Před více než dekádou ho týdeník Respekt v titulku označil za nového lídra Evropy. Pak ale jeho strmá politická kariéra nabrala opačný směr a čekal ho pád. V mezidobí si na konto připsal řadu kontroverzních výroků, v poslední době pak několik silných prohlášení, která rezonovala kontinentem. Například když připodobnil ruského vládce Vladimira Putina k Adolfu Hitlerovi. Radoslaw Sikorski se před několika měsíci vrátil do křesla polského ministra zahraničí — a média oprašují staré titulky.
V září roku 2007 se vedle tehdejšího lídra polské opozice překvapivě objevil Radoslaw Sikorski. Ještě pár měsíců předtím přitom zastával funkci ministra obrany za stranu Právo a spravedlnost. S ní i s tehdejším premiérem Jaroslawem Kaczyńským se však rozešel ve zlém.
V předčasných volbách Sikorski získal mandát poslance, tentokrát už za Občanskou platformu Donalda Tuska. Záhy se stal poprvé ministrem zahraničí a rovnou naskočil do rozběhnutých jednání o rozmístění amerického protiraketového deštníku v Polsku. „Budeme tady mít jednu základnu, která bude bránit celé NATO před hrozbou balistických raket dlouhého doletu,“ hlásal tehdy.
Na tuto zkušenost vzpomněl před pár dny v polském Sejmu, kde jako už dvojnásobný šéf diplomacie označil Washington za klíčového bezpečnostního partnera. „Základy polské bezpečnosti zůstávají v transatlantickém spojenectví s vůdčí rolí USA,“ řekl.
V tom navázal na své předchůdce, jinak ale v klíčovém projevu — za přítomnosti prezidenta Andrzeje Dudy i diplomatického sboru — oznámil zahraničněpolitický obrat Polska. „Je důležité, aby Polsko bylo mezi státy tvořícími Evropu a ne těmi, které se Evropě brání,“ prohlásil.
„V4 změnila svůj charakter“
Silné pouto chce kromě USA navázat s Paříží a Berlínem v takzvaném formátu Výmarského trojúhelníku. Obnovu vztahů s Německem pokládá za klíčovou pro vznik nového evropského motoru. Visegrádskou čtyřku naopak vnímá jako neužitečnou pro mezinárodní politiku. „Protože ve V4 jsou různé pohledy na nebezpečí hrozící z Východu. Změnila svůj charakter,“ vysvětlil svůj postoj.
Sikorského takzvané exposé v Sejmu bylo proevropské, proukrajinské a silně protiruské. „Je v polském zájmu udržet agresora co nejdále od našich hranic,“ konstatoval.
Ministrovi kritici po projevu začali upozorňovat na místa v životopise, která ho zdánlivě mohou usvědčovat z pokrytectví. Třeba když v roce 2009 řekl, že Rusko má být součástí NATO, nebo když v roce 2014 jako speciální vyslanec nutil vůdce ukrajinské revoluce na Majdanu k podpisu příměří s tehdejší proruskou vládou.
Přes všechna „ale“ je Sikorski díky třiceti letům ve vrcholné politice považován znovu za jednoho z lídrů Evropy a mimo jiné za horkého kandidáta na brzy uvolněné čelné funkce v Bruselu.
