může přijít z území Běloruska nebo že může hrozit vylodění z Azovského moře. Je podle ní také možné, že Vladimir Putin chce posílit svou popularitu před podzimními parlamentními volbami.
Události, komentáře: Ukrajinistka Víchová o rusko-ukrajinském napětí (zdroj: ČT24)
Na frontě
Aktivní jsou i bojovníci na donbaské frontě oddělující ukrajinské síly od ruských ozbrojenců a lokálních separatistů. Ukrajinci oznámili řadu porušení oficiálně stále trvajícího příměří a jednu oběť. Zabitý voják podle nich podlehl zraněním, která utrpěl při výbuchu granátů shozených z nepřátelského bezpilotního letounu.
Ruskem koordinované síly podle povstalecké agentury DAN naopak tvrdí, že příměří šestkrát porušila ukrajinská vojska. Znepřátelené strany se vzájemně obvinily i z použití zbraní, které podle minských dohod měly být staženy z fronty, konkrétně minometů ráže 120 a 82 milimetrů.
Diplomatické přestřelky
Z Ruska zní ostrá slova. Předseda tamní bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev oznámil, že na Krymu hrozí teroristické útoky. Jsou prý důsledkem „destruktivní činnosti USA a jimi kontrolovanými NATO, řady zemí EU a Ukrajiny“. Prý šíří „extremistickou a nacionalistickou ideologii“.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová zase v rozhovoru pro Vesti FM obvinila NATO, že „poštvává kyjevské politiky, ty horké hlavy, k velkým činům“. Dodala, že se to děje již mnoho let a umírají kvůli tomu „děti, ženy a senioři“.
Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken naopak prohlásil: „Jsme svědky největší koncentrace ruských jednotek na ukrajinských hranicích od roku 2014. A to vyvolává obavy nejen na Ukrajině, ale i ve Spojených státech a u mnoha jejich spojenců a partnerů.“
Představitelka USA v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která je jediným fórem sdružujícím Západ a Rusko, znovu vyzvala, aby Moskva vysvětlila své vojenské manévry u hranic s Ukrajinou. Dostala odpověď, že jsou součástí běžných cvičení.
Evropa
Znepokojení vyjadřují i evropské země. Německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová v rozhovoru pro stanici ARD vyjádřila podezření, že Rusko dělá vše pro to, aby vyprovokovalo Ukrajinu k vojenské akci. Polsko chce zase podle korespondenta RFE/RL Rikarda Jozwiaka nové sankce EU proti Rusku.
Ministři zahraničí tří pobaltských zemí oznámili, že ve čtvrtek přijedou na Ukrajinu, aby s ní vyjádřili solidaritu v době destabilizujících akcí Ruska.
Do dění se vložil i český vicepremiér pověřený řízením diplomacie Jan Hamáček (ČSSD). Pověřil české velvyslance ve Spojených státech a v Rusku, aby nabídli jako místo možného setkání prezidentů obou zemí Prahu.